ARMÁDY A HISTORIE

Kurt Meyer

SS-Brigadeführer

23.12.1910, Jerxheim, Braunschweig
23.12.1961, Hagen, Westfalen

NSDAP-Nr.: 316.714
SS-Nr.: 17.559

SS-Obersturmführer: 10.3.1935
SS-Hauptsturmführer: 12.9.1937
SS-Sturmbannführer: 1.9.1940
SS-Obersturmbannführer: 9.11.1942
SS-Standartenführer: 21.6.1943
SS-Oberführer: 1.8.1944
SS-Brigadeführer: 1.9.1944

Železný kříž I. třídy: 31.5.1940
Rytířský kříž: 18.5.1941
Německý kříž ve zlatě: 8.2.1942
Medaile za východní frontu: 4.9.1942
Dubové listy: 23.2.1942 (195.)
Meče: 27.8.1944 (91.)
Wehrmachtbericht: 29.6.1944
Pamětní medaile 1.10.1938
Spona Pražský hrad
Pamětní medaile 13.3.1938
SS-služební odznak
SS čestný meč
SS čestný prsten
Vojenský řád za statečnost ve válce 4. třídy (1. stupeň), Bulharsko

Kurt Meyer se stal nejmladším divizním velitelem v Německu. Byl klasickým případem agresivního a nelítostného důstojníka SS. Byl velitelem, který dotlačil své muže (i sebe) k hranicím možností. Byl výjimečným velitelem, se zvláštním charakterem a silným charisma. Narodil se v Jerxheimu 23.12. 1910 a zemřel v roce 1961. V letech 1929 až 1934 byl policejním důstojníkem u meklenburské policie. 1.9. vstoupil do NSDAP a 15.10.1931 do 22. SS-Standarte. 15.5.1934 byl přijat do divize Leibstandarte Adolf Hitler. V září 1936 se stal velitelem 14. Panzerabwehr Kompanie a 1.10.1939, po bojích v Polsku, velitelem 15. Kradschützen Kompanie. Meyer bojoval ve Francii a stal se velitelem průzkumného praporu Leibstandarte na Balkáně a v Rusku. Byl divokým řidičem a před válkou utrpěl osmnáct zlomenin. Ve Francii Meyer poprvé demonstroval svůj instinkt pro vedení moderní mobilní války. Jeho taktický smysl a pružnost mu vynesla přezdívku "Schnelle Meyer". Byl také nazýván "Panzer Meyer". V Řecku vedl útok na průsmyk Klissura, proti dobře opevněnému nepříteli. Meyer, který se se svými muži stal terčem silné kulometné palby, házel za jejich paty granáty, aby je přinutil pokračovat v útoku. Tato problematická činnost nicméně přinesla přes 1.000 zajatců a jen šest mrtvých a devět raněných u Leibstandarte. O den později zajal Meyer dalších 11.000 mužů. Jeho neortodoxní metody byly dále testovány na Východě, kde se svými jednotkami často bojoval daleko v týlu nepřítele. Do roku 1943 mu tento styl boje vynesl řadu vysokých vyznamenání. Meyerův útok, který odřízl řeckému II. sboru ústupovou cestu z Albánie, začal 13. dubna. Jeho Abteilung měl projít průsmykem Klissura k jezeru Kastoria a odříznout řecké jednotky ve městě Kastoria. Ráno 14. dubna začal Meyerův útok váznout v bahně před městem Werjes, umístěném přímo v průsmyku Klissura a bráněném řeckou 20. divizí. Obránci byli nejen dobře opevněni ve městě, ale i na druhé straně průsmyku, což jim poskytovalo dobrý přehled o útočících jednotkách. Meyer zorganizoval svůj Abteilung do tří Kampfgruppe, jednu vedl sám, s níž podnikl za úsvitu útok na město, kdežto Kraasova Kompanie zaútočila na výšiny. Do 11:00 byla obrana prolomena a odpoledne město dobyto. Bylo zajato 600 mužů, padlo 7 vlastních a zraněno bylo dalších 18. 15. dosáhl Abteilung jezero Kastoria a podél západního břehu zaútočil přímo na město. Do večera město kapitulovalo a Meyerův Abteilung zajal dalších 1.100 mužů! Za tuto a další akce dostal Meyer 18. května 1941 Rytířský kříž. V říjnu 1941 Meyer onemocněl a velení Aufklärungsabteilung převzal dočasně 2. Kompanieführer Hugo Kraas do ledna 1942. 8. února 1942 byl Meyer vyznamenán Německým křížem ve zlatě. V srpnu 1943 následoval výcvikový kurz pro velitele pluků a Meyer byl převelen do 12. SS Division Hitlerjugend, kde se stal velitelem SS Panzer Grenadier Regiment 25. Po smrti Fritze Witta 14. června 1944 převzal velení 12. SS, jako nejmladší velitel divize v Německu. Meyerova obrana v Normandii posílila jeho legendu. Mladí vojáci jeho jednotky znechutili Spojencům jejich úspěch. Meyerova vojenská kariéra skončila jeho zajetím belgickými partyzány 6.9.1944 v Durnalu. SS-Brigadeführer Kurt Meyer byl válečným zajatcem do prosince 1945, kdy byl v Aurichu označen za válečného zločince. 27.12. byl odsouzen za smrt 18 kanadských zajatců v Ardenne Abbey 7. – 8.6.1944. Byl odsouzen generálmajorem H.W. Fosterem, velitelem 7. Canadian Infantry Brigade, ke smrti zastřelením. To bylo změněno na doživotní vězení v lednu 1946 generálmajorem Chrisem Vokesem, protože obviněni bylo založeno na nedostatečných důkazech. Meyer byl 5 let ve věznici Dorchester v New Bruswicku, Kanada. Poté byl převezen do britského vojenského vězení ve Werlu, Německo. Po 9 letech byl 7.9.1954 propuštěn. Stal se aktivním v organizaci HIAG a snažil se o vojenské penze pro bývalé příslušníky Waffen-SS. V roce 1957 byla vydána jeho kniha Grenadiers. Zemřel v Hagenu 23.12.1961. Bylo mu 51.