ARMÁDY A HISTORIE

Zveřejněno: 25. 9. 2012 16:37 Napsal Zuzana Lukšová

Nadřazená kategorie: ARMÁDY A HISTORIE Kategorie: HISTORIE

Kalendárium

Leden	Únor	Březen	Duben	Květen	Červen
Červenec	Srpen	Září	Říjen	Listopad	Prosinec

Leden
Nový rok 1380 – umírá Jan Očko z Vlašimi, první český kardinál a druhý arcibiskup pražský 1770 – v platnost vstoupil Tereziánský trestní zákoník, který odstranil většinu krutých trestů Karina 982 – zemřel Dětmar, první biskup pražský Radmila 1795 – Smlouva v Petrohradě mezi Rakouskem a Ruskem o třetím dělení Polska. Při prvním dělení Polska získalo Rakousko Halič, v druhém dělení v roce 1792 Rakousko nezískalo žádná území a v třetím tzv. Novou Halič, včetně města Krakova. Diana 1874 – narodil se český hudební skladatel Josef Suk Dalimil 1531 – Ferdinand I. zvolen římským císařem. Od té doby drželi Habsburkové moc v Říši až do roku 1806, kdy zanikla. Tři králové 1829 – narodil se český obrozenec, historik a jazykovědec Josef Dobrovský Vilma 1422 – Bitva u Kutné Hory, v níž utrpěl Zikmund Lucemburský porážku od Husitů. Jeho ústup se poté v bitvách u Habrů (? 8.1.) a u Německého Brodu (10.1.) změnil v úprk. Čestmír 1422 – bitva u Habrů (? 7.1.) Vladan 1890 – narodil se český spisovatel Karel Čapek Břetislav 1055 – zemřel kníže Břetislav (kníže český 1034 – 1055) Bohdana 1158 – Vladislav II. obdržel za své služby královský titul od Fridricha Barbarossy, římského krále Pravoslav 1782 – zrušení klášterů rozjímavých a žebravých řádů; byly ponechány pouze řády, které se zabývaly výchovou mládeže či péčí o nemocné Edita 845 – křest čtrnácti českých knížat v Řezně Radovan 1092 – zemřel Vratislav II., první český král (kníže český 1061 – 1086, král český 1086 – 1092);(?15.6. 1085) Alice 1620 – Uzavření spolku mezi uherskými a českým stavy na Uherském sněmu v Bratislavě. Na tomtéž sněmu byla vyhlášena náboženská svoboda a rozhodnuto o vyhnání jezuitů ze země. Ctirad 1268 – papež Kliment IV. slibuje Přemyslu Otakaru II. ponechat území dobytá na Litvě při křížové výpravě v zimě 1267 – 1268 Drahoslav 1258 – zemřel předposlední pražský biskup Mikuláš z Újezda 1351 – zemřel prvorozený syn Karla IV. Václav (ve věku dvou let) Vladislav 1174 – zemřel Vladislav II. (kníže český 1140 – 1158; král český 1158 – 1172) 1409 – dekret Kutnohorský, v němž byl upraven počet hlasů na pražské univerzitě ve prospěch Čechům 1411 – zemřel moravský markrabě Jošt (též braniborský markrabě a král římský 1410 –1411) Doubravka 1382 – Sestra Václava IV. Anna se provdala za Anglického krále Richarda II. Po tomto sňatku nastaly živější styky mezi Čechami a Anglií a v Čechách se poprvé objevily Viklefovy myšlenky. Ilona 1292 – narodila se Eliška Přemyslovna, manželka prvního českého krále z lucemburského rodu Jana 1612 – zemřel Rudolf II. Habsburský (král český 1576 – 1611) Běla 1862 – zemřela česká spisovatelka Božena Němcová Slavomír 1829 – Hrabě Jindřich Dietrichstein podal návrh na založení Jednoty k probuzení průmyslu v Čechách. Tato instituce byla založena později 1.3. 1833 a kladla si za cíl pomocí vydávání knih a časopisů a pořádáním přednášek pomoci průmyslu v Čechách. Zdeněk 1890 – založena Česká akademie věd a umění Milena 1852 – zemřel obrozenec, spisovatel a básník Jan Kollár Miloš 1432 - Staroměstská radnice byla poškozena těžkým požárem Zora 1347 – papež Kliment VI. dal souhlas k založení Pražské univerzity Ingrid 1738 – Robotní patent Karla VI., který omezoval robotu na maximálně 10 hodin denně. Poddaní měli mít možnost podávat stížnosti na vrchnost. Otýlie 1061 – zemřel Spytihněv II. (kníže český 1055- 1061) Zdislava 1180 – zemřel Soběslav II. (kníže český 1173 – 1178) Robin 1751 – Rezoluce o oddělení soudní pravomoci od politické Marika 1846 – Otevření Měšťanské besedy v Praze. Její založení bylo povolena až po dvouletém snažení pražských měšťanů, Františka Ladislava Riegra a zejména pak faráře Jana Arnolda.
Nahoru

Únor
Hynek 1864 – Spojená vojska Rakouska a Pruska překročila hranice Šlesvicka a Holštýnska a tak zahájila válku proti Dánsku. Válka byla ukončena Vídeňským mírem 30.10. 1864, kdy obě země připadly Rakousku a Prusku. Po Gastýnské dohodě z 14. 8. 1865 připadlo Holštýnskou Rakousku a Šlesvicko Prusku. Nela – Hromnice 1124 – zemřel Bořivoj II. (kníže český 1101 – 1107; 1117 - 1120) 1353 – zemřela druhá manželka Karla IV. Anna Falcká Blažej 1342 – Juditin Kamenný most byl ledovými krami pobořen tak, že jeho oprava již nebyla možná. Proto nechal Karel IV. postavit další kamenný most – Karlův most. 1622 – císař Ferdinand II. vydal tzv. Generální pardon – tj. omilostnil účastníky stavovského povstání, ale zkonfiskoval jim majetek. Jarmila 1402 – Zikmund Lucemburský byl jmenován Václavem IV. správcem Českého království. 1781 – zemřel hudební skladatel Josef Mysliveček Dobromila 1840 – V Praze se konal první veřejný český ples. Pořádali ho čeští literáti (např. Josef Kajetán Tyl, Václav Bolemír Nebeský, Karel Sabina)a mladí národně uvědomělí měšťané. Tento i podobné české plesy měly velké úspěchy, k tradici plesů se přidala později i další česká města. Vanda 1228 – korunovace Václava I. českým králem (vládl 1228 – 1253) Veronika 999 – zemřel Boleslav II. Pobožný (kníže český 962 – 999) Milada 1348 – Založení Nového města Pražského. Praha se tak stala jedním z nejlidnatějších měst ve středověké střední Evropě. Apolena 1753 – narodil se obrozenec a publicista Václav Matěj Kramerius Mojmír 1789 – Vydání berního a urbariálního patentu nahrazujícího robotu peněžní dávkou, který měl snížit daňové zatížení poddaných. Na tlak protijosefinské stavovské opozice byl ?9.5. 1790 zrušen a robota opět nastolena. Božena 1431 – Kutnohorský sněm zvolil dvanáct husitských zemských správců Slavěna 1784 – čtyři pražská města (Staré Město, Nové Město, Hradčany a Malá Strana) byla spojena v jeden správní celek 1825 – založení Spořitelny české Věnceslav 921 – zemřel kníže Vratislav (kníže český 915 – 921) Valentýn 869 – zemřel Cyril (Konstantin), slovanský věrozvěst 1140 – zemřel Soběslav I. (kníže český 1125 – 1140) 1368 – narodil se Zikmund Lucemburský (český král 1420; 1436 – 1437) 1393 – zemřela čtvrtá manželka Karla IV. Eliška Pomořanská Jiřina 1738 – zemřel barokní sochař Matyáš Bernard Braun Ljuba 1268 – konec křížové výpravy Přemysla Otakara II. na Litvu (? 16.1.) Miloslava 1768 – narodil se František I. (český král 1792 – 1835) Gizela 1126 – bitva u Chlumce, v níž Čechové porazili římského krále Lothara Patrik 982 – Vojtěch Slavníkovec zvolen pražským biskupem Oldřich 1523 – narodil se český literát Jan Blahoslav Lenka 1420 – Husité se zmocnili Sezimova Ústí. Venkovský lid, který město dobyl, založila opodál město Tábor. Petr 1440 – narodil se Ladislav Pohrobek (český král1444 – 1457) Svatopluk 1086 – Syn Spytihněva II. Svatobor, patriarcha aquilejský v letech 1085 - 1086, zavražděn nějakými výtržníky v Aquilei. 1654 – Ferdinand III. založil Karlo-Ferdinandovu univerzitu v Praze. Teologická a filosofická fakulta univerzity Karlovy přešly zcela do rukou Jezuitů, lékařská a právnická fakulta byly pod jejich dohledem. Matěj 1527 – arcivévoda Ferdinand byl korunován českým králem (vládl v Čechách 1526 – 1564) 1557 – narodil se Matyáš Habsburský (král český 1611 – 1619) Liliana 1634 – v Chebu byl zavražděn významný český šlechtic a vojevůdce třicetileté války Albrecht z Valdštejna Dorota 1361 – narodil se Václav IV. (král český 1363 – 1419) Alexandr 1471 – zemřel husitský arcibiskup Jan Rokycana Lumír 1621 – Slezsko se vzdalo císaři Ferdinandu II. Habsburskému, když sasský kurfiřt slíbil, že zůstanou zachovány stavovské a náboženské svobody. Fridrich Falcký, který se po porážce v bitvě na Bílé hoře (? 8.11.) uchýlil do slezského města Vratislavi, musel odejít do Haagu. 1436 – Sněm v Praze vyslechl posly Zikmunda Lucemburského a usnesl se vyslat posly k závěrečnému jednání s králem. Zikmund byl pak 14.8. 1436 v Jihlavě přijat za krále.
Nahoru

