ARMÁDY A HISTORIE

Ferdinand Schörner

* 12. Června 1892, München
† 2. Července 1973, München

Schörner, který se vždy považoval za "pravé mnichovské dítě", byl vojákem tělem a duší. v roce 1911 vstoupil jako dvanáctiletý do Královskobavorského pěšího pluku, jehož tradice sahala až k bitvě národů proti francouzskému císaři Napoleonovi u Lipska. Hned první den první světové války byl pluk odvelen na západní frontu. A pak ho již posílal generální štáb všude tam, kde bylo třeba zaplnit mezeru. Pluk bojoval u Verdunu, na rumunské frontě, proti Itálii a opět na západě. Schörner byl zraněn, a sotva byl jakž takž v pořádku, opět byl poslán ke svému pluku, na frontu. Když válka skončila, měl již hodnost nadporučíka. Vrátil se zpět do Mnichova, ale vojákem zůstal i nadále. Stal se příslušníkem 19. pluku říšské obrany. Měsíc před vypuknutím druhé světové války, 1. srpna 1939, byl Ferdinand Schörner, velitel 98. praporu Horských myslivců, který se v březnu 1938 podílel na obsazování Rakouska a o rok později Československa, povýšen na plukovníka. ...

Válečné štěstí mu přálo. Jako velitel 5. horské divize se zúčastnil bojů v Řecku. Dne 19. dubna 1941, den před Hitlerovými narozeninami, dobyli jeho vojáci Athény a vztyčili vlajku s hákovým křížem na Akropoli. Hitler ho u příležitosti svých narozenin vyznamenal Rytířským křížem.
  Byl oddán svému vůdci v časech vítězství i v dobách porážek. A Adolf Hitler mu za to byl vděčný. Vyznamenával ho nejvyššími řády, uděloval vyšší hodnosti. Byl jedním z posledních, kterého jmenoval polním maršálem. V pondělí 7. května 1945 potvrdil ve 14 hodin příjem telegramu, který mu zaslalo velitelství 6. letecké flotily. V telegramu byl dotazován, zda by se mohl dostavit 7. května 1945 v poledne do Štýrského Hradce.
  Telegram sice došel pozdě, ale Schörner tušil, oč jde. Zřejmě se tam měl setkat s velitelem německých vojsk v Itálii maršálem Albertem Kesselringem a společně s ním se odebrat do legendární "Alpské pevnosti", poslední bašty nacistické Říše, a stát se jejím velitelem.
  V tyrolských horách zůstal generál polní maršál Ferdinand Schörner až do 15. května 1945. Hovořil s mnoha místními obyvateli a chtěl vědět jediné. Jak je to s "Alpskou pevností". Ale lidé se jen potutelně usmívali. Pevnost? Jaká Pevnost? Uvědomil si, že další pobyt v horách nemá smysl. Sestoupil do údolí, do městečka ST. Johann, kde byl umístěn štáb 1. německé armádní skupiny Balck. Tam mu jen potvrdili to, co se mu snažili naznačit horalé. "Alpská pevnost" neexistuje.
  Generál polní maršál Ferdinand Schörner teprve nyní uvěřil, že je skutečně konec! Odjel do Kützbühlu, kde se přihlásil na americkém velitelství. Ještě týž den ho Američané odvezli do tábora "Bärenkeller" u Augsburgu. Několik dnů ho vyslýchali a pak ho u Solnohradu předali Sovětům.