Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
Paul Senghas
SS-Hauptsturmführer
Rytířský kříž: 15.12.1944
Železný kříž I. třídy: 15.12.1941
Železný kříž II. třídy: 20.6.1940
Pamětní medaile 13.3.1938
Spona Pražský hrad
Pamětní medaile 1.10.1938
Odznak za zranění, zlatý
Německý kříž ve zlatě: 6.1943
Medaile za tažení na východní frontě
Útočný odznak pěchoty
Paul Senghas se narodil 31.1.1916 v Böttingenu, okres Heilbronn, Baden-Würtemberg. 19.7.1935 vstoupil jako dobrovolník do SS-Verfügungstruppe v Arolsenu, Hesensko. Po tažení v Polsku a Francii, kde obdržel 20.6.1940 Železný kříž 2. třídy, přišel Senghas s 1./SS-Panzer Regiment 5 Wiking na jih Sovětského svazu, kde obdržel 15.12.1941 jako SS-Scharführer Železný kříž I. třídy. V červnu 1943 obdržel po zničení 30 tanků jako SS-Hauptscharführer Německý kříž ve zlatě a 1.7.1943 byl povýšen do hodnosti SS-Untersturmführer. Za osobní statečnost a nasazení byl SS-Obersturmführer Paul Senghas vyznamenán 15.12.1944 jako velitel 1. Kompanie, SS-Panzer Regiment 5 Wiking Rytířským křížem a 20.1.1944 byl povýšen do hodnosti SS-Hauptsturmführer. Během ústupových bojů v roce 1945 byl Senghas 1.4.1945 u Warendorfu po páté těžce zraněn a do konce války byl v lazaretu Warendorf ve Vestfálsku a padnul do amerického zajetí, ze kterého byl propuštěn 15.6.1946. Paul Senghas zemřel 6.11.1996.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.
Poslední komentáře