Březen
Bedřich 1420 – papež Martin V. vyhlásil křížové tažení proti Husitům 1456 – narodil se Vladislav II. Jagellonský (český král 1471 – 1516) Anežka 1282 – zemřela sv. Anežka česká 1824 – narodil se Bedřich Smetana Kamil 1883 – narodil se významný český fotograf František Drtikol Stela 1349 – sňatek Karla IV. a jeho druhé ženy Anny Falcké 1849 – Vydání oktrojované říšské ústavy. Veškerou moc soustřeďovala do rukou císaře a dvoukomorového říšského sněmu. Byla však vydána bez ohledu na názor ústavodárného sněmu v Kroměříži (? 22.11 1848), a tak nikdy nevstoupila doopravdy v platnost. Kazimír 1222 – Přemysl Otakar II. vydal tzv. Velké privilegium církvi, v níž uznával církev za plnoprávného partnera šlechty a povoloval jí vlastnit statky. Toto privilegium bylo vyústěním snahy církve o emancipaci. Miroslav 1402 – Václav IV. byl zajat Panskou jednotou v čele se Zikmundem Lucemburským, který se tímto způsobem chtěl chopit samostatné moci nad Čechami. Musel však odjet řešit nepokoje do Uher, a tak se mu to nezdařilo. Tomáš 1799 – zemřel F. L. Čelakovský, básník a obrozenec 1850 – narodil se Tomáš G. Masaryk, první český prezident Gabriela 1731 – zemřel F. M. Brokof, představitel českého barokního sochařství Františka 1422 – poprava husitského vůdce pražské chudiny Jana Želivského, původně premonstrátského mnicha Viktorie 1503 – narodil se Ferdinand I. Habsburský (český král 1526 – 1564) Anděla 1509 – korunovace Ludvíka Jagellonského českým králem (?1.7.) Řehoř 1764 – arcivévoda Josef Habsburský korunován římským králem ( český král 1780-1790) 1848 – Založen Svatováclavský výbor. Začal již vlastně 11.3. na shromáždění pražského lidu ve Svatováclavských lázních, jež bylo svoláno tajným politickým spolkem Repeal. Zde padl návrh na petici císaři (? 19.3.) žádající o výhody Čechům. Růžena 1516 – zemřel Vladislav Jagellonský (český král 1471 – 1516) Rút / Matylda 1402 – Mistr Jan Hus se stává kazatelem v Betlémské kapli. Tím se vlastně započíná jeho kazatelské reformační snažení. Ida 1811 – Česká země, vyčerpaná válkami, vyhlásila státní bankrot. Hodnota peněz klesla na jednu pětinu. Elena / Herbert 1420 – Poprava husitského měšťana Jana Krásy. Byla nařízena papežským nunciem Fernardem a odsouhlasena Zikmundem Lucemburským. Vlastimil 1129 – Konrádova statuta. Vydal ji český kníže Konrád II. Ota. Zaručovala dědičnost šlechtických lén, čímž byla posílena moc šlechty. Eduard 1553 - zemřel český humanista, autor Kroniky české, Václav Hájek z Libočan Josef 1848 – Pražská deputace odjela do Vídně s peticí s požadavky českého národního hnutí, které schválil Svatováclavský výbor (založen ?12.3.1848) Požadavky byly zhruba následující: vytvoření státoprávního celku ze zemí Koruny české, rovnoprávnost Čechů a Němců, výkup roboty, zrušení poddanství, svoboda tisku, náboženského vyznání ap. Petice byla zamítnuta. 1848 – Pražské noviny uveřejnily návrh redaktora Karla Havlíčka Borovského na přejmenování Koňského trhu v Praze na Václavské náměstí. 1896 – František Křižík zahájil ve vlastní režii dopravu elektrickou tramvají z Karlína do Libně. Světlana 1619 – zemřel Matyáš Habsburský (král český 1611 – 1619) Radek 1547 – Sněm opozičních stavů (především nižší a bratrská šlechta) v Praze (17 – 21.3.1547) přijal „přátelské snešení“ s požadavky týkajícími se svolávání sjezdů a sněmů a jmenování úředníků. Po tomto sněmu navázali zástupci opozičních stavů spojení se sasským kurfiřtem, se kterým byl Ferdinand I. právě ve při. Povstání bylo vyřešeno porážkou německých protestantů (i se sasským kurfiřtem) v bitvě u Mühlberku 24.4.1547. Někteří povstalci byli odsouzeni k smrti, řadě šlechticů byl zkonfiskován majetek. Leona 1471 – zemřel Jiří z Poděbrad (český král v letech 1458 – 1471) Ivona 1189 – zemřel nejstarší syn Vladislava II., kníže Bedřich (Fridrich), kníže český v letech 1172 – 1173; 1178 – 1182 Gabriel 1398 – Probíhala schůzka (23. – 31.3.) českého krále Václava IV., francouzského krále Karla VI. a vévody Orleánského v Remeši. Rokovalo se nad řešením papežského schizmatu (dvojpapežství), ale jednání nepřinesla kýžené výsledky. Na tomto jednání byla uzavřena česko-francouzská spojenecká smlouva. Marián 1182 – Přemyslovec Jindřich Břetislav byl zvolen biskupem pražským. Byl jediným biskupem, který byl zároveň biskupem a zároveň českým knížetem (v roce 1193). 1420 – Bitva u Sudoměře, v níž husitský vůdce Jan Žižka porazil královská vojska, ačkoliv byla početně i materiálně lépe vybavena. Použil zde poprvé svou metodu vozové hradby. Emanuel 1348 – Karel IV. položil základní kámen Nového města pražského (? 8.2. 1348) Dita 1757 – zemřel český klasicistní skladatel J.V.A. Stamic Soňa 1592 – narodil se pedagog a filozof Jan Amos Komenský Taťána 1848 – Druhá pražská petice císaři. Nesla zhruba stejné požadavky jako ta první (?19.3.). Císař odpověděl tzv. Kabinetním listem (?8.4.1848), kde uznával některé ústupky. Arnošt 1883 – narodil se český spisovatel Jaroslav Hašek, autor Švejka Kvido 1468 – Uherský král Matyáš Korvín vystoupil proti českému králi Jiřímu z Poděbrad jako vykonavatel papežské klatby Pavla II. (?23.12.1466), který ho sesadil z trůnu jako kacíře. V průběhu roku uherská vojska obsadila Moravu.
Nahoru

Duben
Hugo 1848 – Založení Poradní mimořádné gubernální komise. Založil ji nejvyšší purkrabí království hrabě Rudolf Stadion. Pokoušel se tím omezit vliv Svatováclavského výboru (?12.3. 1848), který měl přednést požadavky českého národa na budoucím sněmu. Tento spolek se setkal se všeobecným nesouhlasem pražských občanů. Erika 1658 – zemřel Ferdinand III. Habsburský (český král 1637 – 1658) Richard 1420 – První husitský manifest. Pražané se na popud Jana Želivského a duchovních, uznávajících přijímání podobojí, zavázali hájit přijímání podobojí za každou cenu. Manifesty měly formu otevřeného listu, psaného dle určení česky, německy či latinsky. Ivana 1677 – Narodil se český barokní architekt italského původu Jan Blažej Santini. Je autorem např. kostela na Zelené Hoře u Žďáru nad Sázavou, chrámu Panny Marie v Sedlci u Kutné Hory a chrámu v Kladrubech. Miroslava 1355 – český král Karel IV. získal korunu císaře Římské říše Vendula 885 – zemřel slovanský arcibiskup Metoděj, jeden z věrozvěstů, které vyslal Michal III. Na Velkou Moravu šířit křesťanství Heřman / Hermína 1348 – založena Univerzita Karlova (tehdy Pražská univerzita) Ema 1848 – Kabinetní list. Byl odpovědí na druhou pražskou petici císaři(?29.3.1848). Sliboval rovnoprávnost češtiny a němčiny ve všech odvětvích státní správy a ve školství a dále rozšíření zemského sněmu o příslušníky nižších vrstev. Požadavek spojení zemí Koruny české odkazoval na rozhodnutí budoucího sněmu. Dušan 1211 – Poslední příslušník vedlejší přemyslovské větve Děpolticů Boleslav Děpolt padl v bitvě na Dobrém poli u Lehnice s Tatary. Tataři Slezské vojsko porazili a vyplenili Moravu. 1624 – v Čechách byla zakázána jakákoliv jiná náboženství než katolické Darja 1741 – Bitva u Molvic. Pruský král Fridrich II. chtěl získat Slezsko a využil situace, že některé země neuznávaly pragmatickou sankci a tudíž ani Marii Terezii jakožto vládkyni Rakouskouherské monarchie. Proto vpadl ?16.12. 1740 do Slezska, aby ho zabral ještě před vypuknutím většího válečného konfliktu (?11.9.1742). Své konečné vítězství potvrdil právě v bitvě u Molvic. 1848 – Vznik Národního výboru . Svatováclavský výbor (?12.3. 1848) byl rozšířen na 125 členů a byla k němu připojena Stadionova Poradní mimořádná gubernální komise (?1.4.1848). Šlo o politický orgán revolučního hnutí. Izabela 1848 – F. Palacký sepsal Psaní do Frankfurtu, v němž odmítal začlenění Čech do budoucího sjednoceného Německa. Výhodné perspektivy pro český národ spatřoval v Rakouské monarchii, ovšem s většími právy pro český národ. Julius 1125 – zemřel Vladislav I. (český kníže 1109-1117 a 1120) Aleš 1849 – Soud básníka a satirika Karla Havlíčka Borovského za kritiku Oktrojované říšské ústavy (? 4.3.1849) v Národních novinách. Hájil se velmi dobře a ještě stihl kritizovat politiku. Byl jednomyslně osvobozen. Vincenc 1034 – Oldřich začíná po roku vězení znovu vládnout. Jeho první vláda v letech 1012 – 1033 byla velmi úspěšná a samostatná, ale nakonec na ni doplatil – odmítl se podřídit římskoněmeckému císaři Konrádu II. a ten ho zbavil trůnu a uvěznil. Na trůn dosedl na rok jeho bratr Jaromír. Oldřich však byl záhy omilostněn, vrátil se do Čech, nechal Jaromíra oslepit a sám usedl opět na trůn. Neradoval se z něj však dlouho – smrt ho zastihla 9.11. 1034. Anastázie 1562 – Maxmilián Habsburský byl korunován českým králem. Vládl v letech 1564-1576. 1818 – Založení Národního muzea. Vzniklo z iniciativy hrabat K. Sternberga, F.A. Kolowrata – Liebstenského, F.Klebensberga aj. Zprvu bylo muzeum spíše německé, ale později se stalo nejvýznamnějším střediskem české obrozenecké kultury. Irena 1632 – Bitva na Lechu (Třicetiletá válka – Švédská válka). Švédský král Gustav Adolf se svými spojenci Braniborskem a Saskem zahájil tzv. Švédskou válku, která probíhala v letech 1630-1635. V roce 1630 obsadil pomořanské přístavy a o rok později si vítězstvím v bitvách u Breitenfeldu (17.9.1631), na Lechu a u Lützenu (16.11.1632) získal přístup do habsburské říše. V bitvě u Lützenu však Gustav Adolf padl a jeho nástupce se již nedokázal udržet. Byl drtivě poražen v bitvě u Nördlinegenu (5.-6.9.1634) a vítězství Habsburků vedlo k mírovému řešení. O rok později (?19.5. 1635) se ale do toho vložila Francie a válka opět vypukla. Rudolf 1711 – zemřel Josef I. Habsburský, český král v letech 1690-1711 Valérie 1389 – Velký židovský pogrom v Praze. Vedli k němu někteří kazatelé bez vážných příčin. Byla zabita většina Židů z Pražského ghetta. Rostislav 1713 – Pragmatická sankce. Karel VI. Habsburský v ní určil nástupnictví po ženské linii v případě, že vymře linie mužská. Přijala ji sice většina států, stejně však došlo k válce o Rakouské dědictví. (?11.9. 1742) 1848 – Vznik Konstitučního spolku. Spolek, který tvořili stoupenci myšlenky sjednoceného Německa (?11.4.1848), měl být protikladem Národního výboru (?10.4. 1848), který byl proti této myšlence. Marcela 1423 – Bitva u Hořic, v níž Jan Žižka porazil Čeňka z Vartenberka, který Husity zradil a přešel na stranu Zikmunda Lucemburského. Alexandra 1783 – Otevřeno Nostitzovo divadlo. Bylo postaveno na náklady hraběte F.A. Nostitze –Rieneka. Později přešlo do vlastnictví českých stavů a od té doby (28.3. 1799) se nazývalo Stavovské. Evženie 1745 – Füssenská smlouva mezi bavorským kurfiřtem Maxmiliánem Josefem a Marií Terezií. Bavorsko potvrdilo Pragmatickou sankci a bavorský kurfiřt přislíbil dát svůj hlas při volbě císaře svůj hlas manželi Marie Terezie Štěpánu Lotrinskému. Vojtěch 997 – Byl zavražděn druhý český biskup, Vojtěch Slavníkovec, na své christianizační akci v Prusku. 1420 – narozen Jiří z Poděbrad, český král v letech 1458 – 1471 1836 – Karel Hynek Mácha vydal svou báseň Máj Jiří 1547 – bitva u Mühlberku (?21.3.1547) 1848 – Premiéra hry Josefa Kajetána Tyla Krvavý soud aneb Kutnohorští havíři. Konala se ve Stavovském divadle. Marek 1372 – Se souhlasem českého králeKarla IV. byla založena samostatná právnická univerzita, nezávislá na Pražské univerzitě. Zanikla na počátku husitských válek. Oto 1656 – Požár polského města Lešna, kde pobýval český učenec, spisovatel a filosof Jan Amos Komenský. Shořela tam velká část jeho práce, např. Tezaurus linguae Boemicae, na kterém pracoval čtyřicet let. Jaroslav 1452 – Jiří z Poděbrad (v letech 1458 – 1471 český král) byl ustanoven zemským správcem. Skončilo se tak období vnitřních bojů v českém státě. Vlastislav 976 – V sídle mohučského arcibiskupa Willigise jednal církevní soud za účasti biskupů špýrského, wormského, pražského a moravského. Zmínka o moravském biskupovi je jednou z mála zpráv o Moravě v 10. století. Robert 1086 – Potvrzení hranic českého biskupství, které po zrušení Olomoucké diecéze v roce 1085 zahrnovalo i Moravu. Tato listina obsahuje nejobsáhlejší popis hranic českého území v oné době. Blahoslav 1344 – Papež Kliment VI. na žádost Karla IV. povýšil pražské biskupství na arcibiskupství. Prvním arcibiskupem se stal Arnošt z Pardubic. Zároveň byl položen základní kámen ke stavbě Svatovítské katedrály v Praze.
Nahoru

