Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
Karl-Heinz Worthmann
SS-Untersturmführer
Rytířský kříž
Železný kříž I. třídy
Železný kříž II. třídy
Útočný odznak pěchoty, stříbrný
Odznak za zranění, stříbrný
Karl-Heinz Worthmann se narodil 18.1.1911 v Hagenu, Vestfálsko a vstoupil ještě v mírových dobách k SS-Verfügungstruppe. Začátek druhé světové války zahájil Worthmann jako velitel pěší roty. Ještě na počátku tažení na Západě velel pěší četě, se kterou se ve Francii vyznamenal. Za to dostal oba stupně Železného kříže. Ve válce proti Sovětskému svazu byl v roce 1941 těžce zraněn a po uzdravení byl převelen k SS-Panzertruppe. Jako velitel tanku, SS-Hauptscharführer a velitel čety v 6. Kompanie, SS-Panzer Regiment 2 Das Reich, obdržel za boje u Charkova, kde obsadil důležitou kótu 209,3 se 4 tanky a četou pěchoty. Přitom podporoval pěchotu až do posledních metrů před nepřátelským postavením. Přitom zničil 27 protitankových děl a 2 polní děla. 31.3.1943 zato obdržel Rytířský kříž. Pro Worthmanna bylo nejdůležitější, aby v těchto bojích uchránil životy svých vojáků. Jeho řidič, pozdější držitel Rytířského kříže Johann Thaler, Worthmanna zachránil z tanku po třech zásazích, když zůstal viset na hlavni tanku. Během operace Zitadelle u Bělgorodu byl jeho Panzer IV 6.7.1943 při bojích zblízka zasažen nepřátelským protitankovým dělem a zničen. SS-Untersturmführer a velitel roty Karl-Heinz Worthmann při tom ztratil život a Panzer Regiment 2 Das Reich jednoho z nejlepších důstojníků.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.
Poslední komentáře
