Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
27. SS Freiwilligen Grenadier Division Langemarck
SS-Regiment Westland [SS-Panzergrenadier Regiment 9 Westland] | |
SS-Freiwilligen Standarte Nordwest | |
SS-Freiwilligen Verband Flandern (Landesverband Flandern) | |
SS-Bataillon Flandern | |
SS-Freiwilligen Legion Flandern | 7.1941 – 5.1943 |
SS Sturmbrigade Langemarck | 5.1943 – 10.1943 |
6. SS-Freiwilligen-Sturmbrigade Langemarck | 10.1943 – 10.1944 |
27. SS-Freiwilligen-Grenadier-Division Langemarck (flamische Nr 1) | 10.1944 – 5.1945 |
Velitel
SS-Standartenführer Reich (Nordwest) | 4.1941 – 7.1941 |
SS-Sturmbannführer Lippert | 7.1941 – 4.1942 |
SS-Standartenführer von Lettow-Vorbeck | 4.1942 – 6.1942 (zastupoval SS-Hauptsturmführer Hallmann) |
SS-Obersturmbannführer Fitzhum | 6.1942 – 7.1942 |
SS-Obersturmbannführer Conrad Schellong | 9.1944 – 10.1944 |
SS-Oberführer Thomas Müller | 10.1944 – 2.5.1945 |
Náčelník štábu
SS-Sturmbannführer Heinz Hufenbach | 11.1944 – 5.1945 |
Flandry (Vlaanderen ve vlámštině, Flandern v němčině) je jméno pro region nacházející se v severní Francii a západní Belgii u Severního moře. Vlámové jsou původem Germáni usazení v této oblasti. V květnu 1940 Němci obsadili Francii, Belgii, Lucembursko a Holandsko. Při hledání dalších rekrutů a potěšen jejich akceptovatelným arijským původem, začal Reichsführer-SS Heinrich Himmler téměř okamžitě po okupaci hledat vlámské a holandské dobrovolníky pro Waffen-SS. V roce 1940 Himmler založil tři pluky dobrovolníků ze západní Evropy - Nordland, Westland a Nordwest.
Mnoho Vlámů v té době věřilo, že Německo ve válce zvítězí. V červnu 1941 po invazi do Sovětského svazu, vytvořily Waffen-SS SS-Freiwilligen Legion Flandern, z nových rekrutů a kádrů z předchozích tří dobrovolnických pluků. Další vlámští dobrovolníci přišli z různých nacionalistických a kolaborantských organizací a z protikomunistické vlámské katolické církve. V květnu 1943 byla jednotka přejmenována na 6. SS-Sturmbrigade Langemarck. Čestný titul převzala z pluku z 2. SS Division Das Reich, který zformoval jádro Sturmbrigade. V říjnu 1944 byla Langemarck povýšena na divizi, ačkoliv měla podstav. Langemarck válečné záznamy hovoří o bojích u Leningradu, na Ukrajině, v Estonsku a východním Německu. Jednotka utrpěla těžké ztráty u Narvy v červenci 1944 a u Žitomiru na Ukrajině. Tato jednotka si získala vynikající bojovou reputaci. V dubnu a květnu 1941 přijeli vlámští dobrovolníci do Hamburku a jejich jednotka byla nazvána SS Standarte "Nordwest" a složena z 1., 6. a 8. vlámské roty. Po krátkém základním výcviku byli odesláni do Radomi v Polsku a poté do Debice k dalšímu výcviku. Byla zformována v červenci 1941 v Radomi a známá jako SS Freiwilligen Verband Flandern a také Flandern Bataillon. Později se z ní stal Regiment známý jako SS Freiwilligen Verband Nordwest, který složený ze dvou praporů se stal nakonec Freiwilligen Standarte Nordwest. V září 1941 se stal samostatným SS Freiwilligen Legion Flandern, skládajícího se z posíleného praporu pěchoty složeného z pěti