Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
Richard Schulze
SS-Obersturmbannführer
2.10.1914, Berlín Spandau
3.7.1988
SS-Nr.: 264.059
přijat: 20.4.1936
SS-Obersturmführer: 9.11.1939
SS-Hauptsturmführer: 1.8.1940
SS-Sturmbannführer: 24.2.1943
SS-Obersturmbannführer: 9.11.1944
Velitel 38. SS Nibelungen: 15.3.1945 - 4.1945
Železný kříž II. třídy: 1940
Železný kříž I. třídy: 1940
Německý kříž ve zlatě: 26.12.1941, SS-Hauptsturmführer, velitel 2. Kompanie / LSSAH
Spona za boj zblízka
Útočný odznak pěchoty
Richard Schulze se narodil v Berlíně-Spandau 2.10.1914. Do SS vstoupil 11.11.1934 a byl zařazen k 6. SS Standarte Berlin. Krátce poté byl převelen k LSSAH. V dubnu 1935 byl přijat do SS Junkerschule Bad Tolz a byl vyřazen 20.4.1936 v hodnosti SS-Untersturmführer. Byl přidělen k II./Totenkopfverbande Elbe do března 1937, kdy sloužil čtyři měsíce jako adjutant Theodora Eickeho. Během této doby vstoupil do NSDAP. 10.7.1937 byl přidělen k Totenkopfverbande Thüringen, kde sloužil jako adjutant do listopadu 1938. Poté získal velení jedné z jejích jednotek. V dubnu 1939 byl převelen do SS-Hauptamt, kde sloužil jako adjutant vedoucího SS-Hauptamt Augusta Heissmeyera. 8.6.1939 byl převelen jako adjutant do štábu Joachima von Ribbentropa, ministra zahraničí. V dubnu 1940 byl Schulze převelen k LSSAH jako velitel čety v 2. Kompanie. 11.6.1940 po zranění velitele Kompanie převzal její velení, když byl ještě předtím vyznamenán EK II a EK I. Po povýšení do hodnosti SS-Hauptsturmführer se po kapitulaci Francie vrátil do štábu von Ribbentropa. V lednu 1941 byl Schulze převelen zpět k 2. Kompanie LSSAH a velel jí až do zranění v srpnu 1941. V roce 1943 byl převelen k 12. SS Hitlerjugend a stal se velitelem 2. Bataillon / SS Panzer Grenadier Regiment 25. Koncem války velel 38. SS Division Nibelungen.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.
Poslední komentáře
