Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
Knud Børge-Martinsen
SS-Obersturmbannführer
1905
1949
Velitel Freikorps Danmark (Legions-Hauptsturmführer): 11.6.1942 - 2.1943
1939 Zelezný kříž I. třídy
1939 Zelezný kříž II. třídy
K.B. Martinsen vstoupil v červenci 1941 do Freikorps Danmark a po odvolání prvního velitele Christiana Kryssinga během výcviku v Poznani byl dočasně zodpovědný za výcvik do příchodu Christiana von Schalburga. Ve Freikorps Danmark velel 4. Battalionu v bojích v Děmjanské kapse. Poté co padl Hans von Lettow-Vorbeck, stal se 11.6.1942 velitelem Freikorps Danmark. Velel mu během bojů v Děmjanské kapse, odpočinku v Dánsku a během nasazení u Nevelu. 14.2.1943 odjíždí do Berlína a poté do Kodaně, aby zde zformoval jádro dánských SS pod jménem Germanian Korps, brzy přejmenovaný na Schalburg Korps. Za své působení u Schalburg Korps je po válce odsouzen k smrti a popraven.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.
Poslední komentáře
