Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
Adolf Ax
SS-Oberführer
23.6.1906, Mouscron, Belgie
6.12.1983, Wiesbaden
Náčelník štábu Befehlshaber der Waffen-SS Niederlanden: 25.4.1944 – 1.8.1944
Velitel 15. SS Lettische Nr. 1: 26.1.1945 – 15.2.1945
Náčelník štábu XVI. SS-Armee Korps: 1.1945 – 2.1945
Velitel 32. SS 30. Januar: 17.2.1945 – 15.3.1945
Železný kříž II. třídy: 27.5.1940
Železný kříž I. třídy: 24.7.1940
Kříž za zásluhy II. Třídy s meči
Kříž za zásluhy I. Třídy s meči: 30.1.1944
Rytířský kříž: 8.5.1945
Ax se narodil v Mouscronu v západních Flandrech jako syn textilního dělníka. 29.10.1930 vstoupil do SS a 1.12.1930 do NSDAP. Sloužil na několika postech v Allgemeine SS. V červnu 1939 Ax převzal velení 2. Kompanie SS-Verfügungstruppe v protitankovém oddílu. Poté převzal velení Panzerabwehr Abteilung SS-VT Division v hodnosti SS-Hauptsturmführer. Bojoval ve Francii a získal zde Železný kříž. Během tažení v Ruska velel III. Battalion SS-Totenkopf Standarten 11, do svého onemocnění v prosinci 1941. Poté sloužil v Holandsku jako štábní důstojník pod Carl-Mariou Demelhuberem, v roce 1943 se stal náčelníkem jeho štábu. 15.1.1945 byl přidělen jako náčelník štábu nově zformovaného XVI. SS-Armee Korps. Poté dočasně velel 15. Waffen Grenadier Division der SS (lettische Nr. 1) od 26.1. do 15.2. 1945. Poté velel do března 1945 32. SS-Freiwilligen Grenadier Division 30. Januar a na konci války byl poslán do Výcvikové školy pro velitele vyšších jednotek. Zemřel ve Wiesbadenu.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.
Poslední komentáře