Květen
Svátek práce 1619 – Převrat v Brně, provedený českým stavovským vojskem. Moravská šlechta se tak připojila k stavovskému povstání proti centralizační habsburské moci, které se tak rozšířilo do celé země. Zikmund 1848 – V Praze proběhly protižidovské nepokoje. Demonstranti zaútočili i na pekařské obchody a poté byli rozprášeni pražskou národní gardou. Alexej 1469 – uherský král Matyáš Korvín byl zvolen v Olomouci českým králem katolickými pány Květoslav 1802 – Byla zrušena doživotní vojenská služba. Byla zkrácena na určitý počet let (pěchota a vozatajstvo 10 let, jezdectvo 12 let, dělostřelectvo 14 let).V roce1845 byla vojenská služba zkrácena pro všechny na 8 let. Klaudie 1705 – zemřel Leopold I., český král v letech 1658-1705 1747 – narodil se Leopold II., český král v letech 1790 – 1792 Radoslav 1757 – Bitva u Štěrbohol (sedmiletá válka) mezi Pruskem a Rakousko-rusko-sasko-švédskou koalicí. Prusko zde porazilo Rakouskou armádu. (?18.6.1757; 25.8.1756; 1. 10.1757) 1824 – Zahájení pravidelných českých představení ve Stavovském divadle (?21.4.1783). Česká představení však neměla stejné postavení jako německá – pořádala se pouze v neděli a ve svátek odpoledne. Herecký sbor stavovského divadla byl také německý, pročež musel být do českých her doplňován ochotníky. Stanislav 1458 – Jiří z Poděbrad korunován českým králem. Vládl v letech 1458 – 1471. Den osvobození od fašismu 1394 - Václav IV. byl zajat panskou jednotou v čele s moravským markrabětem Joštem. Zajetí bylo výsledkem snahy Václava IV. odsunout pány z politiky ve prospěch nižší šlechty a měšťanů. Díky snaze svého bratra Jana Zhořeleckého byl sice záhy propuštěn, avšak rozpory mezi ním a českými pány se nevyřešily. ? 6.3.1402 byl zajat znova. Ctibor 1790 – Zrušení berní a urbariální reformy nahrazující robotu peněžní dávkou. (?10.2.1789) Blažena 1868 – Konal se tábor lidu na Řípu, kde bylo zahájeno tzv. táborové hnutí, jež bojovalo za české státoprávní požadavky. Celkem bylo v letech 1868-1871 uspořádáno 143 táborů s účastí, která se odhaduje na1,5 milionu lidí. Svatava 1386 – Markrabě braniborský Zikmund a markrabata moravská Jošt a Prokop oznámili, že přijímají českého krále Václava IV. za rozhodčího v jejich sporech o statky na hranicích mezi Rakouskem a Moravou a mezi Váhem a Dunajem, o placení všech dluhů a potvrzení darů statků Zikmundovým přívržencům. Václav rozhodl tak, že musí ustat veškeré neshody, dluhy že bude platit manželka Zikmunda Marie Uherská a za statky u Váhu a Dunaje má Marie zaplatit Joštovi 200 000 zlatých. Rozhodčí výrok byl přijat. Pankrác 1820 – narodil se český malíř Josef Mánes Servác/ Den matek 1717 – narodila se Marie Terezie, královna česká v letech 1740 – 1780 Bonifác 1316 – narodil se Karel IV., český král v letech 1346 –1378 Žofie 1792 – Na Karlově univerzitě byla zřízena Stolice českého jazyka a literatury. Prvním profesorem byl historik F.M. Pelcl. Přemysl 1464 – Poselstvo vyslané českým králem Jiřím z Poděbrad odjelo z Prahy za Francouzským králem. Jiří z Poděbrad navrhoval vytvoření spolku křesťanských panovníků, jehož cílem mělo být omezení intrik papeže, odvrácení Turků a zajištění míru v Evropě. Plán nebyl uskutečněn. 1868 – slavnostní položení základního kamene ke stavbě Národního divadla Aneta 1742 – Bitva u Choustnic. Pruská vojska zde zvítězila nad rakouskými. Pruský král využil toho, že některé státy neuznávají (Bavorsko) pragmatickou sankci (?19.4. 1713) a chtěl získat od Rakouska Slezsko. Nataša 1624 – Ferdinand II. habsburský nechal vyhnat nekatolické duchovní z Čech, o několik měsíců později i z Moravy ve snaze potlačit reformaci. Ivo 1635 – Francie vstoupila do války proti Habsburkům (?16.4.1634) Zbyšek 1420 – Žižka vtáhl s táborským vojskem do Prahy, kde byl slavně přivítán. Monika 1315 – Narodila se Jitka Lucemburská, starší sestra Karla IV. V roce 1332 se stala manželkou Jana II. z Valois, řečeného Dobrý, pozdějšího francouzského krále. Emil 1629 – Mír v Lubeku. Tento mír ukončil jednu z částí Třicetileté války, Dánskou válku (1625 –1629), v níž se snažil dánský král Kristián IV. získat území mezi Labem a Vezerou. Byl však záhy poražen. Vladimír 1618 – V Praze proběhla defenestrace. Z oken Pražského hradu byli svrženi prohabsburští místodržící Martinic a Slavata. Tato událost se považuje za počátek českého stavovského povstání (1618-1620), neboli první části třicetileté války. Toto povstání bylo výsledkem dlouholetého boje českých stavů proti habsburskému centralismu a špatné hospodářské i politické situace v Čechách na začátku 17. století. Jana 1391 – Založení Betlémská kaple. Založili ji staroměstský měšťan Kříž a Hanuš z Milheimu. Později v ní kázal Mistr Jan Hus (?14.3.1402). Viola 1842 – Profesor pražské polytechniky Christian Doppler formuloval tzv. Dopplerův princip na přírodovědecké schůzi Královské české společnosti Nauk. Filip 1303 – sňatek českého krále Václava II. s polskou princeznou Eliškou Rejčkou 1876 – zemřel historik a obrozenec František Palacký Waldemar 1353 – sňatek českého krále Karla IV. s jeho třetí ženou Annou Svídnickou 1471 – Vladislav Jagellonský zvolen českým králem. Vládl v letech 1471-1516. Vilém 1844 – narodil se Edvard Beneš, český prezident v letech 1935 –1938 Maxmilián 1217 – Na žádost Přemysla Otakara I. zrušil arcibiskup mohučský klatbu nad Čechami. Klatbu na Čechy uvalil pražský biskup Ondřej, který rozvinul boj o dosažení nezávislosti církve na světské moci (? 5.3.1222). Ferdinand 1416 – Upálení Husova spolubojovníka kazatele Jeronýma Pražského v Kostnici. 1434 – bitva u Lipan, v níž bylo poraženo vojsko táborů a sirotků spojeným vojskem umírněných Husitů a katolíků 1814 – Pařížský mír mezi protinapoleonskou koalicí a Francií. Ukončil dlouhé období válek s Francií. Francie byla vrácena do svých původních hranic s malými územními zisky. Kamila 1433 – Zikmund Lucemburský, český král v letech 1436-1437, byl slavnostně korunován římským císařem
Nahoru

