Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
SS Totenkopfstandarte a Infanterie Regiment
SS-Totenkopfverbände měly svůj původ ve strážních jednotkách koncentračních táborů. Jako takové nebyly vystaveny limitovaným odvodům jako ozbrojené SS (později Verfügungstruppe) od Wehrmacht. Nebyly částí ozbrojených SS a jejich služba nenahrazovala povinnou vojenskou službu. To bylo později změněno, ale je to faktem pro větší část jejich existence. Totenkopf Division má svůj původ v Hitlerově rozhodnutí po dobytí Polska expandovat Waffen-SS z jejich předválečné koncepce elitní militarizované gardové síly oddané jen jemu do vojenské síly a nositelky idejí národního socialismu. Autorizoval jejich rozšíření z Leibstandarte Regiment a Verfügungstruppen na 4 divize. Jediné zdroje, které měl pro to Himmler k dispozici byly Totenkopfverbände a Ordnungspolizei, které kontroloval jako velitel německé policie. Tři starší SS-Totenkopfstandarte poskytly jádro nové SS-Totenkopf Division ve Waffen-SS, kdežto policejní záložníci byli použiti k zformování Polizei-Division. Tato jednotka nebyla několik dalších let formální částí Waffen-SS. Nejlepší muži z těchto jednotek byli začleněni do nové divize a zbytek byl použit k zformování nových SS-Totenkopfstandarte. Kupodivu, nové SS-Totenkopf-Infanterie Regimenty nebyly lineálními následníky Totenkopfstandarte. Vůdcovo rozhodnutí ze 17.8.1938 ustavilo Totenkopfstandarte jako motorizované jednotky se 3 Sturmbanne, každý se 3 střeleckými rotami a kulometnou rotou.
SS-Totenkopfstandarte 1 Oberbayern
Zformována 9.1937 v Dachau s 5 Sturmbanny (battaliony) v Dachau. 2 Sturmbanne okupovaly město Cheb v Sudetách v 9.1938 po Mnichovské dohodě. Byla odeslána do Polska 12.9.1939 k policejní službě v týlu 10. Armee v říjnu. Byla přejmenována na SS-Totenkopf-Rekruten-Standarte 27.10.1939 a rozpuštěna v zimě 1940-41.
SS-Oberführer Theodore Eicke
SS-Standartenführer Otto Augustini
SS-Obersturmbannführer Max Simon
SS-Totenkopfstandarte 2 Brandenburg
Zformována 1.7.1937 v Oranienburgu. Skládala se z 6 Sturmbanne v 12.1937. Poskytla 2 Sturmbanne pro okupaci Sudet v 10.1938. Reformována na jaře 1939 se 4 Sturmbanne. Poslána do Polska 12.9.1939 pro policejní službu v týlu 10. Armee během října. Poskytla muže pro SS-Totenkopfstandarte 5. Mladší vojáci byli posláni k SS-Totenkopf-Infanterie Regiment 2 16.10.1939. Rozdělena mezi jiné jednotky SS do konce roku 1939.
SS-Obersturmbannführer Michael Lippert
SS-Standartenführer Otto Reich
SS- Standartenführer Paul Nostitz
SS-Totenkopfstandarte 3 Thüringen
Zformována na podzim 1937 ve Weimar-Buchenwald z různých TK-Wachtruppen, hlavně Wachtruppe Elbe a Sachsen. Do konce roku měla 7 Sturmbanne, později byly redukovány na 4. Poskytla 2 Sturmbanne pro okupaci Sudet v 10.1938. Poslána do Polska 12.9.1939 pro policejní službu v týlu 8. Armee během října. Poskytla muže Totenkopf Division a zbytek byl zformován do 10. SS-Standarte v 1939.
