Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
33. Waffen Grenadier Division der SS (ungarische Nr. 3)
Tato divize složená z maďarských dobrovolníků byla zničena brzy po svém zformování v roce 1945 a její číslo "33" bylo dáno další divizi. Ze všech divizí Waffen-SS tato jediná nikdy opravdu neexistovala. Maďarští odvedenci byli organizováni k protipartyzánské službě a jejím základem byl maďarský Heimatschütz. Vznikl z Deutsches Mannschaft, ochranné vojenské organizace maďarských Volksdeutsche proti srbským partyzánům v pohraničí. V létě 1944 byli příslušníci Deutsches Mannschaft soustředěni v několika táborech a přejmenováni na Heimatschütz. To se stalo na základě rozkazu Otto Winkelmanna, Vyššího velitele SS a policie v Maďarsku. Organizace byla řízena SS-Gruppenführer Wernerem Lorenzem a ten měl ideu zformovat 1944-typ Infanterie Division z Heimatschützu. Winkelmann chtěl tyto muže použít jako obdobu Volkssturmu, ale tato divize nebyla nikdy zorganizována. Příslušníci Heimatschützu byli v té době používáni spolu s jednotkami Šípových křížů pro zabezpečení objektů. Další byli včleněni do 31. SS Freiwilligen Grenadier Division. Stavba této divize a 22. SS-Freiwilligen Kavallerie Division měla přednost před vznikající 33. SS-Freiwilligen Grenadier Division a proto neobdržela žádné zbraně ani vybavení. Její muži často neobdrželi ani uniformu a bojovali v civilních oděvech. Zbývající příslušníci Heimatschützu byli evakuováni do Rakouska na počátku roku 1945 a připojeni k rakouskému Volkssturmu. Tak 33. Freiwilligen Grenadier Division der SS nikdy nevznikla.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.
Poslední komentáře
