ARMÁDY A HISTORIE

Občanská válka v Sýrii – struktura opozice – fakta II

Popis a hodnocení syrské opozice. Pokus o hledání dobra v pekle. Pokus o číselné vyjádření syrské reality.

Minule jsem stručně popsal armádu syrského režimu a další pro režimní síly.

Každý ví, že Syrská svobodná armáda je hlavní silou opozice.

Její název zní velkolepě, ale realita už taková není. Syrská svobodná armáda  (anglicky Syrian free army-SFA, mezinárodně rozšířená zkratka) má oficiálně jakési velení v exilu. Tito lidé, kteří tvoří její štáb, jsou velice rozumní a umírnění. Respektuji náboženská a národností práva v zemi, stejně jako lidská práva a další úmluvy a morální normy. SFA je vedená generálem Salimem Idrissem, který zběhl Asadovým vojskům. Generála Idrisse podporuje republikánský senátor McCain. Dalo by se tedy říct, že to je to hledané syrské dobro, avšak je tu jedna potíž. Nebo spíše několik. Zahraniční velení má na velitele v zemi malý nebo zanedbatelný vliv. A tito velitelé "v poli" jsou daleko méně rozumnější a tolerantnější než ti, co sedí v zázemí v Turecku nebo Jordánsku. Jednotlivé skupiny SFA jsou pak velice volně vedeny těmito veliteli a jsou více méně autonomní. Protože 2 roky trvající občanská válka je únavnou a morálně vyčerpávající záležitostí jednotlivé volné jednotky SFA nebo její jednotlivci hledají něco více než sliby ze západu a nekonkrétní představu svobody. A tak se, ovšemže částečně a rozhodně ne všechny, přidávají na stranu islamistů, kteří nedbajíce jakýchkoliv morálních omezení jsou ve své bezohlednosti v boji proti Asadovi úspěšnější. Některé jednotky SFA se k islamistům přidávají trvale, jiné jen dočasně, nebo ad hoc dle situace. Ale jsou tu i jiné, které s nimi bojují.

SFA má sílu 80 000 členů. Je to sekulární prozápadní síla, která však má namočené ruce od krve občanské války. Ale bližšího spojence v Sýrii nemáme.

Muslimské bratrstvo, které se oficiálně přihlásilo k hodnotám sekulárního a demokratického státu je považováno za umírněné islamisty. Avšak v Sýrii, kde nemá fanatický islám tradici, jsou to opravdoví islamisté. Muslimské bratrstvo není členem SFA generála Idrisse, ale mají vlastní armádu zvanou Syrská islámská osvobozenecká fronta (Syrian islamic liberation front – SILF). Tato síla má poloviční počet mužů proti SFA – 40 000. Ti jsou však lépe a pevněji zorganizovaní. Nejsou to jen ozbrojené tlupy, ale tvoří i větší taktické jednotky. Rovněž jsou přítomné na hlavních bojištích v Aleppu a v Damašku a mohou t vyvolávat dojem, že jsou hlavní silou. I když je na druhou stranu možné, že nesou hlavní tíhu bojů. Většina známých zločinů opozice, které byly v médiích zmíněny, jsou právě dílem této frakce a to i včetně známého případu kanibalizmu. Tyto síly jsou i lépe vyzbrojeni než SFA a disponují přenosnými protiletadlovými raketami. Západ se SILF komunikuje, ale nepodporuje ji.

Další složkou opozice jsou salafisté, což znamená, že jsou doslovní vykládači koránu. Ti vedou opravdovou sektářskou válku proti šíitským alavitům, které považují za smrtelné hříšníky a díky tomu páchají zvěrstva na civilním obyvatelstvu. Jejich organizace se nazývá Syrská islámská fronta (Syrian islamic front – SIF). Jejich síla je 30 000 bojovníků  a mají 2 silné jednotky, které dominují opozici v Homsu a Latakii. Neuznávají sice sebevražedné atentáty, ale rádi používají exploze zaparkovaných automobilů. Samozřejmě, že spolupracují se SFA a SILF, ale sami odmítají spolupracovat se západem. Pouze rádi využívají západní novináře.

Další skupinou jsou Džihádisté napojení na Al Kajdu a sdružení v organizaci Al Nusra. To sou typičtí teroristé, tak jak je známe z Iráku nebo Afghánistánu. Nemají problém se sebevražednými útoky ti vojenským ani civilním cílům. Ve velkém počtu jsou mezi nimi zastoupeni Čečenci, ale bojují mezi nimi džihádisté z celého světa včetně západních zemí. Ačkoliv jsou tou nejmenší silou v Sýrii, patří mezi neagresivnější. Je jich 6000, běžně útočí nejen na civilisty, ale i na ostatní opoziční jednotky, a pokud mají možnost tak západní občany jako jsou třeba novináři nebo humanitární pracovníci unášejí. Kontrolují přehrady a ropné rafinérie. Chtějí rozšířit válku do sousedních zemí a neváhají obsazovat základny jiných opozičních jednotek. S těchto 6000 džihádistů má být celkem 2000 zahraničního původu.

Možná si říkáte, že to je asi ta nejhorší sorta syrských povstalců, ale není. Horší než náboženský fanatik může být už jen člověk bez jakékoliv víry a hodnot, který využívá válku pro své obohacení. A tak v Aleppu vznikla brigáda vytvořená pašeráky, a která bojuje s Asadem ze zištných důvodů, aby mohla loupit. No a v Aleppu je pak další taková brigáda složena ze zločinců, ačkoliv to nejsou jen samotní pašeráci.

Jejich síla není známa. Ale spekulativně – vojenský pojem brigáda označuje jednotku o síle okolo 2500 nebo 3000 mužů. Můžeme tedy odhadovat, že v tom nejhorším případě je zločinců stejný počet jako džihádistů.

Když si to tedy shrneme. Opozici tvoří 162 000 bojovníků. S toho je 80 000 ze SFA, 40 000 ze SILF, 30 000 ze SIF, 6 000 z Al Nusry a 6 000 zločinců. Percentuálně to vypadá takto: 49% SFA, 24,5 % SILF, 18,5% SIF, 4 % Al Nusra a 4% zločin.

Rozum tedy říká, že syrská opozice je tvořena z poloviny silami, které jsou teoreticky přijatelné a z druhé poloviny naprosto nepřijatelnými silami, i když typických džihádistů jsou 4% a těch mezinárodních  je jen necelé jedno procento.

Příště budou následovat informace o uprchlících a o podpoře obyvatelstva jednotlivým stranám.

zdroj:

http://edition.cnn.com/2013/09/06/opinion/barfi-syria-opposition-guide/index.html?eref=rss_topstories