Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
Fritz Vogt
SS-Sturmbannführer
17.3.1918, Mnichov
3.4.1945, Fürstenfeld, Štýrsko, zabit v boji
Rytířský kříž: 1940
Dubové listy: 1.1945
Německý kříž ve zlatě
Fritz Vogt vstoupil do SS-VT v roce 1935 a sloužil na Západě v roce 1940. Bojoval v Holandsku v oblasti kanálu Meuse-Waal nedaleko Heerboschu a o několik dní později zajal francouzský prapor u Lys. Za tuto akci byl 4.9. 1940 vyznamenán Rytířským křížem. Poté bojoval v Rusku, kde velel od listopadu 1943 do února 1945 I. Battalion SS-Freiwilligen Regiment Norge, Wiking Division. Za boje proti obklíčení Budapešti na východní frontě byl vyznamenán Dubovými listy. V únoru 1945 převzal velení Vogt převzal velení SS-Panzeraufklaerungs Abteilung 5 a u Grazu se vzdal Američanům.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.