SS-Standartenführer Paul Nostitz
SS-Sturmbannführer Heimo Hierthes
SS-Totenkopfstandarte 4 Ostmark
SS-Infanterie-Regiment 4 Ostmark (25.2.1941)
Zformována 1.4.1938 ve Vídni jen se 2 Sturmbanne. Třetí prapor, SS-TK-Sturmbann Götze byl zformován 10.1938 v Berlíně, ale podřízen jen nominálně. Stal se samostatný v 7.1939 a po přesunu do Gdaňsku z něj byl zformován SS-Heimwehr Danzig. Ostmark byl přesunut do Prahy v 10.1939 k nahrazení SS-Standarte Der Führer, která byla začleněna do formované SS-Verfügungs Division. Formování 13., 14. a 16. roty bylo dokončeno v 1.1940. Přesunuta do Holandska pro pobřežní službu 10.6.1940. Obdržela mnoho britských vozidel ukořistěných u Dunkirku. Reorganizována jako pěší pluk 25.2.1941. Pluk byl téměř kompletně vybaven českými zbraněmi. 30.4.1941 odjel do Varšavy, kam přijel 5.5.1941, kde byl přidělen k nově vytvořené 2. SS-Infanterie Brigade koncem měsíce. Himmler rozhodl, že brigáda bude použita pro zajišťovací službu v týlu, ale armáda jim použila k podpoře operací 9. Armee u Olity. Na rozdíl od zbytku Waffen-SS přidělených k operaci Barbarossa, neztratil Himmler nad ní kontrolu a stáhnul ji k Lyck-Herzog a Muehle ve východním Prusku koncem června. 10.7.1941 byla přesunut do výcvikového prostoru Arys. Jeho těžké zbraně a vozidla byla použita k doplnění ztrát ostatních jednotek Waffen-SS, stejně jako někteří vojáci. Vrátil se na východní frontu 1.9.1941 pro protipartyzánské operace v týlu Armee Gruppe Nord, opět pod 2. SS-Infanterie Brigade. Nicméně pro nedostatek vojáků byl použit k vyčistění obklíčených sovětských jednotek a odražení protiútoků. Byl nahrazen SS-Legion Flandern 17.11.1941. Přijel do Krakova 7.12.1941, kde byl reorganizován jako motorizovaný pluk a měl nahradit SS-Infanterie Regiment 11 u 2. SS-Division Das Reich v 3.1942. Podařilo se ho vybavit německými zbraněmi před začátkem sovětské zimní ofenzívy a byl nasazen k zastavení sovětského postupu. I./SS-Infanterie Regiment 4 byl letadly přepraven na letiště Malojaroslavice 19.12.1941. Kompletní byl 23.12.1941 a byl přidělen XIII. Korps. Letiště muselo být uzavřeno 22.12.1941 a zbytek pluku byl rozmístěn na jiná letiště. II. Batallion a většina těžkých zbraní přijela do Juchnova 26. a 27.12. a byla přidělena k 19. Panzer Division. III. Batallion a štáb přijel do Kalugy 22. až 24.12. Oddělené prapory nebyly sjednoceny celý měsíc a podařilo se jim zastavit sovětský postup. Zaplatily však vysokou cenu a když byl SS-Infanterie Regiment 4 stažen 14.4.1942 do Německa, měl jen 180 mužů! Což znamená 93% ztráty z původního počtu 2.200! Za jeho zásluhy mu Hitler dal čestný titul Langemarck. V květnu 1942 byl přidělen k divizi Das Reich a byl reorganizován jako motorizovaný pěší pluk s motocyklovým a dvěma střeleckými prapory. I. Batallion byl zformován z motocyklového praporu Das Reich a zbytky Ostmark byly zformovány do II. Battalion. V 10.1942 se stal II. Batallion nově organizovaného 2. SS-Panzer Regiment Das Reich. Motocyklový prapor byl absorbován po bitvě u Charkova do divizního průzkumného praporu v 3.1943. Čestný titul byl přidělen 6. SS-Sturmbrigade.