motorizovaných rot. 10.11.1941 byl Legion odeslán na frontu k Novgorodu. V květnu 1943 byl zformován do SS Freiwilligen Sturmbrigade "Langemarck". Na jaře 1943 byl legion stažen z fronty a přesunut do Milovic u Prahy pro reorganizaci do brigády, složené z Vlámů a Finů. 31.5.1943 byl reorganizován na SS Freiwilligen Sturmbrigade "Langemarck" byla odeslána do výcvikového prostoru Debica pro další výcvik a byla posílena protitankovou rotou, praporem samohybných děl a protiletadlového dělostřelectva. V říjnu 1943 byla nově zformovaná SS Freiwilligen Sturmbrigade "Langemarck" přejmenována na 6. SS Freiwilligen Sturmbrigade "Langemarck". 6. SS Freiwilligen Sturmbrigade "Langemarck" byla v prosinci 1943 připravena k boji. 26.12.1943 byla Sturmbrigade převezena na frontu na Ukrajinu. V několika dalších týdnech podstoupila Sturmbrigade těžké obranné boje. Spolu s 2. SS "Das Reich" byla Sturmbrigade obklíčena v oblasti Žitomir a Jampol. Během průlomu ztratila jednotka většinu své těžké výzbroje a vybavení. Koncem dubna 1944 byla Sturmbrigade přesunuta do Čech k přeskupení. Během této doby byla ze Sturmbrigade zformována oddělená bojová jednotka k nasazení na frontu. 19.7.1944 byla zformována Kampfgruppe "Rehmann" a odeslána k Narvě. Kampfgruppe se stala částí III. SS Panzerkorps. Kampgruppe byla zformována do 4 rot a velel jí SS-Hauptsturmführer Rehmann, protože SS-Sturmbannführer Schellong se stále léčil ze svého zranění. 23.7.1944 německé jednotky vyčistily město Narva a získaly předmostí za řekou Narva. Kampfgruppe "Rehmann" přijela do Litvy a 24.7.1944 do Estonska, kde se spojila s 5. SS Freiwilligen Sturmbrigade "Wallonien". V tu dobu Rusové obsadili Hungerberg a Riigi. 3. baltská armáda, která se skládala z 20 divizí nyní bojovala proti německým silám na Narvě. Poté se Sověti připravovali k obklíčení III. SS Panzerkorps a jeho zničení. 25.7.1944 obdržela Kampfgruppe "Rehmann" rozkaz k přesunu na bojiště u Narvy, známé jako "Kinderheim Höhe". Ve 22:30 byla Narva evakuována a jednotky převzaly pozice na Tannenbergstellung. Vpravo "Nordland" Division, vlevo Brigade "Nederland" a uprostřed Kampfgruppe "Rehmann". 26.7.1944 začal sovětský útok na Narvě. Ruské dělostřelectvo zahájilo palbu na pozice Kinderheim Höhe. Podařilo se jim zasáhnout velitelský bunkr Kampfgruppe, velitelé 1. a 2. Kompanie byli zabiti a Rehmann těžce zraněn. Byla tak ztracena většina velících důstojníků. Po masivním dělostřeleckém přepadu byla síla Kampfgruppe značně redukována. SS-Untersturmführer D'Hease převzal velení Kampfgruppe. 27.7.1944 se staly 3 malé pahorky Tannenbergstellung velmi důležité, protože kontrolovaly okolní krajinu. Německé pozice na pahorcích Kinderheim Höhe, Grenadier Höhe a Höhe 69,9 byly odříznuty od hlavní silnice Narva - Reval. Na severu byla Brigade "Nederland" a odtud podél pobřeží 20. SS Waffen Grenadier Division der SS (estnische Nr.1), Pionier Battailon 54, I/49 a II/49 se spojením na Division "Nordland" podél hlavní cesty. Jižně byly III/24, II/24 a III/23 se spojením na 11. Infanterie Division. Kampfgruppe "Rehmann" měla nyní pozici na Kinderheim Höhe, Grenadier Höhe a Höhe 69,9 obsadili Estonci (??) a 2 roty z SS Pionier Battailon 11. Na jihu stála "Norge". 