Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
Karl Kreutz
SS-Standartenführer
20.9.1909
Velitel 2. SS Das Reich: 20.1.1945 - 20.1.1945 a 13.4.1945 - 8.5.1945
Železný kříž II. třídy: 2.10.1939
Železný kříž I. třídy: 30.7.1940
Německý kříž ve zlatě: 17.12.1943, SS-Obersturmbannführer
Rytířský kříž: 27.8.1944, velitel 2. SS-Panzer Artillerie Regiment Das Reich
Dubové listy: 6.5.1945 (863.)
Karl Kreutz absolvoval v roce 1939 výcvik na Heer-Artillerieschule v Jüterbogu, nakonec se stal velitelem baterie nově ustaveného Artillerie-Regiment, SS-Verfügungstruppe. Po tažení v Polsku byl v roce 1940 těžce zraněn u kanálu La Basseé a vrátil se k jednotce teprve v dubnu 1941. Převzal schwere Abteilung, Artillerie-Regiment, SS-Verfügungstruppe. Velel oddílu také v Rusku, v únoru 1943 byl při přestavbě divize ve Francii jmenován velitelem SS-Panzer-Artillerie-Regiment 2 Das Reich. 17.12.1943 obdržel za velení pluku Německý kříž ve zlatě. Po těžkých ztrátách v Rusku a doplnění divize byl jeho Artillerie-Regiment nasazen na Západě. Za nasazení pluku na invazní frontě byl Karl Kreutz jako SS-Standartenführer vyznamenán 27.8.1944 Rytířským křížem. Po ofenzívě v Ardenách a bojích v Maďarsku byl velitel Division Das Reich, SS-Standartenführer Lehmann, zraněn. Karl Kreutz převzal velení a velel jí do konce války. 6.5.1945 obdržel jako SS-Standartenführer Dubové listy.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.
Poslední komentáře