Červen
Laura 1817 – Pražský polytechnik Josef Božek předvedl poprvé na Vltavě parní loď. 1850 – V habsburské monarchii byly vydány první poštovní známky. Vyobrazovaly císařský znak, druhá série pak hlavu císaře. Jarmil 1297 – Korunovace Václava II. českým králem. Fakticky vládl v letech 1283-1305. Tamara 1421 – První sněm v Čáslavi. Probíhal 3.-7.6. Zikmund Lucemburský byl prohlášen za nehodného stát se českým králem. Místo toho byla ustanovena dvacetičlenná zemská vláda, v níž převažovali zástupci měst a nižší šlechty. Tato vláda však nebyla schopna zemi řídit, zvláště proto, že se nepřipojily moravské stavy. Dalibor 1561 – V Praze byl po více jak stoleté přestávce znovu uveden do úřadu arcibiskup. Stal se jím Antonín Brus z Mohelnice. Dobroslav 1469 – Matyáš Korvín, zvolen v Olomouci (?3.5.1469) katolickými pány za českého krále, byl odmítnut na českém sněmu. Český sněm uznal na radu Jiřího z Poděbrad nástupnictví Vladislava Jagellonského. Norbert 1415 – Ve dnech 5. - 8. června probíhalo Husovo slyšení v Kostnici. Koncil mu však nedovolil se hájit, jak Hus čekal. Mohl pouze své učení odvolat, což neudělal. Proto byl o měsíc později upálen (?6.7.1415). Iveta / Slavoj 1424 – Bitva u Malešova, v níž Jan Žižka porazil vojsko zemské vlády, jež byla ustanovena svatohavelském sněmu v Praze a jež se sestávala hlavně z příslušníků vysoké šlechty. Medard 1216 – Přemysl Otakar I. zavedl nástupnický řád primogenitury, tj. že trůn patří nejstaršímu synovi panovníka. Ukončil tím dlouhé spory o trůn, které pramenily z předešlého stařešinského nástupnického řádu. Stanislava 1640 – narodil se Leopold I. habsburský (český král v letech 1656-1705) Gita 1348 – Matyáš z Arrasu na příkaz českého krále Karla IV. začal budovat Karlštejn. Hrad byl dokončen v roce 1357. 1376 – Václav IV. byl zvolen římským králem poté, co jeho otec Karel IV. provedl složitá jednání a vynaložil tučné finanční prostředky zejména porýnským kurfiřtům. Bruno 1742 – Vratislavský mír. Tímto mírem byla potvrzena porážka Marie Terezie ve válce s Pruskem. Marie Terezie přišla téměř o celé Slezsko a Kladsko.(?10.4.1741;17.5.1742) Antonie 1840 – narodil se český spisovatel Jakub Arbes Antonín 1608 – narodil se Ferdinand III. Habsburský, v letech 1637-1658 český král Roland 1798 – narodil se český historik a obrozenec František Palacký (? 11.4.1848) Vít 1085 – Vratislav II. byl korunován prvním českým králem. 1197 – zemřel český kníže a zároveň pražský biskup Jindřich Břetislav (?25.3.1182) 1363 – Václav IV. byl ve věku dvou let korunován českým králem Roland 1426 – Bitva u Ústí nad Labem, kde Husité vydobyli jedno ze svých největších vítězství. Prakticky bez ztrát porazili vojska míšeňských markrabat. Adolf 1400 – zemřel třetí pražský arcibiskup Jan z Jenštejna Milan 1757 – Bitva u Kolína (Sedmiletá válka);(?25.8.1756). Prusko zde bylo poraženou druhou rakouskou armádou. (?1.10.1756; 6.5.1757) Leoš 1895 - A. Windischgrätz s celou vládou podal demisi. Pověřen vládou byl 12.11.1893 po demisi ministerského předsedy Taffeho. Po Windischgrätzovi se prozatímního vedení státní správy ujal kabinet dolnorakouského místodržitele E. Kielmansegga. Květa 1722 – zemřel barokní architekt Kryštof Dientzenhofer Alois 1305 – zemřel český král Václav II., (vládl v letech 1283-1305) 1621 – Poprava 27 vůdců českého povstání (?23.5.1618) na Staroměstském náměstí. Mezi jinými byl popraven i příslušník vysoké šlechty Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, cestopisec a hudební skladatel. Pavla 1197 – Vladislav Jindřich nastoupil na knížecí stolec. Po několika měsících abdikoval (? 6.12.1197) Zdeňka 1405 – Poprava Zikmunda Hulera, královského podkomořího českého krále Václava IV. Popraven byl v důsledku jak intrik Panské jednoty (? 8.5. 1394; 6.3.1402), tak svých vlastních. Jan 1276 – Římský král Rudolf I. zahájil válku proti českému králi Přemyslu Otakarovi II. Vpadl na jeho území v Rakousech a obratnou politikou izoloval Přemysla od ostatních zemí. (?11.11.1274; 25.11.1276;27.6.1278; 26.8.1278) Ivan 1608 – Smlouva Libeňská,v níž český král Rudolf II. (vládl 1576-1611) postoupil vládu v Uhersku, na Moravě a v Rakousích svému bratru Matyášovi. Zároveň se Matyáš stává následníkem trůnu v Čechách. Adriana 1090 – zemřel pražský biskup Jaromír, jeden z mladších synů českého knížete Břetislava I. 1848 – Rozpuštění Národního výboru (?10.4.1848) prezidentem českého gubernia Lvem Thunem. Záminkou byla účast některých členů v pražském červnovém povstání. Ladislav 1278 – Český král Přemysl Otakar II. opustil Prahu a vydal se na tažení proti římskému králi Rudolfu I. O dva měsíce později (?26.8.1278) zahynul v bitvě na Moravském poli. (?11.11.1274; 24.6.1276; 25.11.1276) Lubomír 1680 – Robotní patent Leopolda I., který omezoval robotní povinnost na tři dny v týdnu a zakazoval protiprávné vymáhání peněz na sedlácích. Velmi volná formulace však umožňovala zákon překračovat. (?22.11.1679) Petr a Pavel 1438 – korunovace Albrechta Habsburského českým králem (vládl 1437 – 1439) Šárka 1364 – zemřel první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic
Nahoru

Červenec
Jaroslava 1506 – narodil se Ludvík Jagellonský, český král v letech 1507 – 1526 Patricie 1396 – Jan z Jenštejna abdikoval na svůj úřad pražského arcibiskupa a vysvětil na tuto pozici svého synovce Olbrama ze Škvorce. Radomír 1854 – narodil se český hudební skladatel Leoš Janáček Prokop 1420 – Vydání čtyř artikulů pražských. Program husitského hnutí požadoval 1. svobodné kázání slova Božího, 2. podávání svátosti oltářní podobojí, 3. odnětí majetku katolickým kněžím a návrat k apoštolskému způsobu života, 4. stejné tresty smrtelných hříchů pro všechny stavy. Státní svátek – den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 1436 – Vyhlášení Basilejských kompaktát, což byla dohoda mezi Basilejským koncilem a Husity. Kompaktáta dovolovala přijímání podobojí, i když ne úplně ve všech případech. Kompaktáta znamenala drobné ústupky i v dalších bodech artikulů pražských (? 4.7. 1420). Státní svátek – mistr Jan Hus 1415 – Upálení mistra Jana Husa v Kostnici. (?6.6.1415; 24.5.1391) Bohuslava 1655 – narodil se český stavitel Kryštof Dientzenhofer Nora 1337 – Král Jan Lucemburský odjel do Francie, aby pomohl francouzskému králi Filipu VI. ve válce proti Angličanům. Království mezitím spravoval Pertolt z Lipé, syn vůdce české šlechty Jindřicha z Lipé. Drahoslav 1357 – Karel IV. položil základní kámen ke stavbě Kamenného mostu, nyní zvaného Karlův(?3.2.1342) 1578 – narodil se Ferdinand II., český král v letech 1619-1637 1609 – Český král Rudolf II. Habsburský vydal tzv. Rudolfův majestát, jenž zaručoval náboženskou svobodu, a to i poddaným. Nekatolíci získali ještě právo obsazovat dolní konzistoř, volit 30 defenzorů s pravomocemi na obranu jejich víry a byla jim postoupena univerzita. Libuše/Amálie 1819 – Zavedení šestitřídních gymnasií. Měla mít čtyři nižší třídy (gramatikální) a dvě vyšší (humanitní). Až doposud byla jen pětitřídní gymnasia, pouze akademická gymnasia měla šest tříd. Olga 1856 – zemřel český spisovatel a dramatik Josef Kajetán Tyl Bořek 1260 – Bitva u Kressenbrunnu, v níž český král Přemysl Otakar II. porazil uherského krále Bélu IV. Na počest vítězství Přemysl založil kláštery Zlatou Korunu a Marchegg. V dubnu 1261 byl uzavřen mír, stvrzený sňatkem Přemysla Otakara II. a vnučkou Bély IV. Kunhutou v roce 1265. Markéta 1399 – zemřel český architekt, stavitel, sochař a řezbář švábského původu.Petr Parléř, autor kaple Všech svatých na Pražském hradě a Karlova mostu 1607 – narodil se český kreslíř a grafik Václav Hollar Karolína 1420 – Bitva na Vítkově, v níž husitská vojska porazila křižáky Zikmunda Lucemburského. Jindřich 972 – zemřel český kníže Boleslav I. Ukrutný (vládl v letech 935 –972) Luboš 1608 - zemský sněm v Olomouci schválil libeňskou smlouvu (?25.6. 1608) Martina 1820 – Zemřel český lékař, anatom a fyziolog Jiří Prochaska. Významné jsou jeho objevy v oblasti funkce nervů (roku 1784 poprvé použil a vysvětlil pojem reflex). Drahomíra 1409 – pražský arcibiskup uvalil klatbu na mistra Jana Husa 1552 – narodil se Rudolf II. (král český 1576 – 1611) Čeněk 1797 – 19. a 20.7. proběhlo propuštění údajných vůdců helvétského spiknutí na Českomoravské vrchovině. Z výpovědí jakýchsi uprchlých rekrutů bylo vyvozeno rozsáhlé spiknutí, jehož domnělí vůdci byli 11.7. uvězněni. Nic se ovšem nedokázalo, a tak byli všichni zase propuštěni. Ilja 1436 – Zikmund Lucemburský schválil požadavky Čechů pro jeho přijetí za krále. Česká strana požadovala: 1. přiznání větších stavovských nároků, právo nechat si zabrané královské a církevní majetky; 2. vyloučení cizinců ze zemských úřadů; 3. opětovné přidružení Moravy k zemím Koruny české. Vítězslav 1773 – Bula papeže Klimenta XIV. Zrušila jezuitský řád. V Čechách tím byl omezen značný vliv církve a skončilo tak více než stoleté ničení „kacířských“ knih. Magdaléna 1822 – narodil se Johann Georg Mendel, opat augustiniánského kláštera v Brně, zakladatel genetiky a autor tří genetických zákonů o dědičnosti Libor 1871 – V Rakouské monarchii byl zaveden jednotný metrický systém plošných, délkových a objemových měr a decimální soustava vah. Společně s dalšími sedmnácti státy podepsalo mezinárodní konvenci o metru. 1. ledna 1872 začala bezvýhradně platit metrická soustava. Kristýna 1744 – Pruský král Fridrich II. a německý císař Karel VII. uzavřeli tzv. frankfurtskou spojeneckou smlouvu. Císař souhlasil s připojením pravého břehu Labe k Prusku za vojenskou pomoc proti Marii Terezii. Jakub 1564 – zemřel Ferdinand I. Habsburský, český král v letech 1526-1564 Anna 1678 – narodil se Josef II., český král v letech 1780-1790 Věroslav 1834 – V Kajetánském domě v Praze byla zahájena česká divadelní představení. V představeních účinkovala skupina mladých nadšenců a ochotníků, mezi kterými byli i např. Karel Sabina a Karel Hynek Mácha. Zprvu to měla být pouze soukromá představení, později (22.2. 1835) se začalo hrát i pro veřejnost. Viktor 1420 – Zikmund Lucemburský se nechal korunovat českým králem, ale nebyl všemi uznán. (?3.6.1421) Marta 1856 – zemřel český básník Karel Havlíček Borovský Bořivoj 1419 – Defenestrace na Novoměstské radnici, která vyvolala Husitskou revoluci. Lid vedený Janem Žižkou konšely z radnice ubil. Ignác 1527 – narozen Maxmilián I. Habsburský, český král v letech 1564-1576
Nahoru

