Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
Christian von Schalburg
SS-Obersturmbannführer
1917, St. Petersburgu, Rusko
2.6.1942, Děmjansk, SSSR
Železný kříž II. třídy
Železný kříž I. třídy
Finský kříž
Řád meče (Finsko)
Finská válečná medaile
Christian Frederik von Schalburg se narodil v dánské rodině žijící v St. Petersburgu v roce 1917. Ve věku 11 let byl poslán do důstojnické akademie a po komunistickém převratu v roce 1917 odjel s rodinou do Dánska. V roce 1925 vstoupil jako rekrut do Osobní gardy a v roce 1927 se stal jejím poručíkem. Politicky byl konzervativec, ale po převzetí moci Hitlerem se stal nacistou, protože nenáviděl komunismus. V Dánsku byl členem nacistických stran National Socialistisk Ungdom (NSU) a Danmarks Nationalsocialistiske Arbejder Partis (DNSAP). Stal se dobrovolníkem v Zimní válce ve finské armádě (1939-1940). Von Schalburg se stal dobrovolníkem u Waffen-SS v hodnosti SS-Hauptsturmführer do divize Wiking. Von Schalburg převzal po Christian Peder Kryssingovi velení Freikorps Danmark 1.3.1942 v hodnosti SS-Sturmbannführer. Padl v Děmjanské kapse, když šlápl na minu během útoku na sovětské pozice. Byl posmrtně povýšen do hodnosti SS-Obersturmbannführer Heinrichem Himmlerem. Pod jeho jménem byl v Dánsku založena "danska SS", Schalburgkorps, kterému velel Knud Børge-Martinsen.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.
Poslední komentáře
