ARMÁDY A HISTORIE

Zveřejněno: 20. 7. 2012 10:27 Napsal Pavel Sláma

Nadřazená kategorie: Waffen-SS Kategorie: Velitelé

Hermann Karl Alber

SS-Sturmann

12.11.1925, Neckargatach, Šváby
2.9.1944, Montchauvet, Normandie, padl v boji

Rytířský kříž: 26.12.1944
Železný kříž I. třídy: 7.8.1944
Železný kříž II. třídy: 6.8.1944
Odznak za zničení tanku

12.10.1925 narozený Hermann Alber je jedním z mála příslušníků mužstva, kteří obdrželi Rytířský kříž. 2.8.1944 postupovala anglická pěchota po silnici Benybocage-Catheolles-Montchauvet a narazila na jednotku Heer Majora von Schenka. Při protiútoku tanků divize Hohenstaufen a 9. Kompanie z SS Panzergrenadier Regiment 20, podřídil si Sturmmann Alber devět vojáků Heer a dobyl důležitou kótu 221 jižně od Arcais. Odrazil anglickou pěchotu a pronásledoval nepřítele až k Vauteliere, kde bylo šest anglických tanků a rota pěchoty. Alber zničil jeden tank ručním granátem. Smrt ho dostihla ještě tento večer při útoku na kótu 176 severovýchodně od Le Desert u Montchauvetu. Své řády obdržel posmrtně. Mezi nimi také Rytířský kříž, který mu byl proůjčen 26.12.1944 jako SS-Sturmmann der Reserve z 9. Kompanie, SS-Panzergrenadier Regiment 20, 9. SS-Panzer Division Hohenstauffen. Byl pochován na vojenském hřbitově v Park des Chateau Danvor 12 km jižně od Aumay sur Odon.

SS-Sturmann

Vyhledávání

Dnešní den v historii

22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.