Srpen
Oskar 1394 – Václav IV. byl propuštěn na svobodu ze svého zajetí panskou jednotou (?8.5.1394) díky snaze svého bratra Jana Zhořeleckého. Ke svému zachránci se zachoval nevděčně – zbavil jej všech pravomocí a vyhnal jej ode dvora. Gustav 1465 – Nový papež Pavel II. obnovil půhon vůči českému králi Jiřímu z Poděbrad. To znamenalo, že se musel do 180 dnů dostavit před římský kuriální tribunál, jinak mu hrozilo vyhoštění z církve, jak se také ?23.12.1466 stalo. Miluše 1306 – zavražděn Václav III., český král v letech 1305-1306, poslední Přemyslovec Dominik 1427 – Bitva u Tachova, v níž vojska Sirotků, Táboritů a Pražanů zahnala na útěk čtvrtou křížovou výpravu ještě před tím, než boj začal. Po týdnu byl dobyt i Tachov. Kristián 1645 – V Praze byl korunován českým králem Ferdinand IV. Stal se českým místodržícím, ale vlády se nechopil, neboť 9.7.1654 náhle zemřel. Oldřiška 1806 – František II. Habsburský se vzdal hodnosti římského císaře a vyhlásil zánik Svaté říše římské národa německého. Lada 1865 – narodil se český malíř a grafik Luděk Marold, autor obrazu Bitva u Lipan Soběslav 1884 – Zemřel estetik a teoretik umění Miroslav Tyrš, spoluzakladatel Sokola. Miroslav Tyrš působil i jako profesor na univerzitě Karlově, organizoval tělovýchovu a sepsal mnohá díla na toto téma, např.Hod olympický, Základové tělocviku, Tělocvik v ohledu estetickém. Roman 1792 – korunovace Františka I.Habsburského českým králem (vládl 1792-1835) Vavřinec 955 – Bitva na Lechu, v níž byli poraženi Maďaři vojskem Německého krále Oty I.. Vítězství nad Maďary zažehnalo hrozbu ze západní Asie a položilo základní kameny ke vzniku mocné středověké německé říše. Bitvy se zúčastnil i český kníže Boleslav I. Ukrutný. 1296 – narozen Jan Lucemburský, český král v letech 1310 – 1346 1397 – narozen Albrecht Habsburský, český král v letech 1437-1439 Zuzana 1805 – Zavedení povinné školní docházky pro děti od 6 do 12 let. Ustanovení však nebylo vždy zcela dodržováno. Klára 1222 – zemřel český kníže Vladislav Jindřich (vládl 1197) 1881 – Požár Národního divadla. Nově dostavěné divadlo téměř celé shořelo. Už ale za čtyři týdny bylo v celostátní sbírce vybráno přes milion zlatých na jeho opravu. Znovu bylo otevřeno 8.listopadu 1883. Alena 1775 – Robotní patent Marie Terezie, jenž stanovil v celých Čechách (od září i na Moravě) jednotnou výši roboty. Nejnižší robota činila 13 dní ročně, nejvyšší tři dny týdně. Mnohým sedlákům se tak robota snížila na polovinu. Alan 1431 – Bitva u Domažlic, jež byla posledním pokusem křižáckých vojsk zničit Husity vojenskou cestou. Obrovské vojsko se dalo na útěk ještě dříve, než vlastní boj začal. 1436 – Zikmund Lucemburský byl uznán za českého krále poté co schválil některé ústupky českým pánům (20.7. 1436) Hana 1307 – Jindřich Korutanský byl zvolen českým králem (vládl 1307- 1310) Jáchym 1419 – zemřel český král Václav IV. (vládl 1363 – 1419) Petra 1753 – narodil se český obrozenec, historik a jazykovědec Josef Dobrovský Helena 1 830 – narodil se František Josef I. Habsburský, český král v letech 1848-1916 Ludvík 1619 – České stavy prohlásily Ferdinanda II. za sesazeného z trůnu. Místo něj zvolili Fridricha Falckého, vůdce protestantské unie v Německu. Bernard 1400 – Václav IV. byl sesazen z římského trůnu, který získal s pomocí otce Karla IV. ?10.6.1376. Jako oficiální důvod byl uveden Václavův nezájem o říšské otázky, což byla sice pravda, ale hlavním důvodem byla snaha Ruprechta Falckého zaujmout Václavovo místo. Johana 1791 – 21.-24. se u příležitosti korunovace Leopolda II. Habsburského(vládl 1791 – 1792) českým králem v Praze konala průmyslová výstava, první svého druhu v Evropě. Bohuslav 1471 – Vladislav II. Jagellonský korunován českým králem (vládl 1471 – 1516) 1609 – narodil se Jehuda Löw, židovský rabín a učenec, legendární tvůrce Golema Sandra 1040 – 22. a 23. v bitvě u Brůdku porazil český kníže Břetislav I. německého krále Jindřicha III.. Po porážce začal Jindřich s Břetislavem vyjednávat a poté odtáhl ze země. Zanedlouho však do Čech zase vpadl a Břetislav se mu musel podrobit. Bartoloměj 1335 – Trenčínská smlouva mezi Janem Lucemburským a jeho synem Karlem na straně jedné a polským králem Kazimírem III. na straně druhé. Český král Jan a markrabě moravský Karel se vzdali všech nároků na polskou korunu, Kazimír III. jim slíbil zaplatit odstupné a postoupil jim držení celého Slezska. Radim 1039 – Břetislav I. nechal převést ostatky sv. Vojtěcha z Hnězdna do Prahy 1756 – Prusové vpadli do Saska, čímž byla zahájena Sedmiletá válka. Pruský král chtěl získat na Rakousku Slezsko, čehož také 15.2. 1763 v Míru v Hubertsburgu dosáhl. Luděk 1278 – Bitva na Moravském poli, v níž se utkali český král Přemysl Otakar II. a římský král Rudolf Habsburský. Bitva byla vyprovokována zásahy Rudolfa Habsburského do poměrů v Čechách (vojenské vpády, podněcování ke vzpouře, politický nátlak…).V bitvě Přemysl Otakar padl. (?11.11.1274; 24.6.1276; 25.11.1276;27.6.1278) 1346 – Český král v letech 1310-1346 Jan Lucemburský padl v bitvě u Kresčaku ve Francii. Otakar 1329 – zemřel český pán Jindřich z Lipé, jeden z nejmocnější mužů v Čechách na začátku 14. století, zemský hejtman na Moravě v letech 1320-1329, jinak podkomoří království českého Augustin 876 – Zemřel východofranský král Ludvík Němec. Při dělení říše mezi své tři syny odkázal Kolomanovi Korutany, Bavorsko, Panonii a Čechy a Moravu, ačkoliv území obývaná českými kmeny neměl ve své moci. Evelína 1526 – Bitva u Moháče, v níž vojska Tureckého sultána Sulejmana I. na hlavu porazila uherské vojsko českého krále Ludvíka Jagellonského (českým králem 1507 – 1526), který při útěku zahynul. Vladěna 1813 – Ve dnech 29.-30. probíhala bitva u Přestanova a Chlumce (válka s Napoleonskou francií). Francouzská vojska po vítězství u Drážďan (26.-27.8. 1813) pronásledovala česká vojska vracející se do Čech a u Chlumce byla obklíčena a poražena spojenci. Poté přešla iniciativa na stranu protifrancouzské koalice. Pavlína 1310 – Janu Lucemburskému byly uděleny Čechy v léno; Jan lucemburský se tak stal českým králem (vládl 1310 – 1346)
Nahoru

