Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
Sven-Erik Olsson
SS-Oberscharführer
7.7.1923, Pärnau, Estonsko
7.3.1985, Arosa, Švýcarsko
Železný kříž II. třídy
Železný kříž I. třídy
Spona za boj zblízka - bronzová
Německý kříž ve zlatě: 20.4.1945
SS-Oberscharführer Sven-Erik Olsson se narodil 7.7.1923 v Pärnau, Estonsko švédskému otci a německé matce. Chodil do německé školy v Pärnau a byl členem Baltendeutschen Jugendorganisation. Do Waffen-SS vstoupil 8.11.1939, když mu bylo 16 let a byl poslán k 16./(MG) SS-Totenkopf-Rekreuten-Standarte k výcviku. 1.5.1940 byl převelen k 9./SS-Totenkopf-Standarte 14 a k spojovací jednotce 14.10.1940. V 5.1941 byl poslán do Holandska k ochraně pobřeží. Byl povýšen do hodnosti SS-Sturmmann 1.5.1941 a SS-Unterführeranwäreter 1.6.1941. Byl převelen k Kommandostab Reichsführer SS a poslán do východního Pruska. Sloužil jako spojař v několika jednotkách Waffen-SS a Heer a byl povýšen do hodnosti SS-Unterscharführer 1.9.1942. Byl převelen do SS Panzer Division Frundsberg v 2.1943 a sloužil v 2. Funkkompanie, SS-Nachrichten-Abteilung 10. Bojoval na východní frontě u Tarnopole v 5.1944 a byl povýšen do hodnosti SS-Oberscharführer. Byl spojařem velitele divize Heinze Harmela. Bojoval v Normandii, kdy byl zraněn v 8.1944, ale brzy se vrátil k jednotce. Bojoval v Pomořanech, Stettin-Altdamm, Stargardu a Cottbusu a před koncem války u Komotau, kde byl zničen jeho SPW při pokusu dosáhnout linie západních spojenců u Drážďan. Byl zajat a vrátil se do Švédska v roce 1947. Byl vyznamenán EK II a EK I, Bronzovou sponou za boj zblízka a Německým křížem ve zlatě jako nejvýše vyznamenaný švédský dobrovolník. Zemřel 7.3.1985 v Arose, Švýcarsko.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.
Poslední komentáře