SS-Standartenführer Otto Reich
SS- Standartenführer Klingemann
SS-Obersturmbannführer Hinrich Schuldt
SS-Totenkopfstandarte 5 Brandenburg
SS-Infanterie-Regiment 5 Brandenburg (25.2.1941)
Vytvořena 12.9.1939 v Berlíně a Oranienburgu s 3 Sturmbanne z částí Totenkopf Division a SS-TK-Standarte 2 Brandenburg. Přesunuta do Vídně a Linze 11.1939, kde poskytla kádry pro SS-TK-Standarte 13. Přesunuta do Štětínu 28.5.1940 a vrátila se do Oranienburgu 28.7.1940. III. Sturmbann zformoval SS-Sonder-Battalion Reitz, který byl začleněn do SS-TK-Standarte K 4.6.1940. Motorizována 12.9.1940 a přesunuta do Plocku 4.11.1940. Přidělen SS-Infanterie Brigade 2 na počátku roku 1941 a formování 13. a 14. roty bylo ukončeno krátce před operací Barbarossa. Stažen z fronty 7.1941 s SS-Infanterie Regiment 4. Rozpuštěn ve výcvikovém prostoru Arys, východní Prusko 1.9.1941, ale zformován jako SS-Ersatz-Battalion Ost v Breslau. Personál poslán k doplnění SS-Kampfgruppe Nord.
SS-Brigadeführer Breithaupt
SS-Totenkopfstandarte 6
SS-Infanterie-Regiment 6 (25.2.1941)
Vytvořena 12.9.1939 v Praze s 3 Sturmbanne z kádrů 4 starších Totenkopf Standarten. Přesunuta do Gdaňsku a Brombergu 10.1939 a poskytla kádry pro SS-TK-Standarte 9. Přesunuta do Sandefjordu v jižním Norsku 27.4.1940. II. Sturmbann přesunut zpět do Prahy a začleněn do SS-TK-Standarte 14, ale byl nahrazen II./SS-TK-Rekrutenstandarte. Motorizována 12.9.1940 a vytvořena 13. a 14 rota. Přidělena SS-Kampfgruppe Nord pro invazi do Ruska.
SS-Oberführer Voss
SS-Totenkopfstandarte 7
SS-Infanterie-Regiment 7 (25.2.1941)
Vytvořena 12.9.1939 v Brně z kádrů 4 starších Totenkopf Standarte s 3 Sturmbanne. Přesunuta do Drammen v jižním Norsku 27.4.1940. II. Sturmbann přesunut zpět do Brna a začleněn do SS-TK-Standarte 9, ale nahrazen I./SS-TK-Rekrutenstandarte. Motorizována 12.9.1940 a vytvořeny 13. a 14 rota. Přidělena SS-Kampfgruppe Nord pro invazi do Ruska.
SS-Brigadeführer Richard Hermann
SS-Standartenführer Schneider
SS-Totenkopfstandarte 8
SS-Infanterie-Regiment 8 (25.2.1941)
Vytvořena 11.11.1939 v Krakově z částí SS-TK-Standarte 4 s 3 Sturmbanne. Motorizována 12.9.1940. Na počátku roku 1941 vytvořeny 13. a 14. rota a Flak baterie. Přidělena k protipartyzánské službě pod 1. SS-Infanterie Brigade v Rusku. Přejmenována na SS-Grenadier-Regiment 8 1.9.1943 a SS-Grenadier-Regiment 39 12.11.1943. Přidělen 18. SS-Panzer Grenadier Division Horst Wessel 15.1.1944 a současně přejmenován na SS-Panzer Grenadier Regiment 39.
