Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
Christian Peder Kryssing
SS-Brigadeführer und Generalmajor der Waffen-SS
Narozen 7.7.1891, Dánsko
SS-Brigadeführer und Generalmajor der Waffen-SS: 1.8.1943
III. SS-Panzer-Korps: 9.11.1944
Velitel Freikorps Danmark: 19.7.1941 – 8.2.1942
Železný kříž I. třídy
Železný kříž II. třídy
3.7.1941 se Kryssing, podplukovník a velitel 5. dělostřeleckého oddílu v Holbaek, rozhodnul převzít velení Freikorps Danmark, dánského dobrovolnického legionu Waffen-SS, zformovaného k boji se sovětským komunismem. Freikorps byl otevřen všem mužům, kteří dokončili vojenskou službu od roku 1931 a jeho náčelníkem štábu byl kapitán pěchoty Thor Jorgensen. Kryssing, veterán s 32 lety v dánské armádě v dělostřelectvu, dostal hodnost Obersturmbannführer. Brzy bylo však zřejmé, že Kryssing není muž pro velení modernímu, posílenému pěšímu praporu, jakým Freikorps byl a tak po pokusech o výstavbu a výcvik jednotky za pomoci německého výcvikového štábu v Hamburg-Langenhorn a Posen-Treskau, převzal dočasně velení Hauptsturmführer Jorgensen. Důvody Kryssingova odvolání byly také politické, protože nebyl přívržencem nejvlivnější strany DNSAP. V březnu 1942 převzal velení dynamický a nacionálně socialistický Sturmbannführer C.F. von Schalburg a během několika víkendů byl připraven k boji. Mezitím Kryssing, který zůstal ve Waffen-SS, podstoupil výcvik v dělostřelecké škole a byl přidělen ke štábu 3. SS-Panzer-Division Totenkopf jako dělostřelecký důstojník. Později sloužil ve stejné pozici u 5. SS-Panzer-Division Wiking. V létě 1943, během formování III. SS-Panzer-Korps (germanische), obdržel Kryssing hodnost Standartenführer a stal se velitelem dělostřelectva Korpsu. Následoval Korps k Oranienbaumu, západně od Leningradu a okamžitě prokázal svoji schopnost efektivně vyřešit kritickou bojovou situaci. To bylo velmi důležité, protože Korps měl málo záloh. Následoval ústup k řece Narvě, Kryssing (nyní Brigadeführer) dostal za úkol zorganizovat smíšenou Kampfgruppe k obraně pobřeží severního Estonska k západu Hungerburgu. Tato formace, nazvaná Kampfgruppe Küste, se skládala z 9.000 evropských dobrovolníků (Němců, Estonců a Skandinávců), z různých jednotek. V únoru 1944 tato Kampfgruppe (náčelník štábu byl dánský Obersturmbannführer Englehardt) úspěšně odrazila sovětský pokus o vylodění západně od Hungerburgu. To byl pravděpodobně největší úspěch Kryssingovi vojenské kariéry. Po válce je odsouzen na 8 let vězení, které jsou sníženy na 4 roky.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.
Poslední komentáře