Září
Linda / Samuel 1286 – narodila se Eliška (Alžběta) Rejčka, manželka českých králů Václava II., Rudolfa Habsburského a pak milenka českého pána Jindřicha z Lipé (?27.8.1329) 1689 – narodil se český barokní architekt Kilián Ignác Dientzenhofer Adéla 1347 – Karel IV. Lucemburský byl korunován českým králem. Spolu s ním byla korunována i jeho manželka Blanka z Valois českou královnou. Karel IV. vládl v letech 1346 – 1378. Bronislav 1448 – Jiří z Poděbrad dobyl Prahu. Získal tím význačné postavení v Čechách a od té doby používal titul zemského správce. O čtyři roky později (?27.4. 1452) mu tento titul potvrdil i zemský sněm. Jindřiška 1723 – Karel VI. Habsburský byl slavnostně korunován českým králem. Vládl v letech 1723 -1740 Boris 1634 – bitva u Nördlingenu (třicetiletá válka), v níž zvítězila habsburská vojska nad vojsky švédskými (?16.4. 1632) Boleslav 1092 – Zemřel český kníže Konrád I. Brněnský (vládl 1092), jinak údělník Brněnský 1791 – Leopold II. korunován českým králem (vládl 1790 – 1792) Regína 1836 – Ferdinand V. Habsburský, zvaný Dobrotivý, byl korunován českým králem (vládl 1835- 1848) 1848 – Zákon o zrušení poddanství a feudálních povinností byl schválen ústavodárným říšským sněmem. Mariana 1158 – Vladislav II. byl v Miláně korunován českým králem. Královský titul pro svou osobu získal za pomoc římskému králi Fridrichu Barbarossovi v tažení do Itálie. Daniela 1437 – Poprava Jana Roháče z Dubé, který jako poslední na svém hradě Sionu u Kutné hory vedl ozbrojený odboj proti Zikmundu Lucemburskému. Po dlouhém obléhání byl jeho hrad dobyt královskými a Jan Roháč vydán spravedlnosti. Irma 1799 – Z iniciativy Šlechtické společnosti vlasteneckých přátel umění v Čechách byla založena Akademie výtvarných umění. Jejím prvním ředitelem byl malíř Josef Bergler. Denisa 1741 – Vojska Karla Albrechta překročila hranice Horních Rakous a zahájila tak válku o Rakouské dědictví.Bavorský kurfiřt Karel Albrecht neuznával pragmatickou sankci (tedy nástupnictví Marie Terezie na habsburském trůně) a činil si nároky na nástupnictví v Rakousku. Marie 1688 – narodil se český barokní sochař F.M. Brokof Lubor 1745 – František Štěpán Lotrinský, manžel české královny Marie Terezie, byl zvolen římským císařem Radka 1092 – Kníže Břetislav II. začíná vládnout. Českým knížetem byl až do roku 1100, kdy byl zavražděn. 1589 – narodil se český šlechtic a vojevůdce v třicetileté válce Albrecht z Valdštejna Jolana 921 – na Tetíně byla zavražděna sv. Ludmila, babička sv. Václava, českého světce a patrona země Ludmila 1817 – Český básník a obrozenec Václav Hanka oznámil, že nalezl zlomek staročeského rukopisu. Rukopis se podle místa nálezu (kostel sv. Jana Křtitele ve Dvoře králové) nazýval Královédvorský. O rok později byl nalezen ještě jeden takový rukopis (Zelenohorský). Rukopisy sice zvedly sebevědomí českého národního obrození, ale později se prokázalo, že oba rukopisy jsou padělky, které zřejmě vytvořili Václav Hanka a Josef Linda. Naděžda 1632 – bitva u Breitenfeldu (Třicetiletá válka – Švédská válka), v níž švédský král Gustav Adolf porazil rakouská vojska (?16.4. 1632) Kryštof 1323 – Habsburkové uzavřeli mírovou smlouvu s Janem Lucemburským a odevzdali mu listiny, o které opírali své nároky na vládu v Čechách. Museli mu též vrátit některé statky na Moravě (například Znojmo, Břeclav, Podivín). Zita 1741 – Ve Frankfurtu nad Mohanem byla uzavřena smlouva mezi Bavorskem a Saskem o dělení Rakouského dědictví (?11.9.1741). Bavorsku měly připadnout Čechy a západní část alpských zemí, Sasku Morava a Horní Slezsko. Oleg 1410 – Zikmund Lucemburský byl zvolen některými kurfiřty římským králem. Zbytek kurfiřtů (včetně českého krále Václav IV.) však zvolili 1.10.1410 králem moravského markraběte Jošta, Zikmundova bratrance. Matouš 1109 – Zavražděn český kníže Svatopluk. Vládl v letech 1107 – 1109. Roku 1108 nechal vyvraždit Vršovce, kteří pobývali v Čechách. Za jeho vraždou stojí zřejmě někdo ze zbylých příslušníků rodu. Darina 1576 – Rudolf II. Habsburský korunován českým králem (vládl 1576 – 1611) Berta 1253 – zemřel Václav I. Jednooký, český král v letech 1228-1253 1415 – Kazatel a Husův stoupenec Jeroným Pražský se pod nátlakem kostnického koncilu zřekl Viklefova i Husova učení, ale pak vše odvolal a setrval ve svých názorech. Poté byl ?30.5.1416 popraven. Jaromír 1405 – Na útrapy v zajetí v klášteře zemřel mladší moravský markrabě Prokop. Po jeho smrti se stal jediným pánem Moravy jeho starší bratr Jošt. 1735 – zemřel český barokní malíř Petr Jan Brandl Zlata 1555 – Uzavření Augšpurského míru, který dovoloval německým protestantům uznávat i nekatolická náboženství. V Čechách tím byl podpořen vzestup protestantských směrů – luteránství a novoutrakvismu. Andrea 1212 – Římský král Fridrich II. vydal Přemyslu Otakaru I. tzv. Zlatou bulu Sicilskou, v níž potvrzuje: 1. že český stát není římským lénem; 2. že Říše bude uznávat jen panovníky zvolené v Čechách; 3. že celé české území včetně Moravy bude jeden nedělitelný celek; 4. právo na dědičný královský titul; 5. že český panovník se musí zúčastnit jen říšských sněmů v Bamberku, Merseburgu a Norimberku (tedy v blízkosti hranic); 6.dále se musí účastnit římských korunovačních buď vysláním 300 jezdců nebo zaplacením 300 hřiven; 7.že českému králi bude přiznán titul říšského arcičíšníka a kurfiřtský hlas k volbě římského krále. (Tento bod nebyl oficiální součásti buly, ale od vydání této listiny měl platnost.) Jonáš 1271 – narozen Václav II., český král v letech 1283-1305 Václav 935 – zavraždění sv. Václava (kníže český 924-935) 995 – Boleslav II. Pobožný nechal vyvraždit Slavníkovce na jejich sídle v Libici 1322 – Bitva u Mühldorfu, v níž český král Jan Lucemburský s německým králem Ludvíkem Bavorem porazili protikrále Habsburka Fridricha II. Sličného. Jan za pomoc v bitvě obdržel od Ludvíka do trvalé zástavy Chebsko. 1330 – zemřela Eliška Přemyslovna, manželka Jana Lucemburského, jedna z posledních Přemysloven Michal 1370 – Svatba Václava IV. s bavorskou princeznou Johannou. Svatba byla zpečetěním úmluv Václava IV. a bavorského vévody Albrechta o spojenectví proti jiné větvi bavorských vévodů a proti Habsburkům. Jeroným 1419 – Konal se tábor venkovského lidu na vrchu Na Křížkách jižně od Prahy. Radikální husitský kněz Václav Koranda na něm vyhlásil bojovný husitský program; chtěl zřídit boží stát a Plzeň měla být městem slunce. Shromáždivšímu se lidu doporučil, aby „vzali místo hole poutnické meč“.
Nahoru

Říjen
Igor 1525 - zemřel český lékař, přírodovědec, astronom, matematik a botanik Tadeáš Hájek z Hájku 1756 – bitva u Lovosic (sedmiletá válka);(?25.8.1756);(?18.6.1757; 6.5.1757), v níž pruský král Fridrich II. porazil rakouská vojska Olívie / Oliver 1373 – Karel IV. udělil svým synům v léno Braniborsko, které získal na Otovi Bavorském. Spolu s Braniborskem získal také hlas k volbě římského krále. Braniborsko nejprve patřilo Zikmundovi, pak se ho zmocnil markrabě moravský Jošt a po jeho smrti připadlo znovu Zikmundovi, a ten ho roku1414 postoupil Hohenzollernům. Bohumil 1813 – V Teplicích byla podepsána spojenecká smlouva mezi Rakouskem a Anglií proti Francii, čímž se Rakousko začlenilo do proti napoleonské koalice. František 1423 – Zikmund Lucemburský ustanovil Albrechta Habsburského dědicem české koruny a dal mu do zástavy Moravu. Eliška 1305 – Sňatek Václava III. s Violou Těšínskou. Mladému Přemyslovci byla tato volba velmi často zazlívána, neboť nevěsta nepocházela z dostatečně mocného a bohatého rodu. 1781 – narodil se český matematik, logik a filosof Bernard Bolzano Hanuš 1289 – narodil se Václav III., český král v letech 1305 – 1306 Justýna 1848 – Většina českých poslanců opustila Vídeň, kde den před tím vypuklo říjnové vídeňské povstání. Nesouhlas s ním vyjádřili v prohlášení z 12.10.1848, poněvadž to chápali jako nacionální boj proti Slovanům. Věra 1809 – K.W.L. Metternich se stal ministrem zahraničních věcí Rakouska. Získal tím rozhodující vliv na zahraniční politiku Habsburské monarchie. O rok později se stal státním kancléřem. Štefan / Sára 1636 – zemřel Karel st. ze Žerotína, humanista a hlava moravské šlechty; horlivý zastánce Jednoty bratrské Marina 1871 – Český sněm přijal Fundamentální články, vymezující státoprávní postavení Čech v Rakouskouherské říši. Obsahovaly 18 bodů, v nichž byl víceméně akceptován rakouskouherský dualismus. Dále v návrhu národnostního zákona byla stanovena rovnoprávnost češtiny a němčiny v úřadech i ve školách. Andrej 1414 – Mistr Jan Hus se vydal na cestu ke Kostnickému koncilu, kde doufal obhájit své učení. Na cestu měl glejt římského krále Zikmunda Lucemburského, který mu zaručoval bezpečnou cestu tam i zpět. (?6.6.1415; 6.7.1415) 1424 – Před Přibyslaví v čele vojska zemřel husitský hejtman Jan Žižka. Orebité se po jeho smrti přejmenovali na Sirotky. Marcel 1576 – zemřel Maxmilián I. Habsburský, český král v letech 1564-1576 1720 – český sněm uznal pragmatickou sankci (?19.4. 1713) Renáta 1781 – Josef II. vydal Toleranční patent, který legalizoval luteránské, kalvinistické a pravoslavné náboženství. Ponechával sice katolicismu privilegované postavení v oblasti církevní správy a školství, občansky však byli nekatolíci zrovnoprávněni s katolíky Agáta 1809 – Rakouskem muselo uzavřít s Francií nevýhodný mír ve Vídni.V počátcích jednání Napoleon prosazoval rozdělení rakouské monarchie na tři části: českou, uherskou a rakouskou, v nichž každé by vládl samostatně habsburský princ; vyskytl se také požadavek, aby část severozápadních Čech (Litoměřicko, Žatecko, Loketsko a Chebsko) byla odstoupena Sasku. Rakousko tímto mírem ztratilo Salcbursko, Innskou čtvrť a polovinu Hausrucké čtvrti v Horních Rakousích (ve prospěch Bavorska), západní polovinu Korutan, Gorici a Gradišku, Kraňsko, rakouskou část Istrie, velkou část Chorvatska (ve prospěch Francie), Západní Halič (ve prospěch Varšavského knížectví) a západní Podolí (ve prospěch Ruska); k tomu byla uložena Rakousku vysoká válečná náhrada. Rakousko se tak stalo na tři léta vazalem Napoleona. Skončila čtvrtá koaliční válka. Tereza 1431 – Basilejský sněm pozval Husity na slyšení, v němž chtěl kardinál Cesarini, který sněm řídil, rozhodnout o jejich otázce. Havel 1306 – sňatek Rudolfa Habsburského s Eliškou Rejčkou (?1.9.1286), vdovou po českém králi Václavu II. Rudolf Habsburský se tak ve zmatené situaci po zavraždění posledního Přemyslovce ?3.8.1306 dostal na český trůn. Českým králem byl od roku 1306 do roku 1307, kdy zemřel na úplavici. 1310 – Vznik městské radní knihy v Starém Městě v Praze (úřední kniha pražské samosprávy) Hedvika 1797 – Mír v Campoformiu mezi Rakouskem a napoleonskou Francií. Rakousko se vzdalo Belgie a Lombardie a získalo velkou část Benátska, Istrie a Dalmácii. Tento mír znamenal konec první koaliční války proti Francii. Lukáš 1414 – Zikmund vydal pověstný ochranný glejt pro Mistra Jana Husa, který mu zaručoval bezpečnou cestu do Kostnice a zpět. (?11.10.1415) 1748 – Byl uzavřen mír v Cáchách, který ukončil válku o dědictví rakouské (?11.9.1741). Marie Terezie ztratila část italských provincií a získala všeobecné uznání pragmatické sankce(?19.4.1713). Michaela 1335 – zemřela Eliška Rejčka (?1.9.1286) Vendelín 1740 – zemřel Karel VI., český král v letech 1723 –1740 Brigita 1435 – Přední pražský teolog Jan Rokycana byl zvolen utrakvisty pražským arcibiskupem, nebyl však nikdy oficiálně uznán. Sabina 1576 – český král Rudolf II. Habsburský byl zvolen v Řezně německým králem Teodor 1232 – Václav I., zvaný Jednooký, si údajně vypíchl oko na lovu. 1526 – Ferdinand I. Habsburský byl zvolen českým králem (vládl 1526 – 1558). Jeho osobou počínaje nastoupila na český trůn dynastie Habsburků. Nina 1648 – Vestfálský mír ukončil třicetiletou válku. Španělsko a papežská kurie přišly o svůj význam, velmocemi se stává Francie a Švédsko. Vznikly dva nové státy – Švýcarsko a Nizozemí. Čechy ztratily území Horní i Dolní Lužice a zaznamenaly prudký pokles obyvatelstva.V Německu bylo zrovnoprávněno protestantské náboženství s katolickým, do Čech však reformy nepronikly a dále pokračovala protireformace. Beáta 1419 – Pražané vedení Žižkou obsadili Vyšehrad, jediný opěrný bod Zikmunda Lucemburského na pravém břehu Vltavy. Překvapení strážci hrad ani nebránili. Vyšehrad však byl již 1. listopadu královně Žofii, vdově po Václavu IV. Erik 1765 – narodil se český klasicistní skladatel Jan Jakub Ryba, autor České mše vánoční Šarlota / Zoe 1439 – zemřel Albrecht Habsburský, český král v letech 1437 – 1439 Státní svátek – den vzniku samostatného českého státu (1918) 1453 – korunovace Ladislava Pohrobka českým králem (vládl 1453 – 1457) Silvie 1534 – zemřel český architekt německého původu Benedikt Rejt, nejvýznamnější představitel pozdně gotické architektury v Čechách 1787 – V Nostitzově divadle v Praze se konala premiéra opery Dona Giovanniho, kterou napsal vídeňský skladatel W.A. Mozart pro Pražany po velkém úspěchu jeho opery Figarova svatba. Tadeáš 1848 – Ve dnech 29. a 30 října se v Brně konala bouřlivá shromáždění na podporu Vídeňské říjnové revoluce (?7.10. 1848). Demonstranti útočili i na továrnu, kde se vyráběly pušky. Poté byla demonstrace rozehnána palbou. Štěpánka 1821 – narodil se český básník a satirik Karel Havlíček Borovský
Nahoru

