Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
Ernst August Krag
SS-Sturmbannführer
20.2. 1915, Wiesbaden-Erbenheim
Železný kříž II. třídy: 24.7. 1940
Železný kříž I. třídy: 27.7. 1940
Německý kříž ve zlatě: 9.4. 1943, SS-Obersturmführer
Rytířský kříž: 23.10. 1944
Dubové listy: 28.2. 1945
Ernst Krag byl jedním z nejvíce vyznamenávaných vojáků divize Das Reich. Vstoupil do SS/VT v roce 1935 a byl přidělen k 5./Germania. V roce 1937 absolvoval výsadkářský výcvik ve škole Luftwaffe ve Stendalu, následovně se vrátil k divizi a byl povýšen do hodnosti SS-Unterscharführer. Od listopadu 1938 do srpna 1939 byl zařazen do SS-Junkerschule v Bad Tölz. Po dalším výcviku v Artillerie Schule Jüterbog byl Krag přidělen jako k 3. Batterie. V roce 1941 byl adjutantem u Herbert Otto Gilleho a vedl 11. (schwere) Batterie během ruského tažení. 23. ledna 1942 byl několikrát zraněn a vrátil se do Německa k léčení. Když se vrátil, stal se adjutantem Artillerie Regiment a tuto pozici zastával asi 6 měsíců. V říjnu 1942 byl přesunut k Sturmgeschütz Abteilung jako velitel 2. Batterie. Během této doby byl Krag vyznamenán Německým křížem ve zlatě. V srpnu 1943 převzal velení Sturmgeschütz Abteilung. Koncem července 1944 převzal velení Aufklärungs Abteilung. Za toto velení byl Krag vyznamenán Rytířským křížem a Dubové listy dostal jako jediný jeho příslušník.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.
Poslední komentáře
