Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
Rudolf Lehmann
SS-Standartenführer
30.1.1914 v Heidelbergu
13.9.1983
Náčelník štábu: 1. SS LSSAH: 6.4.1941 – 15.7.1942 a 17.7.1942 – 4.1944
Náčelník štábu I. SS Panzer Korps: 1.10.1944 – 10.3.1945
Velitel 2. SS Das Reich: 9.3.1945 - 13.4.1945
Železný kříž II. třídy: 15.11. 1939
Železný kříž I. třídy: 29.5. 1940
Německý kříž ve zlatě: 2.11. 1943, SS-Sturmbannführer
Rytířský kříž: 23.2. 1944, SS-Obersturmbannführer
Dubové listy: 6.5. 1945 (862.)
Rudolf Lehmann vstoupil do SS-VT v roce 1933 a absolvoval důstojnickou školu v Bad Tölz v dubnu 1935. Po ukončení byl přidělen jako velitel čety k Regiment Germania do dubna 1939. Během služby u Regiment Germania se Lehmann stal velitelem Panzerspähzug. V dubnu 1940 se stal velitelem 14. Kompanie/Germania, kde zůstal do přesunu k Leibstandarte v říjnu 1940. Lehmann zde sloužil jako ordonanční důstojník do srpna 1941, kdy byl hospitalizován. Po uzdravení byl přidělen jako Ia k LSSAH na počátku června 1942. Lehmann byl jedním z nejlepších štábních důstojníků Waffen-SS, stal se poradcem Seppa Dietricha. Po další nemoci byl Lehmann navržen na Rytířský kříž Theodorem Wischem za velení Kampfgruppe v Žitomiru v prosinci 1943. Na konci roku 1944 se Lehmann stal náčelníkem štábu I. SS Panzer Korps pod Seppem Dietrichem. Zůstal zde do března 1945, kdy převzal velení 2. SS Division Das Reich a vedl divizi během bojů o Vídeň a byl za to vyznamenán Dubovými listy. Byl zraněn a léčil se do konce války.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.
Poslední komentáře
