Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
Manfred Schönfelder
SS-Obersturmbannführer
18.3.1912, Hellerau bei Dresden, Sasko
3.3.1983, Bad Liebenzell
SS-Obersturmbannführer: 9.11.1943
Rytířský kříž: 23.2.1944
Německý kříž ve zlatě: 11.6.1942, SS-Hauptsturmführer, velitel III./SS-Infanterie Regiment (mot.) Germania, SS-Division Wiking
Železný kříž I. třídy: 18.6.1940
Železný kříž II. třídy: 3.10.1939
Útočný odznak pěchoty, stříbrný
Medaile za tažení na východní frontě
Odznak za zranění, stříbrný
Náčelník štábu 5. SS Viking: 15.9.1942 – 11.8.1944
Náčelník štábu IV. SS Panzer Korps: 1.8.1944 – 8.5.1945
18.3.1912 v Hellerau bei Dresden narozený Manfred Schönfelder, vstoupil po absolvování školy do SS-Verfügungstruppe a byl zařazen do jednoho z prvních výcvikových kurzů v Junkerschule Tölz. Po povýšení na SS-Untersturmführera byl zařazen k SS Standarte Deutschland. Po návštěvě různých výcvikových kurzů se stal adjutantem ve III. Bataillonu SS Deutschland, poté velitelem 4.(MG) Kompanie a velitelem 12.(MG) Kompanie, se kterou se zúčastnil tažení v Polsku a na Západě. Po výcvikovém kurzu pro velitele praporů se stal adjutantem v SS Regiment Germania a od února 1941 velitelem tohoto pluku, kde prožil začátek tažení v Rusku. 15.9.1942 až 11.8.1944 byl náčelníkem štábu 5.SS Panzer Division Wiking. Při těžkých bojích v kotli u Čerkass převzal Schönfelder velení motorizovaného dělostřelectva divize, se kterým navzdory rozkazu držel postavení obklíčené jednotky dalších 24 hodin a zachránil tak těžké zbraně divize. Tyto zbraně později umožnily průlom z obklíčení. Za to byl vyznamenán 23.2.1944 Rytířským křížem. Manfred Schönfelder zemřel 4.3.1983.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.
Poslední komentáře
