Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
Gustav Lombard
SS-Brigadeführer und Generalmajor der Waffen-SS
10.4.1895, Klein-Spiegelberg, Kreis Saatzig, Provinz Brandenburg, Preußen
18.9.1992, Mühldorf, Bayern
NSDAP-Nr.: 2.649.630
SS-Nr.: 185.023 (5.1933)
SS-Brigadeführer und Generalmajor der Waffen-SS: 20.4.1945
SS-Oberführer: 12.3.1944
SS-Standartenführer der Reserve: 30.1.1943
SS-Obersturmbannführer der Reserve: 16.3.1942
SS-Sturmbannführer der Reserve: 21.6.1941
SS-Hauptsturmführer der Reserve: 1.3.1940
SS-Hauptsturmführer: 11.9.1938
SS-Obersturmführer: 13.9.1936
SS-Untersturmführer: 15.9.1935
Velitel 31. SS-Freiwilligen-Grenadier-Division: 1.10.1944 - 4.1945
Velitel 29. SS italienische Division: 10.1944 – 11.1944
Velitel 23. SS Kama Division: 28.9.1944 – 1.10.1944
Velitel 6. SS-Gebirgs-Division Nord: 23.8.1944 - 1.9.1944
12. Divisions-Führerlehrgang: 14.7.1944 - 23.8.1944
Velitel 8. SS-Kavallerie-Division Florian Geyer: 14.4.1944 - 1.7.1944
Velitel Waffen-Grenadier-Brigade der SS (italienisch Nr. 1): 28.10.1943 - 6.12.1943
Velitel SS-Kavallerie-Division: 19.4.1943 - 5.1943
Velitel SS-Kavallerie-Division: 12.1942 - 13.1.1943
Velitel SS-Kavallerie-Brigade: 3.1942 - 4.1942
Velitel SS-Totenkopf-Kavallerie-Regiment 1 (SS-Kavallerie-Regiment 1 od 1.9.1941): 18.8.1941-22.10.1943
Velitel SS-Kavallerie-Brigade: 15.10.1941 – 20.11.1941
Velitel Reitende-Abteilung, SS-Totenkopf-Kavallerie-Regiment 1: 25.2.1941 - 19.8.1941
Velitel I. Abteilung, SS-Totenkopf-Kavallerie-Regiment 1: 6.12.1940 - 25.2.1941
7. SS-Reiterstandarte (Berlin): 1.12.1937 - 1. 3.1938
Rytířský kříž: 10.3.1943
Německý kříž ve zlatě: 11.2.1943
Železný kříž I. třídy: 3.9.1941
Železný kříž II. třídy: 15.12.1940
Útočný odznak stříbrný
Medaile za východní tažení
Pamětní medaile 1.10.1938
SA-sportovní odznak bronzový
SS čestný meč
SS čestný prsten
Gustav Lombard se narodil 10.4.1895 v Kleinspiegelbergu v okresu Saatzig. Přihlásil se po absolvování školy do SS a 15.9.1939 byl povýšen do hodnosti SS-Untersturmführer a 13.6.1936 SS-Obersturmführer. 1.12.1937 až 1.3.1938 strávil u 7. SS-Reiterstandarte v Berlíně a byl 11.9.1838 povýšen do hodnosti SS-Hauptsturmführer, než přešel 1.3.1940 k Waffen-SS. 6.12.1940 převzal velení I. Abteilung, SS-Totenkopf-Kavallerie-Regiment 1 a 25.2.1941 Reitende Abteilung, SS-Totenkopf-Artillerie-Regiment 1 do 19.8.1941. Mezitím byl povýšen do hodnosti SS-Sturmbannführer der Reserve. 15.10.1941 až 20.11.1941 byl zástupcem Fegeleina a velel SS-Kavallerie-Brigade. 18.8.1941 se stal velitelem SS-Totenkopf-Kavallerie-Regiment 1, který byl 1.9.1941 přejmenován na SS-Kavallerie-Regiment 1. Poté velel SS-Kavallerie-Brigade a stal se dočasným velitelem SS-Kavallerie-Division, které později velel. 10.3.1943 obdržel Lombard jako SS-Obersturmbannführer der Reserve za nasazení proti partyzánům na východní frontě Rytířský kříž. 28.10.1943 byl povýšen do hodnosti SS-Standartenführer der Reserve a do 6.12.1943 velel Waffen-Grenadier-Brigade der SS (italienische Nr. 1). 14.4.1944 až 1.7.1944 převzal jako SS-Oberführer der Reserve velení 8. SS-Kavallerie-Division Florian Geyer a zúčastnil se 14.7.1944 až 23.8.1944 12. kurzu pro velitele divizí v Hirschbergu. Poté převzal na krátkou dobu do 1.9.1944 velení 6. SS-Gebirgs-Division Nord. Do 1.10.1944 byl v záloze a poté převzal velení 31. SS-Freiwilligen-Grenadier-Division, až do dubna 1945. Ještě 20.4.1945 byl povýšen na SS-Brigadeführera und Generalmajora der Waffen-SS. V sovětském zajetí byl odsouzen na 25 let, ale 10.10.1955 byl propuštěn z tábora Vojkovo. Strýc americké herečky Carole Lombard zemřel 18.9.1992 v Mühldorfu.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.
Poslední komentáře
