Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
Joachim Peiper
SS-Standartenführer
1915
1976, zavražděn francouzskými komunisty v Traves, Francie
Železný kříž II. třídy
Železný kříž I. třídy
Rytířský kříž: 27.2.1944, SS-Untersturmführer, SS-Panzer Aufklärungs Abteilung 17 / 17. SS-Panzer Grenadier Division Götz von Berlichingen
Německý kříž ve zlatě
Dubové listy
Meče
Peiper vstoupil v roce 1934 do LSSAH. V letech 1938-41 byl Himmlerovým adjutantem, poté velel SS-Panzer Grenadier Regiment 2 a SS-Panzer Regiment v 1. SS LSSAH. V roce 1943 byl za boj u Charkova vyznamenán Rytířským křížem. V prosinci 1944 se během ofenzívy v Ardenách stal v hodnosti SS-Standartenführer velitelem Kampfgruppe Peiper, čela německé ofenzívy v Ardenách. Byl činěn zodpovědným za zastřelení amerických vojáků u Malméd a vězněn do roku 1956.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.