ARMÁDY A HISTORIE

Afghánistán: skutečná situace

Skutečná situace v Afghánistánu - podrobně a přesně. Úspěchy a rizika. Síla afghánských ozbrojených složek vs síla Tálibánu

Pokud chce  někdo skutečně do hloubky vědět, jaká je opravdu situace v Afghánistánu, tak by se neměl spoléhat na povrchní, neúplné, překroucené či i vylhané informaci médií. Neměl by se spoléhat na televizní výkřiky dvou amerických kongresmanů pro CNN. Na konci tohoto článku naleznete odkaz na článek, který shrnuje situaci v Afghánistánu. V tomto článku naleznete odkaz na 130-ti stránkovou analýzu situace v zemi. Pochopitelně vše je anglicky a prostudovat si tyto informace vyžaduje čas a námahu. Buď si to však prostudujete a budete informování nebo budete věřit médiím a budete dezinformováni. Záleží jen na vás. Pokud si ale myslíte, že média takové zprávy analyzují za vás a pak vám tyto informace stravitelně předávají, tak jste úplně vedle. Tyto kvalifikované informace média ignorují. Raději zveřejňují svoje dojmy, dohady a spekulace.

Přesto mi dovolte, abych obsah této zprávy v kostce shrnul. Pokud mi nevěříte, klikněte na odkaz a přečtěte si ji sami. Není nic jednoduššího.

Stručně řečeno, celá zpráva konstatuje pokrok, kterého bylo v Afghánistánu dosaženo, ale zmiňuji se i rizicích dalšího vývoje. Jako klíčový pro další vývoj označuje rozvoj afghánských sil, který pokračuje "lépe než by se čekalo". Byla naplánována výstavba Afghánské národní armády na počet 195 000 mužů. Tohoto cíle bylo dosaženo o 6 měsíců dřív než bylo plánováno. Afghánská národní policie již téměř dosáhla plánovaného počtu 157 000. Porovnejte s necelými 100 000  vojáků NATO. Výcvik Afghánců se nyní zaměřuje na zvyšování kvality jednotek a jejich technických schopností.

Kvalita afghánských sil se měřitelně zvyšuje. Jsou schopny být nasazovány se stále menší podporou NATO. Největší pokrok k samostatné armádě uskutečnily jednotky afghánských speciálních sil. Oblasti ve kterých výstavba těchto sil pokulhává jsou týlové složky, letectvo a kvalita policie. V současnosti žije už 50% Afghánců pod kontrolou těchto sil.

Zpráva vidí riziko v tom, že afghánské síly dosud nebyly vystaveny větší zkoušce, protože působí v relativně klidných oblastech, takže jejich kvalita v opravdu krizové situaci ještě nebyla ověřena. Na konci tohoto roku bude pod správu kábulské vlády spadat už 66% Afghánistánu a afghánská armáda rozšíří působnost do krizovějších oblastí. Dalším zkouškám bude vystavena, jak se bude zmenšovat počet sil NATO.

Síla Tálibánu:

Jižní Afghánistán: Zde se dramaticky zlepšila situace ve městě Kandahár i v údolí řeky Arghandab. Letos se budou Tálibánci v oblasti soustředit na obranu okresu Maywand a budou se snažit o pronikání do okresů Zahraj a Pandžvaj. 2/3 všech útoků Tálibánu v jižním Afghánistánu probíhají jen v těchto třech okresech. Dramaticky se zlepšila i situace v sousední provincii Hílmad, kde byli Tálibánci zatlačeni do několika řídce obydlených okresů na severu provincie.

Severní Afghánistán: Dramaticky se zlepšila situace i v severním Afghánistánu, kde útoky Tálibánu poklesly o 60%.

Východní Afghánistán: V této oblasti je situace nejproblematičtější. V provincích Paktija, Paktika a Khóst se jednotky ISAF a Afghánistánu snaží eliminovat tálibánské zásobovací cesty z Pákistánu. Nejcitlivější oblastí Afghánistánu jsou dvě provincie, kde působí české jednotky - Vardak a Lógar. Zde se spojenci snaží o eliminaci tálibánských aktivit, pohybů a likvidaci velitelských stanovišť, aby zabránili útokům na Kábul, jako byl ten z 13.4.  Nikde není garantováno, že se to podaří. To se uvidí, během letošního léta.

Ačkoliv počet útoků Tálibánu mezi léty 2010 a 2011 poklesl o 9% a mezi léty 2011 a 2012 poklesl o 16%, což nejsou nijak závratná čísla, je nutné si uvědomit, že byl zvrácen trend, kdy od roku 2005 násilí každým rokem stoupalo, čili skutečně nastal obrat ve vývoji války.

Bohužel, stále se nedaří zlikvidovat produkci opia, které je hlavním zdrojem financí Tálibánu. Zde analýza konstatuje, že tady se cíle splnit nepodařily, přesto se však letos předpokládá minimální vzrůst produkce opia.

Největší riziko je však spatřováno v existenci bezpečného území Tálibánu za hranicí v Pákistánu. Zde si může Tálibán nerušeně působit dál, pěstovat opium, prodávat jej a připravovat se na další boje. Nepředpokládá se proto brzká porážka Tálibánu, ani po tak dlouhé době. Za úspěch bude považováno pokud bude nastolena rovnováha sil. Očekává se, že boje v Afghánistánu budou pokračovat ještě dlouhé roky.

Dalším slabým místem je afghánská vláda, protože korupce, nedostatek kvalifikovaných lidí a koncentrace moci jsou velký problém.

I tato analýza říká, že v Afghánistánu není zdaleka vyhráno. Ne, že by se Afghánistán hroutil nebo by se situace zhoršovala, ale Afghánistán musí zdárně projít letošním létem, pak rokem 2013, 2014, což jsou různé etapy stahování NATO a nakonec i rokem 2015, kdy začne z finančních důvodů klesat velikost afghánské armády. Každá tato sezóna musí úspěšná. Je to těžký cíl, ale není nereálný.

odkaz na článek o výše zmíněné správě:

http://www.longwarjournal.org/archives/2012/05/security_and_stabili.php

http://www.defense.gov/pubs/pdfs/Report_Final_SecDef_04_27_12.pdf