Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
Willi Schweitzer
SS-Sturmbannführer
Rytířský kříž: 25.4.1945
Železný kříž I. třídy
Železný kříž II. třídy
SA-sportovní odznak, bronzový
Pamětní medaile 13.3.1938
Pamětní medaile 1.10.1938
Odznak za zranění, stříbrný
Willi Schweitzer se narodil 13.12.1911 v Mindenu ve Vestfálksu. Po vstupu do SA, SS a NSDAP se stal členem Waffen-SS a přišel k Leibstandarte Adolf Hitler, kde byl v září 1939 přidělen jako SS-Oberscharführer k 11. Kompanie, se kterou se zúčastnil tažení v Polsku. Mimo jiné bojoval u Lodže a Varšavy. V roce 1940 byl přidělen do SS-Junkerschule Braunschweig a zde byl povýšen do hodnosti SS-Untersturmführer. Na Východě byl jako SS-Obersturmführer zapojen do bojů ve Finsku (severní Karélie) a Louci (Murmaňská železnice). V říjnu 1941 přišel k 10. Kompanie, SS-Infanterie Regiment 7 a zúčastnil se s ní v rámci SS-Kampfgruppe Nord bojů za polárním kruhem. V říjnu byl povýšen na SS-Hauptsturmführera a převzal 2. Kompanie SS-Ersatz-Bataillon Ost v Breslau. Poté převzal velení SS-Panzergrenadier-Ersatz-Bataillon 31. Ten byl 15.4.1944 změněn na Ersatztruppe pro SS-Division Horst Wessel. V září 1944 přišel k SS-Panzergrenadier-Ersatz-und-Ausbildungs-Bataillon 11 do Grazu a nakonec byl v lednu 1945, jako SS-Sturmbannführer, přidělen jako velitel k SS-Panzergrenadier-Ersatz-und-Ausbildungs-Bataillon 11. S touto jednotkou se v dubnu 1945 zúčastnil bojů v oblastech Oberwart, Pinkatal a Rechnitz v Burgenladnu. Zde obdržel Schweitzer rozkaz dobýt Rechnitz, obsazený již nepřítelem. Tento rozkaz vedl k vysokým ztrátám na obou stranách. Místo dobyl a udržel proti útokům nepřítele. Od 3.4.1945 byla Kampfgruppe odříznuta a průlom se jí podařil 6.4.1945. Za tyto boje obdržel Rytířský kříž, jež si odletěl vyzvednout 24.4.1945 do Berlína, kde mu jej SS-Brigadeführer Mohnke o den později předal. Willi Schweitzer přežil válku a byl americkým válečným soudem odsouzen k několika letům vězení ve US War Criminals Prison No. 1 v Landsbergu, za účast na potlačení povstání ve varšavském ghetu v dubnu 1943. Zemřel 4.4.1993 v Mindenu.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
3.dubna 1915 přešlo u Dukelského průsmyku do zajetí 1800 můžu 28. pěšího (pražského) pluku. Nebyl to první případ. Například v bojích u Jaroslawi v říjnu předchozího roku se přidalo k Rusům šest rot 36. pěšího pluku a 30. zeměbraneckého pluku.
3.dubna 1420 – První husitský manifest. Pražané se na popud Jana Želivského a duchovních, uznávajících přijímání podobojí, zavázali hájit přijímání podobojí za každou cenu. Manifesty měly formu otevřeného listu, psaného dle určení česky, německy či latinsky.
Poslední komentáře
