Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
Karl von Oberkamp
SS-Brigadeführer und Generalmajor der Waffen-SS
30.10.1893, München, Bayern
4.5.1947, pověšen v Bělehradu
NSDAP-Nr.: 1 928 904 (1.5.1933)
SS-Nr.: 310 306 (1.11.1938)
SS-Brigadeführer und Generalmajor der Waffen-SS: 30.1.1943
Major: 16.1.1937
Hauptmann: 1.9.1935
Oberleutnant: 18.4.1917
Leutnant: 18.2.1914
Fahnenjunker: 6.7.1912
Velitel 38. SS-Panzer-Grenadier-Division Nibelungen: 4.1945
Inspektor, Inspektion 2, SS-Führungshauptamt: 9.11.1944
Velitel V. SS Gebirg Korps: 21.9.1944 – 1.10.1944
Velitel 7. SS-Freiwilligen-Gebirgs-Division Prinz Eugen: 15.5.1943 - 30.1.1944
1939 spona 1914 Železnému kříži I. třídy: 10.7.1940
1939 spona 1914 Železnému kříži II. třídy: 22.9.1939
1914 Železný kříž I. třídy: 6.7.1916
1914 Železný kříž I. třídy: 19.9.1914
Kříž za zásluhy I. třídy s meči
Kříž za zásluhy II. třídy s meči
Medaile za tažení na východní frontě 1941-42
Čestný kříž
Zemský řád
SA-sportovní odznak ve zlatě: 5.6.1934
Čestný meč SS
Čestný prsten SS
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.