ARMÁDY A HISTORIE

Wilhelm Mohnke

SS-Brigadeführer und Generalmajor der Waffen-SS

15.3.1911, Lübeck

Zařazen do SS: 28.6.1933
SS-Sturmhauptführer: 1.10.1933
SS-Sturmbannführer: 1.9.1940
SS-Obersturmbannführer: 21.6.1943
SS-Standartenführer: 21.6.1944
SS-Oberführer: 4.11.1944
SS-Brigadeführer: 30.1.1945

Velitel 1. SS LSSAH: 20.8.1944 - 6.2.1945

Železný kříž II. třídy: 21.9.1939
Železný kříž I. třídy: 8.11.1939
Odznak za zranění - černý: 10.2.1940
Útočný odznak pěchoty: 3.10.1940
Válečný kříž za zásluhy II. třídy s meči: 3.10.1940
Odznak za zranění - stříbrný: 15.9.1941
Německý kříž ve zlatě: 26.12.1941, velitel II./LSSAH, východní fronta
Rytířský kříž: 11.7.1944, velitel SS-Panzer Grenadier Regiment 26 / 12. SS-Panzer Division Hitlerjugend / I. SS-Panzer Korps / Heeresgruppe B, západní fronta

Wilhelm Mohnke se narodil v Lübecku, Německo 15.3.1911. Pracoval jako dělník v porcelánce a dotáhl to no manažerskou pozici. Mohnke vstoupil do NSDAP 1.9.1931 a do SS o dva měsíce později. Byl přidělen k Lübeck Trupp, 4. SS-Standarte, kde zůstal do ledna 1932. Mohnke byl poté přesunut k 22. SS-Standarte ve Schwerinu, u stejné jednotky byl Kurt Meyer. 17.3., osobně vybrán Seppem Dietrichem,  se Mohnke stal jedním z prvních 117 členů SS-Stabswach Berlin. Z této jednotky vznikla Leibstandarte. Mohnke převzal velení 5. Kompanie, v této hodnosti sloužil v Polsku. 21.9.1939 byl vyznamenán EK II, EK I dostal 8.11.1939. Mohnke vedl 5. Kompanie na Západě a převzal velení II. Bataillonu 28.3.1940 po zranění velitele Bataillonu. V této době byl Mohnke spojován s vraždou 80 britských zajatců z 48th Division u Wormhoudtu. O čtyři roky později byl Mohnke opět spojován s válečnými zločiny. Jako velitel 1. SS-Panzer Division Leibstandarte "Adolph Hiter", jednotky pod jeho velením se zúčastnily masakru u Malméd. Mohnke je zřejmě také zodpovědný za vraždu 35 kanadských zajatců "Hitlerjugend" u Fountenay le Pesnel. Velel II. Bataillonu během tažení na Balkáně ztratil během jugoslávského náletu 6.4.1941 nohu. Lékaři rozhodli, že noha musí být amputována, ale Mohnke zrušil toto rozhodnutí. Jeho zranění však bylo tak bolestivé, že mu museli nohu odebrat. Během uzdravování obdržel Německý kříž ve zlatě 26.12.1941. Mohnke se vrátil do služby až na počátku roku 1942. Mohnke byl vybrán pro vytvoření LSSAH Panzer Abteilung. Jako svého adjutanta vybral Ralfa Tiemanna a jeho prvním úkolem bylo najít členy jednotky. Tiemann začal sestavovat seznam a jmen bylo dost pro dvě Kompanie! Když právě ženatý Sepp Dietrich představoval svým důstojníkům manželku 14.1.1942, Mohnke mu presentoval svůj seznam. Dietrich podlehl Mohnkeho tlaku a seznam podepsal. Tak se zrodila Panzerwaffe Leibstandarte "Adolf Hitler". Mohnke byl však přesunut k doplňovacímu praporu 16.3.1942. Tak vše zůstalo do zformování 12. SS-Panzer Division "Hitlerjugend". Převzal velení SS-Pz.Gren.Rgt 2 (původní název SS-Pz.Gren.Rgt 26. Přejmenován 30.10.1943 poté, co byla divize reorganizována jako Panzer Division). Vedl své mladé granátníky v Normandii, SS-Pz.Gren.Rgt 26 zadržel spojeneckou ofenzívu 10. – 20.6.1944 a Mohnke za to obdržel 11.7.1944 Rytířský kříž. Při ústupu z Falaise byl Mohnke jedním z vedoucích odporu na západním břehu Seiny. Vedl Kampfgruppe do 31.8.1944, kdy nahradil zraněného Theodora Wische jako velitel 1. SS-Panzer Division Leibstandarte "Adolph Hitler", s platností od 20.8. Mohnke vedl LSSAH během Wacht am Rhine a byl povýšen do hodnosti SS-Brigadeführer 30.1.1945. SS-Brigadeführer Mohnke byl stažen z velení po dalším zranění, která utrpěl během náletu. Po uzdravení byl přidělen jako velitel obrany Říšského kancléřství, kde zformoval Kampfgruppe Mohnke. Jeho Kampfgruppe se skládala z 9 Battailonů, včetně zbytků 33. Waffen Grenadier Division der SS "Charlemagne". Navzdory statečnému odporu byl SS-Brigadeführer Mohnke zajat Rusy při pokusu o průlom se skupinou přeživších od bunkru kancléřství. Byl vězněn v samovazbě do roku 1949 a poté byl přemístěn do Vojkova, kde byl propuštěn 10.10.1955. Pracoval jako dealer a dodnes žije v Barsbuttelu, Německo.