28.7.1944 měli Rusové před linií Tannenberg 11 pěších divizí a 6 tankových brigád. Steiner měl k obraně jen 4 oslabené divize. 29.7.1944 odrazili s pomocí dělostřelecké palby ruský útok. Tanky a Sturmgeschütze z "Nordland" Division zatlačily levé křídlo ruských jednotek a přinutily k ústupu ruské tanky. Bitva na Narvě skončila, ve třech dnech ztratili Rusové 113 tanků. Koncem června 1944 obdržela Sturmbrigade druhý Panzergrenadier Abteilung a ze Sturmgeschütz Batterie se stal Abteilung, ale nebyl posílen. V září byli přeživší přepraveni lodí do Swinnemünde a soustředěni u Hammersteinu. 18. září vydal Himmler rozkaz k zformování vlámské divize ze zbytků brigády a Vlámů sloužících v Luftwaffe, NSKK, Kreigsmarine a organizaci Todt. 18. října 1944 byla Sturmbrigade přejmenována na 27. SS Freiwilligen Grenadier Division "Langemarck", ale tato divize nikdy nedosáhla síly pluku. Divize bojovala na začátku roku 1945 v Zachenu a další dva měsíce u Stargardu a Altdammu. Koncem dubna bojovala na Odře a nakonec v Meklembursku, kde se v květnu 1945 vzdala. Nejznámějším příslušníkem divize a jediným nositelem Rytířského kříže byl Remy Schrijnen, který zničil vlastnoručně 13 tanků.
Vlámští dobrovolníci z Freiwilligen Legion Flandern.
5.1940: 10.: Německý útok na Francii.
14.: Němci překračují řeku Meuse. Belgická vláda zatýká rexisty, komunisty, vlámské nacionalisty a židy.
20.: 22 belgických opozičních vůdců z výše uvedených skupin je zastřeleno francouzskými vojáky. Joris Van Severen, vůdce "Verbond van Diets Nationaal Solidaristen" (Organizace holandských nacionálních socialistů VERDINASO) je mezi popravenými.
28: Belgický král Leopold II. kapituluje. Zůstává v zemi, když jeho vláda prchá do Francie a poté do Anglie.
6.1940: RFSS Himmler rekrutuje vlámské a holandské dobrovolníky ve věku 18 - 25 let pro SS-Regiment Westland. Waffen-SS udávají, že dobrovolníci se zúčastní místní lehké "policejní služby". Dobrovolníci naplňují pluk během několika týdnů.
9.1940: Zformovány vlámské Allgemeine-SS.
11.1940: Vlámští zajatci propuštěni jako gesto dobré vůle.
12.1940: SS-Regiment Westland (SS-Panzergrenadier Regiment 9 Westland) je zařazen k 5. SS Panzer Division Wiking v Německu, čímž Němci porušují svůj slib o místní službě. Brzy poté je porušena i druhá část slibu a jednotka je zařazena do boje proti sovětské armádě.
4.1941: 3.: Po úspěchu s náborem dobrovolníků pro Westland, Himmler chce zformovat další dobrovolnický pluk Nordwest složený z germánských dobrovolníků z Dánska, Flander a Holandska. Stejně jako předtím je uváděn slib o lehké policejní službě a jsou rozděleni do jednotek podle etnik. Vlámští dobrovolníci jsou v Hamburku přiděleni SS-Standarte Nordwest.
5.1941: 21.: Další vlámští dobrovolníci přijeli do Hamburku k SS-Standarte Nordwest. Je zde nyní dostatek dobrovolníků (600?) pro 1., 6. a 8. rotu pluku.
6.1941: Výcvik v Radomi a Debici, Polsko.
