Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
Sepp Lainer
SS-Hauptscharführer
13.3.1920, Brixen/Südtirol
Rytířský kříž: 8.10.1943
Spona za boj zblízka zlatá
Železný kříž I. třídy: 14.2.1943
Železný kříž II. třídy: 28.7.1941
Útočný odznak pěchoty, stříbrný
Medaile za tažení na východní frontě
Odznak za zranění, zlatý
Josef Lainer se narodil 13.3.1920 v Brixenu v jižním Tyrolsku. V květnu 1938 se přihlásil jako dobrovolník k I. Bataillonu, SS-Standarte Der Führer ve Vídni a patřil tak k pozdější 2. Panzer Division Das Reich. Tomuto pluku zůstal věrný až do konce války. V červenci 1942 obdržel Železný kříž II. třídy a v únoru 1943 během bojů mezi Doncem a Dněprem Železný kříž I. třídy. Jako velitel čety v 3. Kompanie, SS-Panzergrenadier-Regiment Der Führer vedl Lainer 23.8.1943 čelní jednotku v boji proti nepříteli, postupujícímu na Charkov. Spolu se svými granátníky zaútočil proti přesile nepřítele a obsadil důležitou železnici. Během šesti dnů trvajících obranných bojů prokazoval Lainer opětovně svoji statečnost v boji zblízka. 25.8.1943 odrazil těžký sovětský útok 30 tanků a střeleckého praporu. Lainer s 10 kamarády udržel tenkou německou linii a útoky odrazil! Tak byl odražen sovětský útok na Charkov a nedošlo k obklíčení zde umístěných německých divizí. Za toto nasazení obdržel jako SS-Oberscharführer 8.10.1943 z rukou Adolfa Hitlera Rytířský kříž. 15.10.1943 obdržel za 54 potvrzených bojů zblízka nejvyšší vyznamenání Wehrmacht pro pěchotu, Sponu za boj zblízka ve zlatě. Josef Lainer zemřel 4.9.2002.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.
Poslední komentáře
