Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
Karl Auer
SS-Sturmbannführer
20.10.1916, Prienbachu am Inn, Bavorsko
Rytířský kříž: 31.10.1944, SS-Hauptsturmführer, velitel 1. Battalion, 8. SS Polizei Regiment, 4. SS Polizei Division, Herresgruppe Süd
Železný kříž I. třídy: 17.2.1942
Železný kříž II. třídy: 21.8.1941
Německý kříž ve zlatě
Spona za boj zblízka stříbrná: 23.11.1944
Spona za boj zblízka bronzová: 1.10.1943
Útočný odznak pěchoty
Medaile za zimní tažení na východní frontě
Medaile a zranění stříbrná
20.10.1916 v Prienbachu am Inn narozený Karl Auer obdržel v řadách 4. SS Polizei-Panzergrenadier-Division Rytířský kříž, když divize ustupovala v srpnu 1944 z Řecka do Bělehradu. Přímo z chodu měla část divize zaútočit na Temešburg, s úkolem obsadit toto město. I. Bataillon, SS Panzergrenadier Regiment 8, pod velením SS-Hauptsturmführer Auera, zaútočil napravo od města, aby zlikvidoval Sověty na křídlech a odlehčil čelnímu útoku. Zde prpaor narazil na hlavní zásobovací ruskou cestu a způsobil jim velké ztráty. Temešburg byl obsazen. Za to obdržel Karl Auer, jako SS-Hauptsturmführer, 31.10.1944 Rytířský kříž. Na jaře jednotka pod Auerovým velením bránila opěrný bod Rahmel u Gotenhafenu a napadnul průlom Rusů. Tak byla fronta u Gotenhafenu udržena. Auer za to obdržel Dubové listy, protože díky němu nebyly obklíčeny jednotky Heer v Gotenhafenu. 22.3.1945 obdržel Sponu za boj zblízka ve zlatě. Karl Auer zemřel 31.3.1997 v Simbachu am Inn.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.
Poslední komentáře
