Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
Paul Moder
SS-Gruppenführer und Generalleutnant der Polizei / SS-Sturmbannführer der Reserve
1.10.1896, Neheim
8.2.1942, zabit v boji u Kalinic, Ilmeňské jezero
NSDAP-Nr.: 9.425 (6.7.1925)
SS-Nr.: 11.716 (1.9.1931)
SS-Sturmbannführer der Reserve: 30.1.1942
SS-Hauptsturmführer der Reserve: 19.7.1941
SS-Gruppenführer: 9.11.1936
SS-Brigadeführer: 15.12.1933
SS-Oberführer: 6.10.1932
SS-Standartenführer: 18.10.1931
SS-Sturmbannführer: 20.9.1931
SS-Sturmführer: 1.9.1931
Stab SS-Oberabschnitt Spree: 30.1.1942 - 8.2.1942
SS-Totenkopf-Division: 8.1941 - 8.2.1942 (Nejdříve Artillerie-Regiment, poté Kradschützen Bataillon. Velel Kampfgruppe Moder [pěší prapor, dělostřelecká baterie, Heer pěší prapor a 2 tanky] během obklíčení u Děmjanska, zabit v boji).
SSPF Warschau: 14.11.1939 - 4.8.1941
Führer SS-Oberabschnitt Ost (Berlin, později Spree): 1.11.1938 - 14.11.1939
Führer SS-Abschnitt III (Berlin): 20.2.1934 - 1.11.1938
SS-Abschnitt XV (Altona): 10.9.1932 - 20.2.1934
Führer 4. SS-Standarte Schleswig-Holstein (Hartenholm): 18.10.1931 - 24.12.1932
Poslanec Reichstagu: 8.1932 - 8.2.1942
Administrativní důstojník, 4. SS-Standarte: 9.1931 - 18.10.1931
Adjutant SS-Abschnitt IV (Braunschweig): 1.9.1931- 9.1931
SA: do 8.1931
1939 Spona k Železnému kříži I. třídy: 9.11.1941
1939 Spona k Železnému kříži II. třídy: 26.06.1940
1914 Železný kříž I. třídy
1914 Železný kříž II. třídy
Odznak za zranění 1918 černý
Čestný kříž
Zemský řád
Zlatý stranický odznak NSDAP
Německý olympijský čestný odznak I. třídy
Služební odznak NSDAP
SS-služební odznak
SS čestný meč
SS čestný prsten
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.
Poslední komentáře
