Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
Gerd Pleiss
SS-Hauptsturmführer
Rytířský kříž: 20.4.1941
Železný kříž I. třídy: 1940
Železný kříž II. třídy
Gerd Pleiss se narodil 20.4.1915 v Remscheidu a 15.4.1936 vstoupil jako dobrovolník do SS Leibstandarte v Berlíně a navštěvoval Junkerschule Braunschweig, kde byl 20.4.1939 povýšen do hodnosti SS-Untersturmführer. Během tažení proti Francii obdržel za přechod řeky u Pont du Chateau Železný kříž I. třídy. Během tažení na Balkáně v roce 1941 byl velitelem 1. Kompanie a bojoval na čele divize. Zde dostal v Řecku za úkol zajistit se svými muži průsmyk Klidi. Ten byl obsazen britskými jednotkami. 12.4.1941 obdržel Pleiss rozkaz k útoku na klíčové postavení v průsmyku, aby Leibstandarte měla možnost průsmykem prorazit. Za ranního svítání bylo nepřátelské postavení obsazeno bez použití těžkých zbraní. Pleiss a jeho muži zde zajali 100 Britů a ukořistili 20 kulometů. Přes zranění zůstal u svých kamarádů, dokud nebyl obsazen vrchol průsmyku. Tento útok rozbil britskou obrannou linii, protože průlom průsmyku otevřel cestu do Řecka. Za tyto výkony byl Pleiss 20.4.1941, jako SS-Obersturmführer, vyznamenán Rytířským křížem. Na počátku tažení do Ruska zůstal velitelem 1. Kompanie Leibstandarte, nasazené v rámci Heeresgruppe Süd. Zde se zúčastnil se svými muži útoku na Rostov na Donu. Při útoku šlápnul na minu a přišel o obě nohy. Při cestě do lazaretu SS-Hauptsturmführer zemřel. Byl pohřben u nádraží v Taganrogu.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.
Poslední komentáře
