Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
Heinz Lammerding
SS-Gruppenführer und Generalleutnant der Waffen-SS
27.8.1905, Dortmund
13.1.1971, Düsseldorf
NSDAP-Nr.: 722 395
SS-Nr.: 247 062
SS-Brigadeführer und Generalmajor der Waffen-SS: 20.4.1944
Náčelník štábu 3. SS Totenkopf: 20.12.1940 – 26.4.1943
Velitel 3. SS Totenkopf: 27.4.1943 – 15.5.1943
Velitel 2. SS Das Reich: 23.10.1943 - 24.7.1944 a 23.10.1944 - 20.1.1945
Velitel 38. SS Nibelungen: 4.1945
Železný kříž II. třídy: 23.5.1940
Železný kříž I. třídy: 22.6.1940
Německý kříž ve zlatě: 24.4.1943, SS-Standartenführer
Rytířský kříž: 11.4.1944, SS-Oberführer, velitel Panzer Kampfgruppe Das Reich
Útočný odznak stříbrný
Odznak za setkání SA v Braunschweigu 1931
SS čestný meč
SS čestný prsten
Lammerding graduoval na vysoké škole jako inženýr v roce 1932. Poté byl zaměstnán jako hlavní důstojník armádního výcvikového oddělení. V roce 1933 vstoupil do SA a stal se velitelem ženijní školy v Hoxteru. 1.4. 1935 vstoupil k ženistům u SS-Verfügungstruppe jako SS-Untersturmführer (SS 247062). V září 1935 obdržel hodnost ve SS-Hauptsturmführer a stal se učitelem v SS-Junkerschule Braunschweig. V říjnu 1939 převzal Pionier Battailon SS Totenkopf Division, který vedl během roku 1940 ve Francii. Za svou vedoucí roli při odražení britského útoku v Arrasu a za statečnost obdržel Železný kříž. Jako divizní Ia na východní frontě hrál významnou roli na podzim 1941 při bitvách o Stalinovu linii. V roce 1942 pomáhal jako štábní důstojník a velitel praporu Thule zničit sovětské síly, které obklíčily německé jednotky u Děmjanska. V srpnu 1942 převzal Kradchützen Battailon a vedl ho v bitvách o Charkov na přelomu let 1942-43, za což byl vyznamenán Německým křížem ve zlatě. Krátce sloužil ve štábu II. SS Panzer Korps, poté se stal náčelníkem štábu generála SS Ericha von der Bach-Zelewski, sloužícímu k protipartyzánským operacím v Rusku. Lammerding podepsal několik dokumentů přikazujících zničení různých vesnic jako odvetu za partyzánské akce. Na konci roku 1943 převzal velení Kampfgruppe "Das Reich" a později i SS Division "Das Reich". Ačkoliv byla většina divze přesunuta do Francie, Lammerding zůstal s Kampfgruppe na východní frontě do března 1944. V dubnu tohoto roku byl vyznamenán Rytířským křížem a byl povýšen do hodnosti Brigadeführer. Kampfgruppe "Das Reich" se připojila k divizi ve Francii a divize zůstala status Panzer Division. V den D+1 se 2. SS začala přesouvat z Toulouse do Normandie a její velitel Lammerding byl technicky zodpovědný za odvetu za partyzánské aktivity proti vsi Oradour-sur-Glane (zabito přes 600 civilistů). Byl zraněn 26. července 1944, velení divize převzal opět v říjnu a vedl ji během ofenzívy v Ardenách. Krátký čas velel 38. SS Nibelungen a v roce 1945 byl jmenován náčelníkem štábu Himmlerovy Armee Gruppe Visla. Za vyvraždění Oradouru byl odsouzen k smrti, ale nebyl německou vládou vydán. Do své smrti pracoval jako inženýr v Düsseldorfu.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.