Listopad
Felix 1419 – Vyšehrad vydán královně Žofii (?25.10.1419) 1420 – Bitva u Vyšehradu, v níž Pražané porazili vojska Zikmunda Lucemburského. Po jeho kapitulaci lid Vyšehrad zničil. 1781 – Josef II. vydal patent o zrušení nevolnictví. Poddaní mohli volně uzavírat sňatky, stěhovat se, posílat své děti na řemesla i na studia. Byla zrušena dvorská služba, zůstala ale robota, dávky a peněžní platy. ...více Památka zesnulých 1378 – Český sněm vyhlásil nový mincovní řád, který měl zabránit dalšímu znehodnocování české měny. Bylo stanoveno, že z jedné hřivny se má razit 70 grošů po dvanácti haléřích. V roce 1370 se z jedné hřivny razilo 90 grošů, místo původních 60-64. Hubert 1414 – Mistr Jan Hus dorazil do Kostnice, kde byl 28. listopadu zatčen. Nic mu nepomohl Zikmundův ochranný glejt (?11.10.1414;18.10.1414; 6.6.1415; 6.7.1415) Karel 1035 – zemřel Jaromír, český kníže v letech 1003, 1004-1012 a 1033-1035 ...více Miriam 1890 – narodil se český malíř a grafik Jan Zrzavý Liběna 1795 – zemřel český hudební skladatel Antonín Benda 1836 – zemřel český básník Karel Hynek Mácha ...více Saskie 1811 – narodil se český básník Karel Jaromír Erben ...více Bohumír 1620 – Bitva na Bílé hoře (třicetiletá válka – české stavovské povstání) , v níž české stavy utrpěly drtivou porážku od vojsk Ferdinanda II. Habsburského. Po této bitvě utekl Fridrich Falcký (?19.8.1619) do Slezska a většina českých měst se vzdala bez boje (?18.11.1621). Vlády se chopil znovu Ferdinand II. Bílá hora se stala symbolem zlých dob v Čechách po této bitvě. Oldřich 1034 – zemřel český kníže Oldřich (vládl 1012 – 1033 a 1034) Evžen 1397 – Založení Litevské (Hedvičiny) koleje na Karlově univerzitě polskou Královnou Hedvikou. Kolej měla být pro studenty z její země, pobývali tam ale většinou Češi. Martin 1274 – Říšský sněm v Norimberku schválil právo římského krále vymáhat říšská léna zcizená po roce1245. Toto nařízení bylo nasměrováno proti českému králi Přemyslu Otakaru II., který měl v držení hned několik takových lén - Korutany, Štýrsko, Rakousy a Chebsko. Přemysl Otakar II. byl také obviněn z neposlušnosti římskému králi Rudolfu Habsburskému, neboť mu doposud nesložil hold a nepřijal Čechy jako léno. Přemysl Otakar II. se odmítl před Rudolfa dostavit a Rudolf mu vyhlásil válku (?24.6.1276; 25.11.1276;27.6.1278; 26.8.1278) Benedikt 1375 – Zemřel Moravský markrabě Jan Jindřich, mladší bratr Karla IV. Moravu odkázal svým třem synům Joštovi, Prokopovi a Janu Soběslavovi. Po jeho smrti se mezi nimi rozpoutaly politické boje o moc, které přerostly v ozbrojené konflikty. Tibor 1620 – Po porážce českého stavovského povstání v bitvě na Bílé hoře ?8.11.1620 podalo 201 českých šlechticů císaři Ferdinandu II. žádost o milost. Stejně tak i moravské panstvo slíbilo podrobit se Ferdinandu II., potvrdí-li jejich práva a privilegia. Císař však prosby nevyslyšel a Moravu obsadila jeho vojska. Sáva 1847 – zemřel český jazykovědec, básník a obrozenec Josef Jungmann Leopold 1631 – (Třicetiletá válka – Švédská válka ?16.4. 1632) Saská vojska obsadila bez boje Prahu, kde zůstala až do 25.5. 1632, kdy se jí zmocnil Albrecht z Valdštejna. Se saským vojskem se do Čech vraceli někteří emigranti, kteří se nyní ujali svých statků. V Praze byla znovu vytvořena evangelická církevní organizace, saský kurfiřt však neumožnil vytvoření vlády vedené českými emigranty. Otmar / Mahulena 1632 – Bitva u Lužína (Lützenu);(třicetiletá válka-Švédská válka), v níž zvítězil švédský král Gustav Adolf nad habsburskými vojsky.(?16. 4 1632) 1810 – narodil se český básník Karel Hynek Mácha Státní svátek – den boje za svobodu a demokracii 1421 - Na zemském sněmu se moravská šlechta až na malé výjimky zřekla husitství a přijala Zikmunda Lucemburského za krále. Romana 1621 – Město Tábor jako jedna z posledních stavovských pozic v Čechách po bitvě na Bílé hoře (?8.11.1620) se vzdalo. Na jaře roku 1621 se vzdala Plzeň, Falknov, Loket a Orlík, v roce 1622 kapitulovala Třeboň, Zvíkov a Kladsko. Alžběta 1622 – Generální pardon (? 3.2. 1622) pro Moravu. Omilostnil účastníky stavovského povstání (?23.5.1618) a zkonfiskoval jim majetek. Nikola 1815 – Podepsán Druhý pařížský mír mezi protinapoleonskou koalicí (Rakousko, Rusko, Prusko a Anglie) a Francií po konečné porážce Napoleona Bonaparta u Waterloo 18.6. 1815 (konec tzv.stodenního císařství). Albert 1276 – Přemysl Otakar II. uzavřel ve Vídni příměří s římským králem Rudolfem I. Habsburským. 1347 – Karel IV. založil benediktinský klášter na Slovanech, zvaný též emauzský (v dnešním Novém městě pražském) Cecílie 1679 – Petiční akce nevolníků Frýdlantského panství. Vzbouření nevolníci se obrátili na císaře Leopolda I. se stížnostmi na pobělohorskou vrchnost. Špatné zacházení vrchnosti, přehnaná robota a mor, který zasáhl Čechy v letech 1679 – 1680 způsobily značnou bídu a tedy i nespokojenost poddaných, která se nejprve projevovala petičními akcemi, jako byla ta frýdlantská, ale později přerostla v ozbrojený boj. Leopold I., který pobýval v Praze, kam se uchýlil před morem, jenž zachvátil Vídeň, na četné nepokoje reagoval mandátem, který zakazoval posílat petice císaři, rušil všechna privilegia poddaných daná před rokem 1618 a sliboval, že proti dalšímu srocování zasáhne vojsko. Když se i přes vojenské potírání dalších nepokojů poddaní stále bouřili, vydal Leopold I. ?28.6. 1680 robotní patent, který robotu omezoval. Klement 1457 – zemřel Ladislav Pohrobek (český král1444 – 1457) Emílie 1571 – zemřel přestavitel českého humanismu, biskup Jednoty bratrské Jan Blahoslav, český teolog, básník, historik, hudební teoretik a jazykovědec Kateřina 1276 – Přemysl Otakar II., poté, co uzavřel ?21.11.1276 ve Vídni mír s římským králem Rudolfem Habsburským, se mu po dlouhých bojích konečně podrobil, přijal Čechy v léno a zřekl se zaalpských zemí, Rakous a Chebska(?11.11.1274; 24.6.1276). Ovšem už o dva roky později vyrazil proti Rudolfu do boje, kde v bitvě na Moravském poli ?26.8.1278 zahynul. Artur 1346 – český král Karel IV. byl slavnostně korunován římským králem v katedrále v Bonnu Xenie 1790 – České stavy schválily na svém sněmu tzv. Stavovská desideria, která shrnula požadavky protijosefínské stavovské opozice. Stavy požadovaly znovuzavedení dřívější berní a urbariální soustavy, obnovení stavovského zemského zřízení, opětovné zavedení nevolnictví, obnovení zrušených klášterů apod. Ke stížnosti se připojily i moravské stavy. René 1414 – Jan Hus byl zatčen v Kostnici. (?11.10.1414;18.10.1414; 6.6.1415; 6.7.1415) 1695 – Jan Sladký, řečený Kozina, byl popraven v Plzni. Kozina vedl povstání proti V.M. Lammingerovi („Lomikarovi“), který Chodům upíral práva, která jim dali předchozí panovníci za ochranu hranic. Po potlačení povstání jim byla veškerá privilegia odebrána. Zina 1378 – zemřel Karel IV., český král v letech 1346 – 1378 1688 – zemřel Bohuslav Balbín, historik a literární teoretik 1780 – zemřela Marie Terezie, česká královna v letech 1740-1780 Ondřej 1266 – Na sněmu v Praze byly vyhlášeny některé vnitrostátní reformy: pokus o sjednocení měr a vah, trestnost padělání mince a zákaz plenění země vlastním vojskem.
Nahoru

