ARMÁDY A HISTORIE

Erich von dem Bach-Zelewski

SS-Obergruppenführer und General der Waffen-SS und Polizei

1.3.1899, Lauenburg / Pommern
8.3.1972, München-Harlaching (vězeňská nemocnice)

NSDAP-Nr.: 489.101 (2.1930)
SS-Nr.: 9.831 (15.2.1931)

General der Waffen-SS: 1.7.1944
SS-Obergruppenführer und General der Polizei: 9.11.1941
Generalleutnant der Polizei: 10.10.1941
SS-Gruppenführer: 11.7.1934
SS-Brigadeführer: 15.12.1933
SS-Oberführer: 6.10.1932
SS-Standartenführer: 10.9.1932
SS-Sturmbannführer: 6.12.1931
SS-Sturmführer: 20.7.1931

Velitel Korps Oder: 2.1945 - 4.1945
Velitel X. SS-Armee-Korps: 4.2.1945 - 10.2.1945
Velitel XIV. SS-Armee-Korps: 11.1944 - 4.2.1945
Velitel Korpsgruppe von dem Bach (Varšavské povstání): 8.1944 - 11.1944
Náčelník der Bandenkampfverbände (protipartyzánské oddíly): 21.6.1943 - 11.1944
Bevollmächtigter für die Bandenkampfung im Osten (Pověřenec pro boj proti partyzánům na Východě): 23.10.1942 - 21.6.1943
HSSPF Rußland-Mitte und Weißruthenien: 1.5.1941 - 21.6.1944
HSSPF Südost: 28.6.1938 - 20.5.1941
Führer SS-Oberabschnitt Südost (Breslau): 15.2.1936 - 26.6.1941
Führer SS-Oberabschnitt Nordost (Königsberg): 1.2.1934 - 15.2.1936
Führer SS-Abschnitt VII (Königsberg): 12.2.1934 - 20.3.1934
Führer SS-Abschnitt XII (Dühringhof, Liebenow, Dühringhof, Frankfurt/Oder): 12.7.1932 - 21.1.1934
Führer 27. SS-Standarte Ostmark (Frankfurt/Oder): 15.12.1931 - 12.7.1932
Poslanec Reichstagu (Wahlkreis Breslau): 7.1932 - 8.5.1945
Leutnant, Infanterie Regiment 4: 1923 - 2.1924 (propuštěn za zapojení do politiky)
Grenzschutz Schlesien
MG-Kompanie, Grenadier-Regiment König Friedrich Wilhelm II Nr. 10: 1918 - 1919
Leutnant: 1.3.1916
Kriegsfreiwilliger, Infanterie Regiment 176: 12.1914
 
1914 Železný kříž I. třídy: 25.9.1918
1914 Železný kříž II. třídy: 5.8.1915
Kříž cti 1914-1918
Kříž za zásluhy II. třídy s meči
Kříž za zásluhy I. třídy s meči
Rytířský kříž: 30.9.1944
Německý kříž ve zlatě: 23.3.1943
Spona k Železnému kříži II. třídy: 31.8.1941
Spona k Železnému kříži I. třídy: 20.5.1942
Zlatý stranický odznak: 1939
Gdaňský kříž I. třídy
SS čestný prsten
SS čestný meč
Odznak za boj s partyzány, stříbrný: 11.1944
Odznak za zranění 1918, černý
Medaile za východní tažení
Zemský řád
Slezský Rád orla I. třídy
Odznak setkání SA v Braunschweigu 1931
Služební odznak NSDAP, stříbrný a bronzový
SS služební odznak
Říšský služební odznak, stříbrný
SA sportovní odznak, bronzový

Bach-Zelewski se narodil v Lauenburgu, Pomořany v junkerské rodině. V první světové válce sloužil na frontě. Po válce bojoval ve Freikorpsu, poté vstoupil do služeb policie a v roce 1924 se stal důstojníkem Reichswehru. V roce 1930 vstoupil do NSDAP a v roce 1931 do SS. V letech 1932-1934 byl poslancem Reichstagu za Wahlkreises Breslau. Během Noci dlouhých nožů 7.6.1934 nechal zlikvidovat svého konkurenta, jezdeckého velitele SS Antona Freiherr von Hohberg und Buchwald. Do roku 1934 velel SS-Abschnitt XII ve Frankfurtu and Odrou, do roku 1936 SS-Oberabschnitt Nordost a nakonec SS-Oberabschnitt Südost. V roce 22.6.1941 se stal Vyšším velitelem SS a Policie u Armee Gruppe Mitte v Rusku a v listopadu byl jmenován do hodnosti SS-Obergruppenführer und General der Polizei. O rok později se stal Himmlerovým pověřencem pro boj s partyzány (Bevollmächtigter des Reichsführers SS für die Bandenbekämpfung). Byl odpovědným za boj proti partyzánům v týlu v Rusku a na Balkáně. Pod jeho velením a na jeho zodpovědnost došlo k řadě válečných zločinů. Na jeho rozkaz bylo 31.10.1941 popraveno 35.000 Židů v Rize. Nařídil osobně vraždění Židů v Minsku a Mogilevu. Na počátku roku 1942 byl hospitalizován v nemocnici SS Hohenlychen, pro nervové problémy z likvidace tisíců lidí na Východě. Byl velitelem německých jednotek, které potlačily povstání ve Varšavě na podzim 1944. Za to obdržel Rytířský kříž. Jednotky Bach-Zelewského proměnily město v ruiny. 16.000 polských bojovníků, 150.000 civilistů a 2.000 Němců padlo v bojích. 70.000 lidí bylo deportováno do koncentračních táborů a statisíce Varšavanů bylo evakuováno do tábora Pruszkow. Město se zcela vyprázdnilo. Po válce se vyhnul vydání do Polska a stal se svědkem žaloby v Norinberském procesu. Jeho svědectví u soudu v Norinberku, denunciace Himmlera a dalších vůdců SS a Polizei, ho zachránili před vydáním do Polska nebo SSSR za jeho vlastní zločiny. To mu mezi obžalovanými neudělalo přátele, například Walter Funk a Herrmann Göring mu nadávali do udavačů a sviní. Byl odsouzen k 10 letům vězení. V roce 1958 byl znovu uvězněn za rozsudky smrti v letech 1941-1942. V roce 1962 byl odsouzen za vraždu tří komunistů v roce 1933 na doživotí a zemřel ve věznici Mnichov-Harlaching.