SS-Oberführer von Jena
SS-Standartenführer Scherner
SS-Oberführer Classen
SS-Totenkopfstandarte 9
SS-Infanterie-Regiment 9 (2.1941)
Vytvořena 11.11.1939 v Gdaňsku z kádrů SS-TK-Standarte 6 s 3 Sturmbanne. Přesunuta 24.4.1940 s I. a III. Sturmbanne do Brna k nahrazení SS-Totenkopfstandarte 7. II. Sturmbann byl zformován z II./SS-TK-Standarte 7, když se vrátila z Norska. Absorbovala III./SS-TK-Standarte 12 15.8.1940. Byla rozpuštěna 15.11.1940, ale zformována jako SS-Wach-Battalion Prag a její štáb se stal SS-TK-Standarte K o 5 dnů později. Byla přejmenována z SS-TK-Standarte K jako SS-Infanterie-Regiment 9 v 2.1941 s 3 prapory. 13., 14. a 16. rota vytvořeny před operací Barbarossa. Formálně přidělen SS-Kampfgruppe Nord pro invazi do Ruska, ale přidělen 2. Gebirgs-Division. Přesunut na frontu na řece Volchov u Leningradu 12.1941. Částečně rozpuštěn 8.1942, ale štáb a III. Batallion byly začleněny do SS-Regiment Thule v Sennelageru jako Stab a II. Batallion 1.8.1942. Thule byl později začleněn do 3. SS-Panzergrenadier Division Totenkopf v roce 1943.
SS-Standartenführer Paul Nostitz
SS-Totenkopfstandarte 10
SS-Infanterie-Regiment 10 (25.2.1941)
Zformována 11.11.1939 ve Weimar-Buchenwald z částí Totenkopf Division a SS-TK-Standarte 3 Thüringen. Přesunuta do Gdaňsku 24.4.1940 a do Krakova 22.5.1940. Motorizována 12.9.1940. Vytvořeny 13., 14., 16. rota a Flak baterie před operací Barbarossa. Přidělena pro protipartyzánskou službu pod 1. SS-Infanterie Brigade v Rusku. Přejmenována na SS-Grenadier-Regiment 10 1.9.1943 a SS-Grenadier-Regiment 40 12.11.1943. Přidělen 18. SS-Panzer Grenadier Division Horst Wessel 15.1.1944 a přejmenován na SS-Panzer Grenadier Regiment 40.
SS-Obersturmbannführer Demme
SS-Totenkopfstandarte 11
SS-Infanterie-Regiment 11 (25.2.1941)
Zformována 11.11.1939 v Radomi z kádrů SS-TK-Standarte 4 a 7 se 3 Sturmbanne. Přesunuta 22.5.1940 do Holandska pro pobřežní službu, kde byly vytvořeny 13. a 14. rota. Motorizována 19.9.1940. Vytvořena 15. a 16. rota před operací Barbarossa. Nahradila SS-Infanterie Regiment Germania v SS-Infanterie Division Reich. Zdecimována během operace Barbarossa a rozpuštěna v roce 1942.
SS-Obersturmbannführer Diebitsch
SS-Totenkopfstandarte 12
Zformována 11.11.1939 v Posenu z kádrů SS-TK-Standarte 5 a 7 s 3 Sturmbanne. Rozpuštěna 15.8.1940, ale 2 roty poskytnuty SS-TK-Standarte K a III. Sturmbann rozdělen mezi SS-TK-Standarte 9 a 4.
SS-Obersturmbannführer Sacks
SS-Totenkopfstandarte 13
Zformována 11.1939 ve Vídni, částečně z SS-TK-Standarte 5 s 2 Sturmbanne. III. Sturmbann byl vytvořen v roce 1940 před rozpuštěním jednotky 29.7.1940.
SS-Standartenführer Klingemann
SS-Totenkopfstandarte 14
SS-Infanterie-Regiment 14 (25.2.1941)
Zformována ve Weimar-Buchenwald 24.4.1940 z II./SS-TK-Standarte 9, III./SS-TK-Standarte 6 a IV./SS-TK-Rekruten-Standarte s 3 Sturmbanne. Umístěna v Kodani 5.5.1940. Motorizována 12.9.1940 a přesunuta do Holandska 23.11.1940. Rozpuštěna 30.6.1941 s výjimkou I. Batallionu, který byl přejmenován na Sonder-Batallion der RFSS.
SS-Obersturmbannführer Martin
SS-Totenkopfstandarte 15
Zformována 1.3.1940 s 1 Sturmbanne v Plocku. II. Sturmbann vytvořen v Litzmannstadt 10.10.1940. Motorizována 12.9.1940. Rozpuštěna 15.11.1940, I. Sturmbann přejmenován na SS-Wach-Batallion Oranienburg.
