Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
Joachim Schubach
SS-Obersturmbannführer
Rytířský kříž: 3.4.1943
Železný kříž I. třídy: 11.1941
Železný kříž II. třídy: 1940
Německý kříž ve zlatě: 26.9.1942
Děmjanský štít
Spona za boj zblízka, stříbrná: 1943
Odznak za zranění, zlatý
Joachim Schubach se narodil 17.9.1910 v Hannoveru a na počátku roku 1933 vykonal předvojenský výcvik u Říšského kuratoria pro mládež v Kreiensenu. 10.7.1933 vstoupil jako dobrovolník do Leibstandarte SS Adolf Hitler v Berlíně a zúčastnil se tažení v Polsku jako velitel čety v Infanterie Regiment (mot.). 25.10.1939 byl převelen jako velitel roty do Mnichova k nově ustavené SS-Totenkopf Division. Jako SS-Hauptsturmführer se zúčastnil s touto divizí tažení na Západě a tam a v bojích u kanálu La Basse získal Železný kříž II. třídy. Na východě získal v listopadu 1941 během bojů u Děmjanska Železný kříž I. třídy a po otevření kotle a bojích u Ilmeňského jezera 26.9.1942 Německý kříž ve zlatě. Po přestavbě divize na Panzer Division se v únoru 1943 zúčastnila bojů mezi Doncem a Dněprem. Během bojů SS-Panzerkorps o Charkov byl nasazen i Schubach se svými vojáky III. Bataillonu Panzergrenadier Regiment 5 a zničili mnoho nepřátel, za což obdržel SS-Sturmbannführer 3.4.1943 Rytířský kříž a krátce nato Spona za boj zblízka ve stříbře. Při těžkých bojích divize koncem roku 1943 na jižním úseku fronty byl Schubach 14.11.1943 těžce zraněn po přímém zásahu protitankovým kanónem a oslepnul na obě oči. Schubach byl propuštěn z lazaretu teprve v roce 1947. Joachim Schubach zemřel 5.11.1980 v Hannoveru.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.
Poslední komentáře
