Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
Werner Meyer
SS-Hauptsturmführer
Rytířský kříž: 4.5.1944
Železný kříž I. třídy
Železný kříž II. třídy
Německý kříž ve zlatě: 15.10.1943
Útočný odznak pěchoty, stříbrný
Spona za boj zblízka, zlatá: 12.4.1944
Odznak za zranění, zlatý
Werner Meyer se narodil 18.9.1919 jako syn důstojníka v Pasewalku, Kreis Uckermünde. Od dubna do října 1938 absolvoval službu u RAD ve Schwerinu a 1.11.1938 vstoupil jako dobrovolník do 1. Kompanie, SS-Regiment 2 Germania v Hamburku. Zúčastnil se tažení v Polsku a na Západě a 9 měsíců strávil při výcviku v SS-Junkerschule Bad Tölz. Na jaře 1941 přišel zpět ke své jednotce jako velitel čety. Během tažení na Východě přišel Meyer jako SS-Untersturmführer se svojí divizí na jižní úsek a stal se zde později adjutantem I. Bataillonu. V březnu 1943 převzal na krátký čas velení 1. Kompanie a za to obdržel 15.10.1943 Německý kříž ve zlatě. Během průlomu z kotle u Čerkass v lednu 1944 získal Meyer, nyní SS-Obersturmführer, důležité vyznamenání za boj zblízka. 12.4.1944 získal Sponu za boj zblízka ve zlatě a byl u Dněpru těžce zraněn. Za výkony u Čerkass obdržel Meyer jako SS-Obersturmführer a velitel 1. Kompanie, SS-Panzergrenadier-Regiment 9 Germania, 5. SS-Panzer Division Wiking 4.5.1944 Rytířský kříž. Po dlouhém léčení v lazaretu se vrátil v únoru 1945 ke své jednotce a stal se adjutantem pluku. Werner Meyer zemřel 17.8.1996 v Kirchbarkau, Kreis Kiel.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.
Poslední komentáře
