ARMÁDY A HISTORIE

Nikolaj Petrovič Nikolajev

Narodil se v roce 1911 v Moskvě. Člen KS od roku 1932. 29.5.1932 byl zařazen do Leningradského vojenského učiliště. 5.11.1934 byl jmenován velitelem posluchačské čety 3. praporu učiliště. V roce 1936 byl povýšen do hodnosti poručík. V září 1937 se stal posluchačem VAF. V roce 1938 byl povýšen do hodnosti nadporučík. 15.1.1940 byl jmenován pomocníkem náčelníka štábu 140. střelecké divize. 17.4. se stal náčelníkem štábu 1. střeleckého pluku, 16.11. pomocníkem operačního náčelníka 12. armády. V roce 1940 byl povýšen do hodnosti kapitán. 10.8.1941 byl při pokusu o průlom z obklíčení v oblasti Umaň raněn do nohy a zajat. V září 1941 uprchnul z vojenské nemocnice a u Tuly chtěl přejít frontu. V oblasti Zubcon byl opět zajat. Byl uvězněn ve vjazemském a rževské táboře, počátkem roku 1942 v táboře č. 126 u Smolenska. V červnu souhlasil se skupinou zajatých důstojníků se vstupem do RNNA. Koncem července se stal velitelem jednoho z praporů RNNA. Po reformování RNNA na 700. východní dobrovolnický pluk byl jmenován velitelem praporu. Zúčastnil se bojů s partyzány v Bělorusku. V březnu 1943 byl vyznamenán Bronzovou medailí II. třídy "Za chrabrost" s meči, v září Stříbrnou medailí II. třídy za boj s partyzány pod Mogilevem. V říjnu byl s plukem převelen do Francie, kde byl po jeho rozformování jmenován velitelem 635. východního praporu. Počátkem roku 1944 byl zařazen do Důstojnické školy východních vojsk v Altdorfu v Pomořanech. Koncem listopadu byl zařazen do vojsk VS KONR a jmenován náčelníkem štábu 1. pěší divize VS KONR. V únoru 1945 byl vyznamenán Stříbrnou medailí I. třídy za práci při formování 1. divize. V témže měsíci byl povýšen do hodnosti podplukovník a vyznamenán Bronzovým křížem "Za zásluhy" s meči za pomoc při stavbě štábu a rozvědky divize. 6.3. byl přesunut s divizí na odru a zúčastnil se operací proti sovětským jednotkám. 6. – 7.5.1945 se zúčastnil bojů proti Němcům v Praze. Byl s divizí do jejího rozpuštění 12.5. V ten den odjel s Buňačenkem do Lnářů. 15.5. byl ve Dvorcích předán Američany důstojníkům sovětského 25. tankového sboru spolu s Buňačenkem a kapitánem Olchovikem a pot odvezen do Moskvy. 24.11.1945 byl odsouzen k zastřelení, 11.12.1945 byl zastřelen.