Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
38. SS Panzer Grenadier Division Nibelungen
SS-Standartenführer Hans Kempin | 1.3.1945 – 15.3.1945 |
SS-Obersturmbannführer Richard Schulz-Kossens | 15.3.1945 – 4.1945 |
SS-Brigadeführer Heinz Lammerding | 4.1945 (přidělen, ale nikdy nevelel) |
SS-Brigadeführer Karl Reichsritter von Oberkamp | 4.1945 (přidělen, ale nikdy nevelel) |
SS-Gruppenführer Martin Stange | 4.1945 – 8.5.1945 |
38. SS Panzer Grenadier Division byla zformována v březnu 1945 z personálu SS-Junkerschule Bad Tölz, kde byl Himmlerův osobní strážní prapor. Skládal se z 8.000 17-tiletých mladíků a zbytků z 30. SS Waffen Grenadier Division. Byli v ní též někteří vojáci z 6. a 12. SS Division. Tato formace byla určena k boji na Západě pod názvem "Junkerschule", ale to se již nepodařilo realizovat. Malá část divize bojovala u Landshutu a Oberwoessenu do kapitulace před Američany na počátku května 1945. Její síla v tuto dobu byla 2.700 mužů v sedmi praporech.
7.4.1945: Nibelungen byla připravována k boji v okolí Bad Tölz. V tuto dobu se skládala ze 7 praporů, jen 2 byly v plné síle, 3 měly střední sílu, jeden velmi slabý a poslední velmi vyčerpaný. Během následujících týdnů byli do divize začleněni muži z rozpuštěné 30. SS Division "Weissruthenien", což zvýšilo její bojovou hodnotu. Byli zde také začleněni příslušníci 6. SS Gebirgs Division "Nord" a jeden prapor byl vytvořen z členů Hitlerjugend.
9.4.1945: K divizi byl přičleněn Begleit Battalion Reichsführer-SS.
24.4.1945: 38. SS je plně připravena k boji a odeslána na frontu k Dunaji v jižním Bavorsku. Je začleněna pod velení XIII. SS Korpsu.
25.4.1945: 38. SS dosahuje frontu XIII. SS Korpsu a je začleněna na pravém křídle Korpsu podél Dunaje od Vohburg do Kelheimu v délce 20 km. Později byla fronta 38. SS rozšířena na 35 km k Regensburgu. Zde 38. SS tvrdě odporovala lehčím útokům.
26.4.1945: 38. SS je stažena pod těžkým tlakem Spojenců na novou obrannou linii 10 km jižně od Dunaje.
27.4.1945: Divize je stále pod velmi silným tlakem Američanů.
28.4.1945: 38. SS ustoupila o dalších 12 km.
29.4.1945: 38. SS se přesunuje přes řeku Isar a skrz Landshut. Poté zakládá další obrannou linii jižně od Landshutu. V této době tvrdě útočí americké jednotky na její křídla.
30.4.1945: 38. SS ustupuje o 18 km zpět na další obrannou linii, 17 km dlouhou a 18 km severozápadně od Pastettenu.
1.5.1945: Další ústup, nejdříve jihozápadně od Pastettenu a poté pod tlakem amerických jednotek 20 km severovýchodně od Wasserburgu.
2.5.1945: 38. SS zastavuje na chvíli americký postup v extrémně těžkých bojích, ale poté opět tvrdě útočí US 20th Armor Division.
3.5.1945: Další ústup o 20 km k Chiemsee, divize se začíná rozdělovat.
4.5.1945: Zbytky 38. SS se přeskupují a ustavují další obrannou linii západně od Oberwössenu. Zde v těžkých bojích odolávají americkému útoku na město z východu a poté ze severozápadu. 38. SS klade odpor do posledních hodin.
5.5.1945: Poslední lehké boje před zastavením palby.
8.5.1945: 38. SS Grenadier Division "Nibelungen" se vzdává Američanům.
Složení:
SS Panzergrenadier Regiment 95
SS Panzergrenadier Regiment 96
SS Artillerie Abteilung 38
SS Panzerjäger Abteilung 38
SS Pionier Abteilung 38
SS Ausbildung und Ersatz Abteilung 38
Datum | Korps | Armee | Armee Gruppe |
4.45 | formování | - | OKW |
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.