Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
Siegfried Müller
SS-Sturmbannführer
18.10.1914, Krefeld
7.4.1974
Zařazen: 1.12.1938
SS-Obersturmführer: 30.1.1940
SS-Hauptsturmführer: 20.4.1941
SS-Sturmbannführer: 30.1.1944
Železný kříž II. třídy: 26.5.1940
Železný kříž I. třídy: 22.6.1940
Útočný odznak pěchoty bronzový: 22.12.1942
Medaile za východní frontu: 21.7.1942
Německý kříž ve zlatě: 9.10.1942
Odznak za zranění stříbrný: 1944
Spona za boj zblízka bronzová: 9.10.1944
Spona řádu cti: 5.12.1944
Rytířský kříž: 19.12.1944
Siegfried Müller se narodil 18.10.1914 v Krefeldu na Rýně. Jeho otec sloužil v císařské armádě v první světové válce a byl zabit v boji u Verdunu v květnu 1916. Müller se rozhodnul vstoupit do Heer. 27.10.1935 vstoupil do 1. Kompanie, Pionier-Bataillon 1 v Königsbergu. Obdržel zde základní výcvik a později důstojnický kurz, nakonec obdržel hodnost Leutnant der Reserve 18.1.1938. Příští den obdržel velení 3.(mot.)/Pioneer Bataillon 1. Zastával tento post do svého přesunu k Waffen-SS 1.11.1938. Předtím již Müller vstoupil do SS (č. 230.815) 1.4.1934. Byl přidělen SS-Totenkopf-Standarte Brandenburg jako SS-Untersturmführer. Sloužil v 3. SS Panzer Division Totenkopf, kde byl vyznamenán Německým křížem ve zlatě 9.10.1942 za velení Pionier Batailonu v Děmjanské kapse. Zůstal zde do převelení k 12. SS Panzer Division Hitlerjugend. Müller byl vyznamená Sponou řádu cti 5.12.1944 za odpor poté, co byly pozice jeho Bataillonu převálcovány během operace "Epsom". Poté, co se 227. Volksgrenadier Division neúspěšně pokusila prolomit nepřátelské pozice západně od Hollerathu 16.12.1944, dostal ráno 17.12.1944 SS-Panzer Grenadier Regiment 25 rozkaz k průlomu na Krinkelt. Moment překvapení byl již ztracen a nepřátelská 2nd Infantry-Division se v oblasti Rocherath-Krinkelt tvrdě bránila, po dvou dnech bojů ve vesnici a okolních lesích prolomil pluk pozice 99th Infantry-Division, dobyl Rocherath, bráněný 2nd Infantry-Division a obsadil Krinkelt. Vzal přes 450 zajatců a počet mrtvých a raněných nepřítele byl ještě vyšší. Za tento úspěch obdržel SS-Sturmbannführer Müller 19.12.1944 Rytířský kříž.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.
Poslední komentáře