22.: Operace Barbarossa – německý útok na Sovětský svaz. Příslušníci SS-Standarte Nordwest se chtějí zapojit do tažení. SS jako odpověď zformuje SS-Freiwilligen Verband Flandern [Flandern Bataillon, Battalion Flandern, Freiwilligen Legion Flandern]. Vlámští dobrovolníci z Nordwest vstupují do nového Legionu, 1., 6. a 8. Kompanie Nordwest se stává 1., 2. a 3. nového Legionu. Další dobrovolníci jsou získáni v Belgii díky jejich politické orientaci. Jsou preferováni bývalí belgičtí vojáci a je jim poskytnuta ekvivalentní hodnost v SS. Z 1.200 dobrovolníků bylo přijato 400.
7.1941: Waffen-SS pokračují v náboru belgických dobrovolníků.
8.1941: 6.: Přehlídka 406 dobrovolníků v Bruselu před Palais des Beaux Arts. V Legionu je též 108 Dánů.
9.1941: 3.: Dobrovolníci přesunuti do Ayrs, východní Prusko, 150 mužů z Nordwest přesunuto do jednotky.
24.: SS-FHA pojmenoval jednotku SS-Freiwilligen Legion Flandern, posílený Panzergrenadier Battalion s 5 rotami.
30.: 875 vlámských dobrovolníků, další prameny uvádějí 1.200 dobrovolníků z VNV, ze kterých je jen 400 akceptováno.
10.1941: Vlámští dobrovolníci si často stěžovali na špatné zacházení ve Waffen-SS. Částečným důvodem je, že SS nesplnila své sliby o ekvivalentních hodnostech SS bývalým belgickým vojákům. Všichni vyšší důstojníci jednotky jsou Němci, kteří jednají s dobrovolníky s despektem. Rozkazy jsou vydávány v němčině, což vyvolává potíže s komunikací. RFSS Himmer se snaží řešit situaci a vydává rozkaz německým poddůstojníkům SS k účasti na kurzu o vlámské kultuře.
11.1941: 10.: Jednotka umístěna na východní frontě u Novogorodu jako část SS Panzergrenadier Brigade (2. SS Brigade u Chudova). Síla jednotky: 1.100 mužů, 950 vlámských vojáků a 14 důstojníků.
13.: Příjezd do Ruska.
24.: První boje u Volchova, Tišvinu a Volchovstroje.
12.1941: Boje u Volchova a Tišvinu, jednotka ustupuje k řece Volchov.
1.1942: Boje u Volchova, jednotka utrpěla těžké ztráty během ruské zimní ofenzívy.
9.: Boje u Koptsy.
17.: Umístění vedle španělské Blau Division.
20.: Vlámové odrážejí sovětský protiútok.
22.: Velitel vlámských SS, Rene Lagrou, zabit v boji u Koptsy.
23.: SS-Untersturmführer Tollenaer zabit „přátelskou palbou“.
2.1942: 4.: Stažení z fronty po ztrátě 200 mužů.
14.: Nasazení na frontu u Zjemptitsy.
23.: Odražen sovětský útok, ztráta z velkých mrazů.
3.1942: Boje u Volchova, pomoc vojákům obklíčeným Sověty.
2.: Útok Sovětů na linii Blau Division, síla jednotky: 388.
8.: Stažení z fronty k doplnění, síla jednotky: 101.
17.: Zpět na frontě.
21.: Odražen sovětský protiútok u Krasny Boru, extrémně těžké ztráty, III. rota 116 mužů ze 125.
4.1942: 11.: Umístění u Chichulina.
20.: Velitel SS-Sturmbannführer Michael Lippert zraněn, novým velitelem Fitzhum.
5.1942: Boje u Volchova, Leningrad.
30.: 100 mužů posila.
6.1942: Boje u Volchova, poté stažena z fronty do Heidelageru a Milovic.
1.: Jednotka bojuje u Volchova.
16.: Účast na ofenzívě s 58. Infanterie Division a SS-Polizei.
7.1942: Příslušník divize Wiking Konrad Schellong se stává velitelem Sturmbrigade. Němci likvidují kapsu Volchov a berou 30.000 zajatců.
