Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
Struktura Waffen-SS
Armee Gruppe
Největší polní formace Waffen-SS během války. Velel jí SS-Obergruppenführer nebo SS-Oberstgruppenführer a skládala se z několika jednotek velikosti sboru.
Korps - Gruppe
Každý z těchto sborů se skládal ze skupiny divizí, minimálně ze dvou. Velel mu SS-Gruppenführer nebo SS-Obergruppenführer. K divizím, kterým velel, měl sbor navíc další jednotky, štáb, podpůrné a transportní jednotky. Během války bylo zformována 18 Waffen-SS Korps, některé jen na papíru.
Division - Brigade
Další úrovní byla divize. Typické Waffen-SS Division velel SS-Brigadeführer nebo SS-Gruppenführer. Divize se skládala ze štábu, tankového pluku, dvou pluků pancéřových granátníků, průzkumný prapor, dělostřelecký pluk, ženijní prapor, spojovací prapor, protiletadlový prapor, ženijní a lékařskou jednotku, jednotku vojenské policie a další podpůrné jednotky. Některé divize Waffen-SS jako jezdecké divize měly odlišné složení.
Standarte - Regiment
Pluku velel SS-Standartenführer nebo SS-Oberführer a byl složen z praporů. Typický pluk pancéřových granátníků měl štáb, tři prapory motorizované pěchoty, oddíl samohybných děl, průzkumný oddíl, protiletadlový a ženijní oddíl a podpůrné jednotky.
Sturmbann – Battailon
Praporu velel SS-Sturmbannführer nebo SS-Obersturmbannführer. Obvykle byl prapor Waffen-SS složen ze čtyř rot.
Sturm - Kompanie
Rota byla zformována z několika čet. Rotě velel SS-Obersturmführer nebo SS-Hauptsturmführer.
Truppe
Četě velel nižší důstojník jako SS-Untersturmführer nebo vyšší poddůstojník jako SS-Oberscharführer. Četa byla složena z několika družstev.
Schar
Družstvo bylo složeno z několika sekcí nebo rotte. Velel mu SS-Untersharführer nebo SS-Scharführer.
Rotte
Velel jí SS-Rottenführer.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.
Poslední komentáře