Prosinec
Iva 1898 – zemřel český malíř a grafik Luděk Marold, autor obrazu bitva u Lipan Blanka 1805 – Bitva u Slavkova, v níž Napoleon drtivě porazil rakousko-ruská vojska, ačkoliv byla v početní převaze. Bitva se také nazývá bitvou tří císařů – osobně se zúčastnili rakouský císař František I. Habsburský, ruský car Alexandr I. a francouzský císař Napoleon. Svatoslav 1621 - narodil se Bohuslav Balbín, historik a literární teoretik Barbora 1268 – Uzavření Poděbradské smlouvy mezi českým králem Přemyslem Otakarem II. a Oldřichem Korutanským. Oldřich Korutanský, který neměl dědice, se zavazoval, že po jeho smrti připadne korutanské vévodství českému králi. Byli však pominuti Oldřichovi sourozenci, kteří se se ztrátou území nechtěli nechat smířit. Po porážce Přemysla Otakara římským králem Rudolfem Habsburským byly Přemyslu Otakaru Korutany zase odebrány (?25.11.1276). Jitka 1777 – Olomoucké biskupství bylo na žádost české královny Marie Terezie povýšeno na arcibiskupství. Zároveň bylo založeno biskupství brněnské, které podléhalo novému olomouckému arcibiskupství. Mikuláš 1197 – Vladislav Jindřich, mladší bratr Přemysla Otakara II., se vzdal knížecí hodnosti ve prospěch svého bratra. Přemysl měl vládnout v Čechách a Vladislav Jindřich se stal prvním moravským markrabětem. Tím skončily rozbroje mezi Přemyslovci, které trvaly po celé 12. století. 1774 – Byl schválen nový školní řád. Zaváděl šestiletou povinnou školní docházku pro děti od 6 do 12 let. Na venkově měly být zakládány tzv. triviální školy, kde by se děti učily třem základním dovednostem – čtení, psaní a počítaní. Ve větších městech měly být školy hlavní a v hlavních městech školy normální (vzorové), které by vychovávaly i učitele. Benjamín 1383 – zemřel Václav Lucemburský, nevlastní mladší bratr Karla IV., vévoda lucemburský 1741 – Bavorský kurfiřt Karel Albrecht, který neuznával pragmatickou sankci (?19.4. 1713) a sám si činil nároky na habsburské dědictví, se prohlásil v Praze českým králem. Květoslava 1369 – Zemřel Konrád Waldhauser, rakouský reformní kazatel (původně augustinián), jejž pozval do Prahy Karel IV. Waldhauser kázal o nepravostech v církvi a získal značnou oblibu. Připravil půdu pro českou reformaci. Vratislav 1437 – zemřel Zikmund Lucemburský, český král v letech 1436-1437, poslední Lucemburk na českém trůně Julie 1818 – Narodil se František Ladislav Rieger, český politik a právník, zeť historika Františka Palackého. Dana 1376 - Karel IV. sepsal poslední vůli, v níž rozdělil svou říši třem synům Václavovi, Zikmundovi a Janovi. V roce 1377 se mu ale narodil další syn Jindřich, a tak bylo nutno poslední vůli předělat. Její konečná verze z 18. 10. 1377 ponechávala Václavovi Čechy, Slezsko, Budyšínsko a Dolní Lužici, dále měl být lenním pánem Moravy, Opavska a říšských lén. Zikmund obdržel většinu Braniborska s kurfiřtským hlasem, Jan měl dostat Zhořelecko a zbytek Braniborska a nejmladší Jindřich Lucembursko. Po Jindřichově brzké smrti roku 1378 připadlo Lucembursko Václavovi. Simona 1363 – Polský král Kazimír a Svídnický vévoda Bolek zprostředkovali mír mezi českým státem na jedné straně a Rakouskem a Uherskem na straně druhé. V letech 1360 – 1361 vznikla proti Karlu IV. koalice králů polského a uherského, vévody rakouského, hraběte tyrolského a dalších, Karlovi se ale díky diplomatické obratnosti podařilo spolek rozbít, dříve než způsobil větší škody českému státu. Lucie 1618 – Na zemském sněmu v Brně žádali císařští komisaři, aby se Morava nepřidávala k českému stavovskému povstání (?23.5. 1618) a aby zachovala věrnost císaři. Zástupci českých stavů se také pokusili získat Moravu na svou stranu. Moravský sněm jim však nevyhověl a na návrh Karla st. ze Žerotína se usnesl doporučit císaři mírové jednání s Čechami. Lýdie 1254 – Přemysl Otakar II. se vydal na tažení do Prus. Řád německých rytířů tehdy chtěl získat českého krále pro spojenectví proti Polsku, avšak Přemysl v roce 1255 začal vyjednávat naopak s Poláky o spojenectví. Přemysl Otakar II. založil v Polsku město Královec a poté se v únoru 1255 navrátil do Čech. Radana 1230 – zemřel Přemysl Otakar I., český kníže v letech 1192-1193; 1197 a český král v letech 1197 – 1230 Albína 1740 – Vojska pruského krále Fridricha II. vpadlo do Slezska (?10.4.1741) Daniel 1787 – narodil se český lékař, filosof , básník a překladatel, obrozenec Jan Evangelista Purkyně Miloslav 1744 – Za údajnou spolupráci s znepřátelenými Prusy (?11.9.1741) byli všichni Židé vypovězeni z Čech. Do konce ledna měli odejít z Prahy a do konce června z celé země. Později byli vypovězeni i ze Slezska a Moravy. Potom však z ekonomických a politických důvodů (Anglie a Nizozemí protestovaly) musela Marie Terezie nařízení odvolat a obnovit původní stav. 1846 – Vydání dvorského dekretu o výkupu roboty. Spočíval v dobrovolné dohodě vrchnosti a poddaných na nahrazení roboty peněžní či obilnou dávkou, výkupem v hotovosti nebo odstoupením pozemků. Tato reforma však zcela nenaplňovala představy poddaných – ti předpokládali, že robota bude zrušena bez potřeby nějaké náhrady. Ester 1785 – Reorganizace městské správy. Dosavadní městské rady byly nahrazeny regulovanými magistráty, do nichž byli obsazováni zkoušení a placení radní. Dagmar 1100 – Český kníže Břetislav II. (vládl 1092- 1100) byl na lovu u Zbečna smrtelně raněn neznámým vrahem, kterého snad najali Vršovci. Zemřel o dva dny později. 1409 – Papež Alexandr V. vydal zákaz kázání v soukromých kaplích. Toto nařízení směřovalo proti reformní snaze Mistra Jana Husa (kázal v Betlémské kapli ?14.3.1402) Natálie 1765 – Zemřel český přírodovědec a vynálezce Prokop Diviš. Zabýval se atmosférickou elektřinou a roku 1754 zkonstruoval první hromosvod v Čechách. 1834 – Ve Stavovském divadle měla premiéru fraška Josefa Kajetána Tyla Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka. V tomto díle poprvé zazněla pozdější česká hymna Kde domov můj. Šimon 1100 – na následky atentátu (?20.12.1100) zemřel český kníže Břetislav II. (vládl 1092-1100) Vlasta 1466 – Papež Pavel II. prohlásil českého krále Jiříka z Poděbrad za kacíře, sesadil jej z trůnu, prohlásil, že bude zbaven veškerého majetku a vyhlásil Čechám křížovou výpravu.(?2.8.1465;31.3 1468) Štědrý den – Adam a Eva 1420 – Na následky zranění při pádu z koně zemřel radikální husitský vůdce, hejtman Mikuláš z Husi. Po jeho smrti se stává hejtmanem táborských husitů Jan Žižka, méně radikální než jeho předchůdce. 1. svátek vánoční – Boží hod Vánoční 1100 – českým knížetem byl zvolen Bořivoj II. (vládl 1100-1107; 1117-1120) 1261 – Přemysl Otakar II. korunován českým králem (vládl1253-1278; mladší král od 1248) 2. svátek vánoční – Štěpán 1349 – Jan Jindřich, mladší bratr Karla IV., dostal Moravu jako léno pro vedlejší linii lucemburského rodu. Nejprve zde vládl on sám, po něm jeho synové Jošt, Prokop a Jan Soběslav. Po Joštově smrti připadlo léno zpět českému králi. 1805 – Po porážce u Slavkova ?2.12.1805 byl uzavřen mír v Bratislavě mezi Rakouskem a Francií. Rakousko přišlo o Tyroly a Vorarlbersko a náhradou získalo Salcbursko. V dalším míru ve Vídni (?14.10.1809) přišlo i o Salcbursko. Žaneta 1437 – Albrecht Habsburský byl zvolen českým králem (vládl 1437 – 1439) Bohumila 1344 – Karel IV. a jeho otec Jan Lucemburský odjeli na třetí křížové tažení do Pruska a na Litvu. Jako v předchozích výpravách neměli úspěch. Judita 1848 – V Praze se 29.-31. konal sjezd poboček Lípy slovanské, prvního českého spolku radikálních demokratů. Na sjezdu, kterého se zúčastnilo 73 delegátů z 36 spolků v českých zemích, se projednával široký okruh národně politických, hospodářských a sociálních otázek. David 1437 – Zemský sněm zvolil šest pánů z řad stoupenců Albrechta Habsburského, aby spravovali zemi, než se Albrecht, manžel dcery Zikmunda Lucemburského Alžběty, ujme vlády. Silvestr 1247 – Přemysl Otakar II. byl zvolen mladším králem proti svému otci Václavu I. Došlo tak k povstání proti Václavu, které bylo po dvou letech bojů poraženo. Vůdci povstání byli potrestáni a Přemyslu bylo odpuštěno.
Nahoru

Vyhledávání

Dnešní den v historii

19.dubna 1945 vypálily německé jednotky českou osadu Ploština na Moravě.

19.dubna 1848 – Vznik Konstitučního spolku. Spolek, který tvořili stoupenci myšlenky sjednoceného Německa, měl být protikladem Národního výboru, který byl proti této myšlence.

19.dubna 1713 – Pragmatická sankce. Karel VI. Habsburský v ní určil nástupnictví po ženské linii v případě, že vymře linie mužská. Přijala ji sice většina států, stejně však došlo k válce o Rakouské dědictví.

Poslední komentáře

přidal komentář v Obhajoba dvouplošníků

Zdravim, me zase napadlo pouziti dvouplosniku jako bezneho dopravniho letadla typu Boeing 737. Vetsi vztlak ve velkych v...

about 1 month ago

přidal komentář v Západní obrněná vozidla v Rudé armádě

Asi ani jedno tvrzení není pravdivé; Sověti zaplatili asi 1/10 tzv. reverzním land-leasem; po válce měli zaplatit za nez...

about 5 months ago

přidal komentář v Kirkham Virgil Paul

Dobry den, pise se tady, ze se uz asi nikdy nedozvime, zda nezkuseny mlady pilot atd....., nevim, jestli je mozno po vic...

about 7 months ago

přidal komentář v Duel: MP35 vs. ZK-383: Exkluzivní samopaly

Označení kulometná pistole jednoznačně vychází z německého Maschinenpistole (doslova strojní pistole). Ostatně Maschinen...

about 7 months ago

odpověděl na komentář #4812 v Norové ve Waffen-SS

Díky moc, teď píšu něco na http://www.valka pod jako paulito :-)...

about 8 months ago

Hlavní menu

Přihlášení

Spřátelené weby

ARMÁDY A HISTORIE

Kalendárium

Vyhledávání

Dnešní den v historii

Poslední komentáře