ARMÁDY A HISTORIE

Spytihněv I.

(asi 875 – 915, vládl 894 – 915)

Spytihněv I., syn prvního historicky doloženého českého knížete Bořivoje a Ludmily ze Pšova, byl prvním knížetem v Čechách, který nepodléhal Velké Moravě. Některé staré latinské prameny uvádějí, že byl také prvním křesťanským knížetem, ačkoliv křest přijal z rukou moravského arcibiskupa Metoděje i jeho otec Bořivoj. To však někteří zastánci západního křesťanství neuznávali.

Když v roce 888/9 Bořivoj zemřel, byl Spytihněv příliš mladý na to, aby se chopil vlády, a tak České země spravoval přímo velkomoravský panovník Svatopluk. Jeho smrt v roce 894 byla pro Spytihněva příležitostí, jak se zcela vymanit z moci Velké Moravy a vládnout samostatněji. O uznání ve vlastní zemi musel bojovat s jakýmsi Vitislavem, zřejmě předchůdcem Slavníkovců, k odtrhnutí od Velké Moravy však potřeboval pomoc ze zahraničí. O rok později se tedy na sněmu v Řezně dal pod ochranu bavorského vévody Arnulfa, který mu slíbil ochranu před Mojmírem II., Svatoplukovým nástupcem. Mojmír II. však musel řešit především spory se svým bratrem a později problémy s nájezdy Maďarů, tak se ani nemohl do českých záležitostí příliš vměšovat. Problém s Velkou Moravou byl definitivně vyřešen v roce 906, kdy ji Maďaři vyvrátili.

O Spytihněvově relativně dlouhé vládě toho není příliš známo.Ví se jen, že k správě Čech založil síť hradů, které zároveň sloužily jako duchovní centra – v každém z nich byl kostel. Kvůli spojenectví s německou říší se začal orientovat na západní církev, povolal do země latinské mnichy a církevní správu nad Čechami svěřil do rukou řezenskému biskupovi. Christianizační snaha Spytihněva I. se odrazila i v založení rotundy sv. Petra a Pavla v Budči, která byla vedle Levého Hradce dalším významným centrem Čech. Za své vlády také bojoval ve spojenectví s Bavorskem s Velkou Moravou a po jejím pádu v roce 906 zřejmě i s Maďary. Když Spytihněv zemřel roku 915 bez potomků, na knížecí stolec nastoupil jeho mladší bratr Vratislav.