Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
Johann Scherg
SS-Hauptsturmführer
Rytířský kříž
Německý kříž ve zlatě: 2.11.1943
Železný kříž I. třídy
Železný kříž II. třídy
Spona za boj zblízka, stříbrná
Tankový bojový odznak
Odznak za zranění, zlatý
Johannes Scherg se narodil 16.5.1918 ve Würzburgu. 1.11.1937 až 30.3.1938 vykonával službu v RAD v Renchenu v Bádensku. 1.4.1938 se přihlásil jako dobrovolník do SS-Verfügungstruppe v Mnichově. Jeho služba začala u SS-Regiment Deutschland. S počátkem války byl nasazen jako spojař v Panzerspähtruppe, Regiment Deutschland. Po absolvování Junkerschule Bad Tölz 15.9.1941, byl 1.10. povýšen do hodnosti SS-Untersturmführer a stal se velitelem čety u 1./SS-Aufklärungs Abteilung 2, SS-Division Das Reich, ve středním úseku východní fronty. Od listopadu 1943 velel 2. Kompanie a 2.11.1943 byl za své výkony jako SS-Untersturmführer vyznamenán Německým křížem ve zlatě a 9.11. byl povýšen do hodnosti SS-Obersturmführer. V červenci 1944 byl jako velitel 1./SS-Polizei-Panzeraufklärungs Abteilung 4, 4. SS-Polizei-Panzergrenadier Division, převelen do Řecka. 30.1.1945 byl povýšen na SS-Hauptsturmführera. Po sedmi zraněních obdržel odznak za zranění ve zlatě. Po boji plném ztrát u Oxhöfteru byla divize 10. až 14.4.1945 přesunuta na Helu a odtud přepravena do Swinemünde. Po krátkém odpočinku ve Štětínu bojovala divize v Meklenburgsku a severně od Berlína, až k Labi u Wittenbergeru a Lenzenu. Na konci války padnul SS-Hauptsturmführer Johannes Scherg 14.5.1945 u Lauenburgu do anglického zajetí. V březnu 1947 ho vydali Američané Francouzům a do 20.6.1951 byl souzen vojenským soudem v Bordeaux. Po osvobozujícím rozsudku se vrátil 22.6.1951 konečně do Německa. Johannes Scherg zemřel 22.12.1997.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.