24.: Jednotka umístěna u Leningradu.
8.1942: Sturmbrigade se vrací na frontu, u Pogostšje a Kolpina.
7.: K jednotce přišlo 150 nových dobrovolníků a veteránů uvolněných z nemocnic.
15.: Sovětská propaganda zdraví vlámskou jednotku a vítá její návrat na frontu.
9.1942: Boje u Leningradu.
10.1942: Legion dostal dalších 200 vojáků a zimní oblečení.
12.1942: Krutá zima přerušuje boje.
1.1943: Boje jižně od Ladožského jezera, Legion podřízen 4. SS Polizei Division.
2.1943: Boje jižně od Ladožského jezera, umístění v záloze?
12.: Návrat na frontu s 254. Infanterie Division.
3.1943: Boje jižně od Ladožského jezera, jen 58 legionářů zůstalo z 450. RFSS Himmler a německá armáda se zajímají o nábor vlámských dobrovolníků.
4.1943: Jednotka odeslána do Debice a Milovic k doplnění.
5.1943: 31.: Odpočinek a doplnění, Heidelager, Čechy, Německo. Frw. Legion Flandern přejmenován na SS-Freiwilligen Sturmbrigade Langemarck – jméno znamená posun z vlámského nacionalismu k panevropským ideálům SS. Vojáci jednotky přísahají na Adolfa Hitlera a Velkoněmeckou říši, vlámští nacionalisté nebo členové VNV jsou uráženi. Finští dobrovolníci vstoupili do jednotky jako Panzerjäger-Kompanie Sturmgeschütz-Bataillon a Flak-Bataillon, kádry Sturmbrigade jsou z Kradschützen Batallion Langemarck z 2. SS Division.
6.1943: Sturmbrigade Langemarck umístěna na Ukrajině? (výcvik?)
7.1943: SS-Freiwilligen Sturmbrigade Langemarck umístěna v Estonsku? (výcvik?)
11.1943: Jednotka přejmenována na 6. SS-Freiwilligen-Sturmbrigade Langemarck.
12.1943: 6.: Jednotka bojově připravena, přehlídka v Praze.
19.: Zformována Kampfgruppe Reich.
25.: Sověti odrážejí útok Kampfgruppe Reich.
26.: 6. SS-Freiwilligen-Sturmbrigade Langemarck opouští Prahu a jede na Ukrajinu jako "palebná brigáda" k podpoře Kampfgruppe.
30.: Sturmbrigade přijíždí na frontu, Kampfgruppe Reich se může stáhnout.
31.: Umístění Berdičev, okamžité zapojení do těžkých bojů.
1.1944: Těžké boje u Žitomiru.
6.: Těžké boje Olzanska.
12.: Těžké boje Severinovka.
2.1944: Těžké boje Žitomir, jednotka utrpěla těžké ztráty, když kryla ústup 1. SS LSSAH, přežilo jen 400 mužů z Sturmbrigade, jednotka ustupuje k Jambolu.
29.: Příjezd do Jambolu.
3.: Přidělena k Kampfgruppe Das Reich?, Sturmbrigade opouští Jambol proti sovětským útokům.
8.: Velitel Schellong zraněn
19.: Jednotka ustupuje do Staro-Konstantinov se ztrátami 75%.
4.1944: Přesun do Čech k doplnění.
5.1944: Odpočinek a doplnění, Debica.
6.1944: 22.: Sověti zahajují operaci Bagration.
7.1944: 11.: Jednotka vyznamenána vlámským řádem "Zlaté ostruhy", který byl ustaven na paměť vlámského vítězství nad Francouzi v roce 1302 u Kortrijku.
19.: Kampfgruppe "Rehmann" zformována z částí jednotky a přesunuta na Narvu pod velení III. SS Panzerkorps, Vlámové přijíždějí do Toily, Estonsko.
24.: Kampfgruppe "Rehmann" bojuje s 5. SS Sturmbrigade Wallonien.
