Přihlášení
Spřátelené weby
ARMÁDY A HISTORIE
34. SS Freiwilligen Grenadier Division Lansdstorm Nederland
Odjezd holandských dobrovolníků.
| SS-Grenadier-Regiment 1 Landwacht Niederlande | 3.1943 – 26.4.1944 |
| SS-Grenadier-Regiment 1 Landstorm Nederland | 26.4.1944 – 11.1944 |
| SS Freiwilligen Brigade Landstorm Nederland | 11.1944 – 2.1945 |
| 34. SS Freiwilligen Grenadier Division Landstorm Nederland | 2.1945 – 5.1945 |
Velitel
| SS-Brigadeführer Joachim Ziegler | 4.1943 – 20.4.1944 |
| SS-Brigadeführer Jürgen Wagner | 20.4.1944 – 2.11.1944 |
| SS-Oberführer Martin Kohlroser | 2.11.1944 – 8.5.1945 |
Náčelník štábu
| SS-Sturmbannführer Paul Kuhlmeyer | 10.2.1945 – 1.3.1945 |
| SS-Hauptsturmführer Friedrich-Christian Ziegler | 4.1945 – 5.1945 |
Tato divize byla zformována v roce 1943 z dobrovolníků z holandské NSB a WA (Nacionálně socialistické strany) pod velením německých policejních důstojníků. U divize též sloužili veteráni z pluků Nordland a Westland. Na počátku roku 1944 podstoupila jednotka výcvik jako přípravu na spojeneckou invazi. V září 1944 byla začleněna do Waffen-SS a zúčastnila se bitvy v Arnhemu a Nijmegenu a bojovala v Oosterbeeku proti britským výsadkářům při operaci Market Garden. Měli též za úkol zneškodnit příslušníky hnutí odporu, kteří spolupracovali s Brity. Britové kapitulovali koncem září 1944. Do divize bylo pro zvýšení síly začleněno několik jednotek z pluků Nordland a Westland. Na počátku roku 1945 byla divize zapojena do bojů jižně od Arnhemu proti Britům a protože znali dobře místní terén, podařilo se jim Brity několikrát odrazit. Koncem února byli přesunuti do Gelderlandu a poté do Rhein-Waal k bojům se Spojenci. Vzdali se v květnu 1945. Jednotka nikdy nedosáhla síly divize.
Složení
SS Freiwilligen Grenadier Regiment 48
| Datum | Korps | Armee | Armee Gruppe | |
| 3.45 | formování | - | - | Holandsko |
| 4.45 | XXX | 25.Armee | Nordwest | Holandsko |
Vyhledávání
Dnešní den v historii
22.listopadu 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. 28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval.
Poslední komentáře
