Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
Walther Krüger
SS-Obergruppenführer und General der Waffen-SS
Narozen: 27.2.1890 ve Štrasburku
Zemřel: Kurlandsko, 22.5.1945 (spáchal sebevraždu)
SS-Obergruppenführer und General der Waffen-SS: 21.6.1944
SS-Gruppenführer und Generalleutnant der Waffen-SS: 30.1.1942
SS-Brigadeführer und Generalmajor der Waffen-SS: 20.4.1941
SS-Oberführer: 1.1.1940
SS-Standartenführer: 30.11.1938
SS-Obersturmbannführer: 30.4.1935
Náčelník štábu 4. SS Polizei: 1.9.1940 – 10.9.1940
4. SS Polizei: 8.8.1941 - 15.12.1941
2. SS Das Reich: 29.3.1943 - 23.10.1943
IV. SS Panzer Korps: 23.10.1943 – 14.3.1944
Befehlshaber der Waffen-SS Ostland: 15.3.1944 – 25.7.1944
VI. SS Freiwilligen Korps: 25.7.1944 – 8.5.1945
Železný kříž II. třídy spona: 13.6.1940
Železný kříž I. třídy spona: 22.6.1940
Rytířský kříž: 14.12.1941
Dubové listy: 5.9.1943 (286.)
Meče: 11.1.1945 (120.)
1914 Železný kříž I. třídy
1914 Železný kříž II. třídy
Cestný kříž 1914-1918
SS čestný prsten
SS čestný meč
Walter Krüger se narodil 27.2.1890 ve Štrasburku jako syn aktivního důstojníka. Poté, co navštěvoval kadetní školu v Karlsruhe a Berlín-Lichterfelde, přišel v roce 1908 jako Leutnant k 2. badischen Grenadier Regiment 110 do Mannheimu. Velitelem tohoto pluku byl jeho otec, který padnul na počátku první světové války v roce 1914 u Lutychu. Během války bojoval Krüger na Západě, v Tyrolsku a Srbsku a obdržel vysoká vyznamenání. Na konci války byl v hodnosti Hauptmann velitelem praporu a po válce se zúčastnil v rámci Freikorpsu bojů v Pobaltí. V roce 1920 byl zařazen do Reichswehru. Po umístění u Náčelníka výcviku se v roce 1935 přihlásil do SS-Verfügungstruppe, kde jako SS-Obersturmbannführer postavil a vycvičil II. Bataillon, Regiment Germania v Arolsenu. V následujících letech byl učitelem v SS-Junkerschule Bad Tölz a zastával různé velitelské pozice u SS-Verfügungstruppe. Na počátku války byl náčelníkem štábu v SS-Polizei Division, se kterou se zúčastnil tažení ve Francii. Během tažení na Východě byl Krüger po smrti velitele divize Generala Mülverstedta, zastupujícím velitelem a poté velitelem divize, která se zúčastnila těžkých bojů o obranná postavení kolem Leningradu a v bojích u Lugy měla během 14 dnů 3.000 padlých. Za osobní nasazení, uvažování a rychlá rozhodnutí během bojů u Lugy a Krasnogvardějska a za své vojáky obdržel Krüger 13.12.1941 Rytířský kříž jako SS-Brigadeführer und Generalmajor der Waffen-SS. Po přidělení jako Inspekteur der Infanterie v SS-Führungshauptamt se Krüger stal v březnu 1943 velitelem 2. SS-Panzer Division Das Reich. S touto divizí se zúčastnil operace Zitadelle v rámci SS-Panzerkorps, zlikvidoval nepřátelské předmostí na řece Mius u Konstantinu a v bojích u Charkova zajišťoval ústup 6 divizí. Ve Wehrmachtsbericht z 27.8.1943 je hlášeno, že divize zničila za 35 dní bojů přes 1.000 nepřátelských tanků. Za tyto těžké boje obdržel Krüger 31.8.1943 jako SS-Gruppenführer und Generalleutnant der Waffen-SS, 286. Dubové listy. V následujících obranných bojích na Dněpru u Kremenčugu zničil několik nepřátelských předmostí a byl nasazen k likvidaci nepřátelského průlomu v oblasti Berdičev-KorVýchod. 23.8.1943 předal velení divize. V těžkých bojích o Pobaltí v létě 1944 převzal SS-Obergruppenführer Krüger VI. SS-Freiwilligen-Armeekorps, s 15. a 19. lettische SS-Freiwilligen-Division. S tímto sborem vyprostil Krüger z obklíčení 18. Armee v prostoru Volchov-Opočka. Po těžkých pozičních bojích byl sbor koncem roku 1944 v Kurlandsku, kde byla 15. SS-Freiwilligen-Division poslána k odpočinku do západního Pruska. Během bojů v Kurlandsku držel Krüger na východní frontě předmostí k průlomu na Západ, když na sbor dopadla 23.12. neočekávaná tvrdá ofenzíva. Sovětský útok dopadl na 19. SS-Freiwilligen-Division na křídle, která se odhodlaně bránila a útok zastavila. Za tři dny těžkých obranných bojů bylo zničeno 190 sovětských tanků v bojích zblízka. Krüger se rozhodnul zahájit 3.1.1945 protiútok se třemi klíny, získat ztracená postavení a díky tomu se přeskupit a posílit. Výsledkem 20 dnů bojů bylo 328 zničených tanků, 17 letadel, 350 děl, 830 zajatců a vysoké ztráty protivníka. Za tento velký úspěch byl Walter Krüger 1.2.1945 povýšen do hodnosti SS-Obergruppenführer und General der Waffen-SS a obdržel Meče jako velící generál VI. (lettischen) SS-Freiwilligen-Armeekorps. Při pokusu o návrat do vlasti byl Krüger s 9 dalšími přáteli obklíčen v lese, kde se 22.5.1945 zastřelil.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.