Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
Berthold Maack
SS-Brigadeführer und Generalmajor der Waffen-SS
24.3.1898, Hamburg-Altona
26.9.1981, Merano
NSDAP-Nr.: 314.088 (1.10.1930)
SS-Nr.: 15.690 (1.10.1931)
Generalmajor der Waffen-SS: 20.4.1945
SS-Standartenführer der Reserve: 20.4.1943
SS-Obersturmbannführer der Reserve: 9.11.1941
SS-Sturmbannführer der Reserve: 1.12.1940
SS-Hauptsturmführer der Reserve: 20.4.1940
SS-Obersturmführer der Reserve: 8.3.1940
SS-Brigadeführer: 13.9.1936
SS-Oberführer: 9.11.1933
SS-Standartenführer: 5.10.1932
SS-Sturmführer: 4.12.1931
Náčelník štábu VIII. SS-Armeekorps: 4.1945 - 5.1945
Velitel 20. Waffen-Grenadier-Division der SS (estnische Nr. 1) : 20.3.1945 - 8.5.1945
Velitel 26. Waffen-Grenadier-Division der SS (ungarische Nr. 2): 29.1.1945 - 19.3.1945
Divisionsführer-Lehrgang: 8.9.1944 - 7.10.1944
Velitel SS-Gebirgs-Jäger-Regiment 6 Reinhard Heydrich (SS-Gebirgs-Jäger-Regiment 11 Reinhard Heydrich od 22.10.1943): 9.1942 - 8.1944
Velitel II./SS-Infanterie-Regiment 6, SS-Gebirgs-Division Nord: 6.1942 - 10.1942
SS-Gebirgs-Division Nord: 4.5.1942
Velitel SS-Regiment Westland, SS-Division Wiking: 1.1942 - 5.1942
Velitel Panzerjäger-Abteilung, SS-Division Wiking: 11.1941 - 1.1942
Velitel Kampfgruppe Maack (z částí SS-Wiking): 10.1941 - 12.1941
SS-Regiment Germania: 8.3.1940 - 10.1941
Vstup do Waffen-SS, SS-Obersturmführer der Reserve: 8.3.1940
Führer SS-Abschnitt XXV (Dortmund): 15.4.1938 - 8.5.1945
Führer SS-Abschnitt XXVI (Danzig): 1.11.1935 - 15.4.1938
Führer 39. SS-Standarte (Köslin): 4.12.1934 - 1.11.1935
Velitel KL-Dachau: 22.10.1934 - 4.12.1934
Stabsführer SS-Gruppe (SS-Oberabschnitt) Südost: 10.8.1933 - 26.10.1934
Führer SS-Abschnitt IV (Braunschweig): 30.1.1933 - 18.8.1933
Stabsführer SS-Abschnitt IV: 21.3.1932 - 30.1.1933
Adjutant SS-Abschnitt IV: 3.1932
Führer III. Sturmbann/4. SS-Standarte (Altona): 4.12.1931 - 3.1932
4. SS-Standarte (Altona): 1.10.1931
Führer I./15.SA-Standarte: do 1.10.1931
Führer II./31. SA-Standarte: 5.1931
Führer SA Sturm 179: 11.1930 - 5.1931
Schutzpolizei: 12.1919 - 4.1920.
Člen Stahlhelm a vůdce Jung-Stahlhelm
Freikorps: 1919 – 1920
Leutnant der Reserve, 1. Garde-Reserve-Regiment: 6.1917
Reserve-Infanterie-Regiment 203
Lauenburgische Feldartillerie-Regiment Nr. 45: 6.1915
1939 Spona k Železnému kříži I. třídy: 1940
1939 Spona k Železnému kříži II. třídy: 1940
1914 Železný kříž I. třídy
1914 Železný kříž I. třídy
Kříž za zásluhy II. třídy s meči
Odznak za zranění 1918 černý
Útočný odznak
Čestný kříž
Zemský řád
Služební odznak NSDAP stříbrný a bronzový
SS-služební odznak
Polizei-služební odznak zlatý
Německý olympijský čestný odznak
SA-sportovní odznak zlatý
Německý jezdecký odznak stříbrný
SS čestný meč
SS čestný prsten
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.