25.: Pozice na pahorku Orphanage.
26.: Sovětský útok, Rehmann zraněn.
27.: Těžké boje, pahorek Orphanage.
28.: Těžké boje, pahorek Orphanage, zraněný protitankový dělostřelec Remi Schrijnen sám ničí několik sovětských tanků.
29.: Ruský útok odražen, SS ničí 113 sovětských tanků na pahorku Orphanage, tankisté z Herman von Salza Regiment zachraňují Remi Schrijnena. Jen 37 ze 400 vojáků Sturmbrigade přežívá 4 dny bojů nezraněno.
9.1944: Síla jednotky: 3.000, přeživší z Kampfgruppe "Rehmann" evakuováni po moři do Swinemünde, většina Belgie osvobozena Spojenci, belgičtí fašisté a proněmečtí sympatizanti odjíždějí do Německa.
10.1944: 18.: Jednotka přejmenována na 27. SS-Freiwilligen-Grenadier-Division u Soltau, vojáci přicházejí z organizací: Luftwaffe, Kriegsmarine, NSKK, Organisation Todt, 3.000 z "Vlaamse Wach" (Vlámská národní milice), 2.000 z Vlámské Allgemeine-SS, Vlámská Arbeitsdienst a vlámští odvedenci pracující v Německu. Jednotka je divizí jen na papíře, jinak má podstav.
12.1944: Těžké ztráty, síla jednotky: 2 – 5.000?
24.: Umístění v Ardenách jako Kampfgruppe u 6. SS Panzer Armee k účasti na bitvě v Ardenách, pro propagandistické účely, ale po zahájení útoku okamžitě stažena. Další prameny uvádějí, že důstojníci divize odmítli boj v Ardenách, protože se stali dobrovolníky jen pro boj proti Sovětskému svazu.
1.1945: Boje u Zachanu?
15.: Umístění Lüneberger.
30.: Umístění Štětín.
2.1945: Boje u Stargardu.
3.1945: Boje u Altdammu, síla jednotky: 400? Divize známá jako Kampfgruppe Langemark nebo Kampfgruppe Schellong.
2.: Pozice u Zachanu.
4.: Ústup.
20.: Překročení Odry, síla jednotky: 200.
4.1945: Obranné boje na Odře.
15.: Umístění Schwedt-Freienwalde? většina vojáků jako Panzerstöreren – vyzbrojena Panzerfausty.
10.: Kapitulace v Mecklenbergu (Wismar?) britským vojákům.
Složení
Legion [10.1941]
1 - 3 Schützen Kompanie
(každá 220 mužů)
4. (schw.) Granatwerfer Kompanie
(223 mužů)
Panzerjäger Kompanie
(159 mužů)
celkem síla Legionu 1.000 mužů
Brigade [5.1943]
Brigade Stab
I.Bataillon
II.Bataillon
Panzerjäger-Kompanie
Stumgeschütz-Kompanie (11 vozidel)
Flak Kompanie
Marsch Kompanie
celkem Sturmbrigade: 2.200 mužů, včetně 130+ Hiwis
Division
SS-Freiwilligen-Grenadier Regiment 66
SS-Freiwilligen-Grenadier Regiment 67
SS-Freiwilligen-Grenadier Regiment 68 (nikdy kompletní)
Datum | Korps | Armee | Armee Gruppe | Oblast |
10.44 - 12.44 | formování | BdE | - | Lüneburger Heide |
1.45 | formování | SSFHA | - | Lüneburger Heide |
2.45 | III. SS | 11. Armee | Weichsel | Pomořany |
3.45 | III. SS | 3. Panzer Armee | Weichsel | Pomořany |
4.45 | - | 3. Panzer Armee | Weichsel | Pomořany |
Velmi vzácná propagandistická pohlednice. "Vlámská mládeži, voláme tě". Je zde vlámská DRK sestra se vlámským dobrovolníkem Juulem Geurtsem, prvním držitelem Železného kříže I. třídy.
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.