Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
Herbert Ernst Vahl
SS-Brigadeführer und Generalmajor der Waffen-SS
9.10.1896, Posen
22.7.1944, Řecko
Velitel 2. SS Das Reich: 10.2.1943 - 18.3.1943
Velitel 4. SS Polizei: 5.7.1944 - 22.7.1944
Rytířský kříž: 6.4.1943, SS-Oberführer
Německý kříž ve zlatě: 18.11. 1941
1939 Spona k Železnému kříži I. třídy: 13.7.1941
1939 Spona k Železnému kříži II. třídy: 2.10.1939
1914 Železný kříž I. třídy
1914 Železný kříž II. třídy
Medaile za tažení na východní frontu
Čestný kříž
Herbert Vahl byl jedním z nejdůležitějších tankových velitelů Waffen-SS a byl velmi důležitý pro vývoj obrněných formací divize Das Reich. Původně byl důstojníkem armády a byl přesunut do Waffen-SS v roce 1942 a přidělen k SS-Generalkommando. Když byl SS-Panzer Abteilung 2 rozšířen na SS-Panzer Regiment 2, SS-Standartenführer Vahl se stal velitelem díky zkušenostem z armády s Panzer Regiment 29 v 12. Panzer Division. Vahl velel Das Reich, když George Keppler onemocněl v únoru 1943. Za velení Das Reich včetně bitev o Charkov a Bělgorod byl vyznamenán Rytířským křížem. Byl zraněn a velení divize převzal Kurt Brasack. Po uzdravení byl přidělen k SS-Führungshauptamt jako Inspektor der SS Panzertruppen. V červenci 1944 převzal velení 4. SS-Polizei-Grenadier-Division a zabil se během automobilové nehody v Řecku.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.
Poslední komentáře
