Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
Walther Schimana
SS-Gruppenführer und Generalleutnant der Waffen-SS und Polizei
12.3.1898
12.9.1948, Salzburg, sebevražda
NSDAP-Nr.: 49.042 (7. 12.1926)
SS-Nr.: 337.753 (15.8.1939)
SS-Gruppenführer und Generalleutnant der Waffen-SS und Polizei: 20.4.1944
Generalmajor der Waffen-SS: 14.7.1943
SS-Brigadeführer und Generalmajor der Polizei: 9.11.1942
SS-Oberführer: 1.7.1942
Oberst der Polizei: 9.12.1941
Oberstleutnant der Polizei: 11.1940
SS-Standartenführer: 15.8.1939
SA-Standartenführer: 1938
SA-Obersturmbannführer: 31.3.1935
SA-Sturmbannführer: 10.8.1933
SA-Sturmführer: 22.11.1930
SA-Truppführer: 1.10.1929
HSSPF/Führer SS-Oberabschnitt Donau (Vienna): 5.10.1944 - 8.5.1945
HSSPF Griechenland (Athény): 18.10.1943 - 24.9.1944
Velitel Kampfgruppe Schimana: (26.3.1943, oblast Minsk a Borisov)
Velitel SS-Freiwilligen-Division Galizien: 15.7.1943 - 10.1943
SSPF Weißruthenien (Minsk) a SS-Standortführer Minsk: 21.7.1942 - 15.7.1943
Velitel Polizei-Regiment Mitte: 1.1942 - 7.1942
SSPF a HSSPF Rußland-Mitte: 30.11.1941 - 21.7.1942
SSPF Saratow a HSSPF Rußland-Mitte und Weißruthenien: 4.9.1941 - 30.11.1941
Velitel Polizeiregiment 13: 7.1942
Velitel Kampfgruppe 137. Infanterie-Division: 12.1941 - 1.1942
Velitel Gendarmerieschule (mot.) Deggingen: 11.1940 - 9.1941
Velitel Gendarmerieschule Suhl: 1940
Persönlicher Stab RF SS: 7.1942 - 10.1944
SS-Personalhauptamt: 2.1941 - 7.1942
SS Stammabteilung Bezirk 11: 15.8.1939 - 2.1941
Štáb Polizeipräsident Wien: 4.1938 - 3.1939
Štáb náčelníka Ordnungspolizei: 4.1936 - 4.1938
SA-Feldjägerkorps, Waldenburg: 3.1934 - 4.1935
Gendarmerie: 1.4.1936
Schutzpolizei: 1934
SA Gruppe Donau: 3.1934 - 7.1939
Führer III./230. SA-Standarte: 5.1933 - 3.1934
Führer I./50. SA-Standarte: 5.1933 - 3.1934
Zakaldatel a vůdce SA Schule Kleinols: 8.1932 - 5.1933
Führer I./2. SA-Standarte: 3.1931 - 8.1932
Führer SA Sturm 80: 5.1930 – 3.1931
Truppführer v SA-Standarte X: 1.10.1929 - 1.5.1930
SA Sturm 1 (München): 7.12.1926 - 1.10.1929
Zatčen po válce v Salzburgu, ale spáchal sebevraždu.
Německý kříž ve zlatě: 7.8.1943
Německý kříž I. třídy
Německý kříž II. třídy
Kříž za zásluhy II. třídy s meči
Čestný kříž
Zlatý stranický odznak
Služební odznak NSDAP stříbrný
Říšský sportovní odznak zlatý
SA-sportovní odznak zlatý
SS čestný prsten
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.
Poslední komentáře
