Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
Christian Tychsen
SS-Obersturmbannführer
3.12.1910, Flensburg, Schleswig-Holstein
28.7.1944, Cambry, Normandie, padl v boji
Velitel 2. SS Das Reich: 24.7.1944 - 28.7.1944
Železný kříž II. třídy: 30.5.1940
Železný kříž I. třídy: 18.7.1940
Německý kříž ve zlatě: 13.5.1942, SS-Hauptsturmführer
Rytířský kříž: 31.3.1943
Dubové listy: 10.12.1943 (353.)
Tychsen vstoupil do SS v prosinci 1931 k 50. SS-Standarte. V říjnu 1934 byl převelen k SS/VT Germania (1., později 3. Sturm). Od října 1936 do prosince 1938 byl velitelem čety v Bataillonu N, poté se stal velitelem 1. Kompanie. Když byl Battalion N rozpuštěn, převzal velení 1. Kradschützen Ersatz Kompanie. V dubnu 1940 se oddíl stal 3./Aufklaerungs Abteilung 2. SS Division Das Reich. V únoru 1941 byl jeho oddíl včleněn do Kradschützen Bataillonu jako 3. Kompanie. V lednu 1942 převzal velení Kradschützen Bataillonu. 12. února 1942 byl zraněn a do května 1942 byl na léčení v Braunschweigu. Poté převzal velení II./Langemarck a velitelem v hodnosti SS-Sturmbannführer zůstal, i když se jeho oddíl stal II./Panzer Regimentem v říjnu 1942. Za velení praporu byl vyznamenán Rytířským křížem. 30. listopadu 1943 se stal velitelem Panzer Regiment v hodnosti SS-Obersturmbannführer a zůstal jím do doby, než se stal zastupujícím velitelem 2. SS Division Das Reich 24.7.1944. Po čtyřech dnech byl zabit v Normandii, když jel v Kübelwagenu s řidičem a poddůstojníkem a byli obklíčeni pronikajícími americkými tanky u vesnice Cambry. Zemřel v americkém zajetí na smrtelná zranění a lovci suvenýrů mu vzali blůzu s vyznamenáními a doklady. Byl pohřben jako neznámý voják, ale později byl identifikován.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.
Poslední komentáře
