Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
Hans Siegel
SS-Sturmbannführer
25.7.1918
Zařazen: 1.8.1940
SS-Obersturmführer: 9.11.1942
SS-Hauptsturmführer: 21.6.1944
SS-Sturmbannführer: 20.4.1945
Medaile za východní frontu: 6.2.1943
Železný kříž II. třídy: 18.2.1943
Odznak za zranění stříbrný: 30.3.1943
Tankový bojový odznak stříbrný: 30.3.1943
Železný kříž I. třídy: 14.6.1944
Rytířský kříž: 23.8.1944
Po 6 měsících u RAD vstoupil v roce 1938 jako dobrovolník k Infanterie Regiment (mot.) Leibstandarte Adolf Hitler a bojoval v Polsku jako velitel těžkého minometu v 12. Kompanie, Leibstandarte Adolf Hitler. Nato obdržel důstojnický výcvik v Junkerschule Bad Tölz a byl zařazen jako velitel čety a roty k Ausbildungs-Bataillon, Leibstandarte Adolf Hitler. V prosinci 1941 byl přidělen jako velitel čety k 3. Batterie, Sturmgeschütz-Abteilung Leibstandarte Adolf Hitler do Taganrogu. Při bojích u Charkova v březnu 1943 byl tak těžce zraněn, že když byl o šest měsíců později propuštěn z lazaretu, nedostal od lékařů doporučení k dalšímu nasazení na frontě. Na podzim 1943 byl velitelem jednotky v Sturmgeschütz-Ausbildungs-Bataillon v Truppenübungsplatz Heidelager a v roce 1944 se nakonec opět stal velitelem 8. Kompanie, Panzer-Regiment Hitlerjugend. Za nasazení na invazní frontě, zvláště u Caen, Le Mesnil-Patry a Cheux, byl SS-Hauptsturmführer Siegel vyznamenán 23.8.1944 Rytířským křížem. V bojích na jaře 1945 na předmostí Gran a v Maďarsku vedl SS-Sturmbannführer Siegel úspěšně Abteilung Panzer Regimentu Hitlerjugend a byl těžce zraněn a byla mu amputována paže. Hans Siegel zemřel 18.4.2002.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.
Poslední komentáře