SS-Sturmbannführer Dorheit
SS-Totenkopfstandarte 16
Vytvořena 24.4.1940 z III./SS-TK-Rekruten-Standarte v Dachau. Přesunuta do Prahy 5.5.1940. Rozpuštěna 15.8.1940.
SS-Standartenführer Hermann
SS-Totenkopfstandarte K
Zformována 12.11.1940 pro službu v Kirkenes, Norsko z částí SS-TK-Standarte 9, 12 a SS-Sonder-Batallion Reitz s 3 Sturmbanne. Přejmenována na SS-Infanterie Regiment 9 18.2.1941.
SS-Obersturmbannführer Reitz
SS-Sonder-Bataillon/SS-Totenkopf-Standarte-Prag
Umístěna v Praze 5.5.1940 a 28.7.1940. Přejmenována na SS-Wach-Abteilung Prag 28.7.1940.
SS-Hauptsturmführer Dr. Buchegger
SS-Totenkopf-Reiter-Standarte
Zformována 15.9.1939 v Polsku se 4 eskadrami. Zvětšena na 9 eskader 15.12.1940 a dvě baterie jezdeckého dělostřelectva. Rozdělena 21.5.1940 do SS-Totenkopf-Reiter-Standarte 1 a 2.
SS-Standartenführer Hermann Fegelein
SS-Totenkopf-Reiter-Standarte 1
SS-Kavallerie-Regiment 1 (25.2.1941)
Zformována 21.5.1940 ve Varšavě z částí SS-TK-Reiterstandarte s 5, později 7 eskadrami a baterií jezdeckého dělostřelectva. Sloučena s SS-Kavallerie-Regiment 2 6.12.1940 do SS-Totenkopf-Kavallerie-Regiment 1?
SS-Standartenführer Hermann Fegelein
SS-Totenkopf-Reiter-Standarte 2
SS-Kavallerie-Regiment 2 (25.2.1941)
Zformována 21.5.1940 v Lublinu z částí SS-TK Reiterstandarte s 6, později 7 eskadrami. Sloučena s SS-Kavallerie-Regiment 1 6.12.1940 do SS-Totenkopf-Kavallerie-Regiment 1?
SS-Sturmbannführer Franz Magill
SS-Totenkopf-Rekruten-Standarte
Zformována 27.10.1939 z SS-Totenkopfstandarte 1 Oberbayern se 4 Sturmbanne. III. a IV. zformovány v Dachau. I. a II. Sturmbanne začleněny do SS-Totenkopfstandarte 7 a 6 v roce 1940. III. a IV. Sturmbanne začleněny do SS-Totenkopfstandarte 16 a SS-Totenkopfstandarte 14 24.4.1940.
SS-Totenkopf-Infanterie-Erstaz-Battalion I
SS-Panzergrenadier und Ausbildungs Btl. 3 (4.1943)
Zformován 1939.
SS-Totenkopf-Infanterie-Ersatz-Battalion II
Zformován 1939, rozpuštěn v zimě 1942-43.
SS-Totenkopf-Infanterie-Ersatz-Battalion III
SS-Panzergrenadier-Ersatz-Bataillon III Totenkopf (12.1942)
Zformován 1.9.1941 z Feldersatz-Battalion Division Totenkopf
SS-Totenkopf-Ergänzungs Sturmband III
Záložní jezdecká ženijní formace umístěná v Breslau, kdy byla vytvořena v roce 1938. Sloužila pod 1. a 2. Reiter Brigade ve východním Prusku a Slezsku a poté pod VIII. Korps v Polsku a Francii. Byl špatně vyzbrojen, včetně vodou chlazených kulometů MG 08/15. Rozpuštěn v září 1940.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
24.listopadu 1571 zemřel přestavitel českého humanismu, biskup Jednoty bratrské Jan Blahoslav, český teolog, básník, historik, hudební teoretik a jazykovědec