Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
Otto Baum
SS-Oberführer
15.11.1911, Stteten-Hechingen
18.6.1998
1939 Železný kříž II. třídy: 25.9.1939
1939 Železný kříž I. třídy: 15.6.1940
Německý kříž ve zlatě: 26.12.1941
Rytířský kříž: 8.5.1942
Dubové listy: 12.8.1943 (277.)
Meče: 2.9.1944 (95.)
Děmjanský štít
SS čestný prsten
SS čestný meč
Útočný odznak pěchoty
Medaile za východní frontu
Velitel 17. SS Götz von Berlichingen: 20.6.1944 – 1.8.1944
Velitel 2. SS Das Reich: 24.7.1944 - 23.10.1944
Velitel 16. SS Reichsführer SS: 24.10.1944 – 8.5.1945
Otto Baum se narodil 15.11.1911 ve Stetten bei Hechingen/Hohenzollern. Po maturitě absolvoval do roku 1932 zemědělskou praxi a studoval 2 roky na zemědělské škole v Hohenheim/Stuttgart. 3.3.1934 vstoupil v Ellwangenu do SS-Verfügungstruppe, kde byl po pěším výcviku zařazen 24.4.1935 do SS-Junkerschule Braunschweig. 10.2.1936 ukončil výcvik velitelů čet a byl povýšen do hodnosti SS-Standartenoberjunker. Jako velitel čety v II. Bataillonu SS-Standarte Germania v Arolsenu byl povýšen do hodnosti SS-Untersturmführer. Po šestitýdenním výcviku na Heeressportschule Wünsdorf v roce 1937 byl v prosinci povýšen do hodnosti SS-Obersturmführer. 1.5.1938 byl převelen jako velitel čety k II. Bataillonu SS-Standarte Der Führer v Klagenfurtu, která byla podřízena velení V. Armeekorps ve Stuttgartu. 1.11.1938 převzal Baum velení 10. Kompanie SS-Standarte Der Führer a 1.6.1939 velení 7. Kompanie Leibstandarte SS Adolf Hitler v Berlíně. Za boje v Polsku jižně od Modlinu obdržel EK 2 a během západního tažení v hodnosti SS-Hauptsturmführer EK 1 za překročení řeky Marne proti silnému francouzskému odporu východně od La Ferte. Po přemístění Leibstandarte do Rumunska obdržel Baum 3.3.1941 velení III. Bataillonu SS-Totenkopf-Infanterie Regiment 3 v SS-Totenkopf Division, kteá byla umístěna v Dax na španělských hranicích. Během tažení v Rusku se zúčastnil v hodnosti SS-Sturmbannführer průlomu Stalinovou linií u Sebeše, postupu přes Opočku k Luze a bojů proti útočící sovětské 34. armádě. V prostoru Děmjanska převzal se svými vojáky obranu. Za tyto boje obdržel Baum 26.12.1941 Německý kříz ve zlatě. Během tvrdých bojů na okraji kotle proti velké přesile udržel důležité pozice a za to obdržel 8.5.1942 Rytířský kříž. Po průlomu z kotle byl zbytek divize odsunut do Francie k Angouleme a tam byla přebudována na Panzer Division. 9.11.1942 byl povýšen do hodnosti SS-Obersturmbannführer a jmenován velitelem I. Bataillonu, SS-Totenkopf-Infanterie-Regiment 1, který se brzy stal SS-Panzergrenadier-Regiment Totenkopf. Po vylodění Spojenců v Alžírsku se divize zúčastnila obsazení jižní Francie a konala pobřežní službu v oblasti Perpignan. Tam odzbrojil Baum zbytky francouzské armády v Caracassonne. Krátce poté se divize přesunula do Bordeaux, kde obdržela nové vybavení. V lednu 1943 se divize přesunula do oblasti Poltava, kde se od 22.2.1943 zúčastnila bojů mezi Doncem a Dněprem. Koncem února 1943 převzal Baum velení SS-Panzer-Grenadier-Regiment 5 Totenkopf a bojoval u Charkova. Po neúspěchu ofenzívy u Kurska byla divize na Ukrajině, kde čelila sovětské ofenzívě přes řeku Mius. Během následujících bojů o Charkov byl Baum třikrát zraněn a přepraven letecky do Breslau. Tam dostal zprávu, že 22.8.1943 obdržel jako 277. Dubové listy. Po návratu převzal svůj starý Regiment v prostoru Kirovograd. 30.1.1944 byl povýšen do hodnosti SS-Standartenführer a v únoru se zúčastnil ústupu k Dněstru. O něco později byl Baum stažen do Führerreserve a podnikl přednáškové turné po důstojnických a poddůstojnických školách. 20.6.1944 převzal v Salzburgu velení 17. SS-Panzergrenadier-Division Götz von Berlichingen. Tato divize se nacházela u Carentanu v těžkých bojích se Spojenci a její velitel SS-Brigadeführer Werner Ostendorff byl těžce zraněn. Poté co divize Das Reich utrpěla těžké ztráty a padli dva její velitelé, velel Baum oběma divizím. Po odražení nepřítele u St. Lo podniknul protiútok a zastavil jej. Dále vyvedl zbytky 7. Armee z obklíčení u Falaise. V následujících týdnech bojovaly jeho jednotky v ústupových bojích k Westwallu a Metz. A výkony při velení oběma divizím získal Baum 2.9.1944 jako 95. Meče. 17.9.1944 byl povýšen do hodnosti SS-Oberführer a předal velení Division Das Reich SS-Brigadeführer Lammerdingovi. 1.11.1944 převzal velení 16. SS-Panzergrenadier-Division Reichsführer SS, která byla koncem ledna 1945 přesunuta přes Maďarsko k řece Po jako záloha 2. Panzerarmee. Divize se zúčastnila bojů na řece Mur a v Oststeiermarce. Tan obdržel 8.5.1945 na svém velitelském stanovišti v zámku Haimburg bei Völlermarkt rozkaz ke kapitulaci. Následující týden přešel do britského zajetí. Otto Baum zemřel 18.6.1998 v Hechingen-Stettenu.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.