Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
Erik Wallin
SS-Oberscharführer
2.8.1921, Stockholm
1997, Berlín
Odznak za zranění černý
Spona za boj zblízka stříbrná
Tankový odznak bronzový
Železný kříž II. třídy
SS-Oberscharführer Erik Wallin (aka Viking Jerk) se narodil 2.8.1921 ve Stockholmu. Byl členem Nordisk Ungdom (NU), mládežnické organizace Svensk Socialistisk Samling (SSS). Bojoval ve Finsku (1939-1940 a 1941-1942) a několikrát byl vyznamenán. Když se vrátil do Švédska, sloužil ve švédské armádě u LV7, v 1.1943 vstoupil do Waffen-SS. Odmítl přísahat Hitlerovi, ale přesto byl umístěn u SS Panzer Division Wiking a později u SS Freiwilligen-Panzergrenadier Division Nordland, kde sloužil jako velitel čety. Bojoval v Chorvatsku, Lotyšsku, Pomořanech, Braniborsku a v bitvě u Berlín. Byl několikrát zraněn a umístěn v nemocnici v Lützowplatz. Rozhodl se odejít z nemocnice na švédské velvyslanectví. Zhroutil se na ulici a byl přijat do vojenské nemocnici na Nikolsburger Platz. Odstranil ze své uniformy emblémy SS a zničil svoji vojenskou knížku, nechtěl být zavražděn sovětskými vojáky. Po několika dnech se dostal na švédské vyslanectví. Vrátil se do Švédska a zde byl odsouzen na tři měsíce vězení za nedodržení vojenské služby. Po válce napsali s Torulfem Hillbladem knihu Ragnarök (v Německu jako Endkampf um Berlin) o svých zkušenostech z bojů v posledních měsících války. Zemřel v roce 1997 v Berlíně.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.
Poslední komentáře
